Chov pavouků: Sklípkani jsou nenároční společníci s poutavým životem

img
07. 02. 2018 Přečteno: 1055x

Pokud s chovem pavouků teprve začínáme, můžeme si nejprve pořídit třeba křižáka obecného nebo křižáka pruhovaného. Chovat je můžeme volně v bytě…

Zatímco některé z nás pavouci děsí, jiné fascinují. Chov pavouků není náročný a s pečlivou přípravou jej zvládne každý. Chovat můžeme i obyčejného křižáka. Pro milovníky těchto osminohých tvorů ale většinou bývá splněným snem sklípkan. Potravu sám uloví, v teráriu si buduje různé skrýše a za svůj život se několikrát svléká. Obavy většinou budí sklípkanova kusadla, která mu slouží nejen k potravě, ale i k obraně. Pokud si při kontaktu s tímto exotickým zvířetem dáme pozor, nemusíme mít obavy. Navzdory všem mýtům, sklípkan nemusí být o nic víc agresivní než kterýkoli jiný domácí mazlíček.

Křižáci – pavouci pro začátečníky

Pokud s chovem pavouků teprve začínáme, můžeme si nejprve pořídit třeba křižáka obecného nebo křižáka pruhovaného. Chovat je můžeme volně v bytě anebo na balkóně, v teráriu nebo plastové krabici. Na její dno je třeba přidat přírodní materiál, jako je hlína nebo substrát, mělkou misku s vodou a přírodní výzdobu. Křižák je dravec, podávejme mu proto živý hmyz. Žije pouze jednu sezónu, a pokud se po ní jako chovatelé osvědčíme, můžeme začít uvažovat o náročnější sklípkanovi.

Čtěte také:

Jak chovat hady – 5 důležitých rad pro začínající chovatele

Jak sklípkanovi připravit domov krok za krokem

  • Všichni sklípkani milují teplo. Ale každý z nich má trochu jiné potřeby. Existují totiž různé druhy sklípkanů, které můžeme rozdělit na tři základní skupiny: stromoví, zemní a podzemní. Vždy si zjistíme, jaký druh sklípkana si pořizujeme. Zatímco stromovému nesmí chybět větve, podzemnímu zaplníme skoro celý jeho příbytek zeminou. Stejně tak, zatímco některé druhy jsou klidné, jiné agresivnější.

 

  • Sklípkan v našem domově mnoho místa nezabere. Ani ve svém přirozeném prostředí ke svému životu nepotřebuje velký prostor. Teoreticky mu může stačit plastová krabice. Vhodnější je ale pořídit terárium. Tak ho také můžeme lépe pozorovat. Ideální rozměry sklípkanova příbytku se liší podle druhu, pro stromové jsou 20 cm na délku, 30 cm na šířku a 40 cm na výšku. Pro zemní pak 40 cm na délku, 40 cm na šířku a 30 cm na výšku. Pro podzemní by měla být vrstva substrátu hluboká alespoň 30 cm.

 

  • Na dno můžeme dát jakýkoli přírodní materiál, jako je například rašelina, hlína, kokosová drť nebo kůra.

 

  • Dovnitř dejme misku s čistou vodou. Ta je pro sklípkana nezbytností.

 

  • Dovnitř můžeme dát rostlinu nebo kousky kůry. Rostlina ale nesmí sklípkanovi uškodit, například kvůli ostrým větičkám.

 

  • Klidně může být umělá. Neumisťujme zde ani těžké předměty, jako jsou třeba kameny.

 

  • Sklípkan by měl mít v teráriu možnost různých úkrytů.

 

  • V teráriu zajistěme větrání. To může být například do terária vlepené pletivo.

 

  • Teráriu dejme víko a ujistěme se, že z něj sklípkan nemůže utéct.

 

  • Udržujme zde teplotu mezi 20°C a 28°C.

Jak sklípkana chovat?

Sklípkan je predátor. Potřebuje tak živou kořist. Jeho potravu není nijak náročné sehnat. Mladší sklípkani se živí převážně hmyzem, který jim nastříhejme na menší části. Už dospělé jedince můžeme nakrmit myšmi, stejně jako hmyzem. Jak často sklípkany krmit záleží na potravě, jakou mu dáváme. Pokud hmyz, tak jednou týdně, pokud myši, stačí jednou za měsíc. Vždy ale zkontrolujme, jestli sklípkan svou potravu snědl a jestli mu například nějaký hmyz neutekl. Pokud ano, přeživší kořist vyndejme. Jeho misku s vodou udržujme stále čistou.

Při manipulaci se sklípkanem buďme opatrní. A to nejen kvůli nám, ale i kvůli němu. Jeho tělo je navzdory své robustní konstituci poměrně křehké a snadno bychom mu mohli nechtěně ublížit.

Není to zvíře vhodné k mazlení. Můžeme ho přivyknout na náš kontakt, ale není to pro něj potěšení, jako třeba pro jiná zvířata. Kontakt s námi ho stresuje. Raději sklípkana pozorujme, než si s ním hrajme.

Je to noční tvor. Nevyrušujme ho během dne, pokud to není nezbytně nutné. Potravu mu dávejme rychle.

Sklípkan se svléká. Jeho kůže neroste zároveň s ním a při svém růstu ji tak musí vyměňovat. Pro tu příležitost si sám vyrobí takzvané pavučinové lůžko, kam se při svlékání uchýlí. Pro nás to znamená pouze větší opatrnost. Sklípkan je v tuto dobu obzvlášť zranitelný.

Sklípkany nechovejme v páru. Mohli by na sebe zaútočit a problém by mohl nastat i při rozmnožování. Samička by po něm mohla samce sežrat. Jde čistě o praktický krok, kdy pro svá vajíčka potřebuje dostatek živin a zároveň při jejich získávání musí vyvinout co nejmenší námahu a vystavit se co nejmenšímu riziku napadení. Snězení samce je pro ni a pro budoucí sklípkany nejjednodušší cestou jak přežít.

Zatímco samci se dožívají zhruba jednoho roku, samičky s námi budou až tři dekády. Vždy ale záleží na konkrétním druhu.

Může nás sklípkan kousnout?

Tato otázka nám vyvstane na mysli asi jako první, když zvažujeme, jestli si sklípkana pořídit. Krátce – ano, může. Úplná odpověď je ale trošku složitější. Každý z pavouků má ve svých kusadlech jed, který používá nejen proti kořisti, ale také na svou obranu. A sklípkan není výjimkou. Problém je, že zatímco kousanec od běžného pavouka většinou ani nezaznamenáme, u sklípkana by mohlo znamenat vážný problém. Sklípkan ale nemá agresivní povahu. Nekousne vás jen tak, ani pokud se lehce vystraší. První obranou reakcí sklípkana je útěk a snaha se schovat. Pokud útěk pro sklípkana není možný, zaujme zastrašovací postoj a začne klepat nohama o zem. To už je pro nás varování, že se cítí ve velkém ohrožení. Až když zastrašování nezabere, se sklípkan uchyluje ke kousnutí. Pokud nás kousne, okamžitě vyhledejme lékařskou pomoc. Zdravého člověka sice sklípkanův jed na životě neohrozí, ale může mu vážně poškodit vnitřní orgány a nervovou soustavu. Pokud ale budeme reagovat na jeho chování, není důvod se obávat.  

Napsat komentář: Chov pavouků: Sklípkani jsou nenároční společníci s poutavým životem

RE: Chov pavouků: Sklípkani jsou nenároční společníci s poutavým životem

Odesláním souhlasíte s pravidly diskuze.