Mařížská keramika

img
26. 05. 2016

Mařížská keramika získala svůj název podle malé vesničky, která se nachází u Slavonic. Zpustlou a zapadlou vesničku Maříž objevil akademický malíř a…

Mařížská keramika je keramika s historií a příběhem. Je originální a jedinečná. Každý kus je neopakovatelný. Kdo keramiku z Maříže zná, ten ví, jak dokáže potěšit oko i duši. Je barevná, veselá a přináší radost. Mařížská keramika je zdobena celou řadou výtvarníků, z nichž každý na této keramice zanechává svou osobitou stopu. Přesto je mařížská keramika nezaměnitelná. Čím je tak zvláštní, jak vůbec vznikla a jak se vyrábí? 

Historie mařížské keramiky

Mařížská keramika získala svůj název podle malé vesničky, která se nachází u Slavonic. Zpustlou a zapadlou vesničku Maříž objevil akademický malíř a sklář Kryštof Trubáček, který do té doby žil v Praze. Už v 70. letech vyráběl keramiku pro sebe a své známé. Keramika byla pestrá a veselá, tolik kontrastující s uniformní a šedou atmosférou totality. Krátce po revoluci, na jaře roku 1990 našel Kryštof Trubáček objekt bývalé kovárny, která se nacházela v Maříži. Rozhodl se, že to je to pravé místo pro jeho další výtvarné působení.

Čtěte také:

Kunštátská keramika

Maříž byla vesnicí, do které byl po dobu 30 let zakázán vstup, byla obehnána ostnatými dráty. Vesnice se nacházela v ostře střeženém pásmu podél rakouských hranic. Na Kryštofa Trubáčka dýchla Maříž svojí romantickou atmosférou, a proto se podílel na odstranění drátů. Tak začal opět do Maříže pomalu proudit život a Kryštof Trubáček zde založil svoji keramickou dílnu a začal velmi úspěšně tvořit. Do Maříže zval své přátele z umělecké scény a výtvarníky. Spoluzakladatelem dílny byl architekt David Vávra. Jeho dílnu navštívil i Václav Havel. Kryštof Trubáček bohužel v roce 2000 zemřel, ale mařížská keramika žije dál.

Čím je mařížská keramika jedinečná?

Originalita mařížské keramiky je kombinací více faktorů. Vždy byla dělána s láskou a odrážel se v ní vysoký tvůrčí potenciál všech výtvarníků, kteří se na ní podíleli a podílí. Sám zakladatel řekl v rozhovoru pro noviny v roce 2000 krásné poselství, které zní: „„Co neuděláš srdcem, ani nedělej, to nestojí za to.“ Keramická dílna stále funguje a kdo by chtěl místní atmosféru zažít na vlastní oči, může do Maříže přijet a namalovat si vlastní hrneček přímo tam.

Jak se mařížská keramika vyrábí?

Mařížská keramika se vyrábí samozřejmě ručně na hrnčířských kruzích. K výrobě se používá hlína z jižní Moravy. Poté, co je keramika vytvarována, dva týdny se suší. Poté je vypálena v peci při teplotě cca 900 °C, namočena celá do bílé glazury a pak je malíři malována. Zvláštností je, že mařížská keramika je zdobena přímo glazovacími barvami. Ty velmi rychle zasychají, takže se musí malovat opravdu rychle. Glazovací barvy jsou zářivé a mírně plastické. Zajímavé je také to, že při druhém vypálení (tentokrát při teplotě cca 1200 °C), se barvy v peci mění. Jelikož se barvy při nanášení i překrývají, je finální podoba výrobku překvapením i pro samotného výtvarníka. Hotový výrobek je nepropustný a lze jej mýt i v myčce nádobí.

V Maříži se vyrábí celá škála keramických výrobků. Od tradičních hrnečků, konviček a džbánů, až po keramické kachle, listely, hodiny a další veselé doplňky do bytu či kuchyně. Mařížská keramika používá často motivy zvířat, ale i různých geometrických reliéfů.

Napsat komentář: Mařížská keramika

RE: Mařížská keramika

Odesláním souhlasíte s pravidly diskuze.