Kastrace psů a fen – kdy ano a kdy ne?

Přestože kastrace psa i kastrace feny je dnes již zcela běžným a poměrně velmi častým zákrokem, je třeba vždy dobře zvážit, jestli se u konkrétního zvířete k tomuto kroku rozhodnout či ne. Kastrace psů je operativní chirurgický zákrok, který sice ve většině případů probíhá bez komplikací a problémů, ale jako každá operace je pro zvíře samozřejmě jistou zátěží a určitá rizika představuje. Proto by se kastrace neměla provádět bez dobrých důvodů a bez konzultace se skutečným odborníkem.

Kde mi dobře poradí ohledně kastrace mého psa?

Pokud se rozhodnete vykastrovat svého psa, popřípadě fenu, měli byste k tomu mít dobrý důvod. Tento zákrok samozřejmě není zadarmo, ale finanční stránka není tím jediným, na co by správný majitel psa měl myslet předtím, než ho nechá vykastrovat.

Důležité je především dobře zvážit, jestli celkový zdravotní stav psa je dobrý a jestli mu operací spíše neuškodíme, než abychom mu přilepšili. V tomto bodě by vám měl správně poradit především váš zvěrolékař. Pokud máte ve svého veterináře opravdu důvěru a víte, že vždy poradí dobře, máte štěstí. V opačném případě je však vhodné konzultovat případné pro a proti klidně i u více odborníků.

Stejně jako u lékařů, kteří léčí lidi, tak i u lékařů, kteří léčí zvířata, samozřejmě existují ti zkušenější a lepší, ale bohužel i nezkušení, zbrklí či v horším případě vychytralí. Kastrace psů totiž lékaři přinese spoustu peněz, stejně jako případné její nežádoucí následky, které – jak jinak – bude léčit taky on. Pro vlastní klid a pro bezpečí psa proto není nic jednoduššího, než se poradit, jak se říká, na více frontách. Výborně vám jistě poradí například i zkušení chovatelé nebo lidé, kteří se výchovou a chováním psů zabývají dlouho a odborně.

Nezapomeňte hlavně nikdy na to, že i když si o kastraci či o jakémkoli jiném problému načtete spoustu článků, knih, či diskusí, nestačí to. Konzultace s odborníkem nad vaším konkrétním psem je klíčová a bez ní to zkrátka nepůjde.

Špatné důvody pro kastraci psů

Kastrace feny, ale i kastrace psa, se provádí primárně ze zdravotních důvodů. Existuje samozřejmě ale i mnoho dalších důvodů, pro které se k tomuto zákroku přistupuje. Ne vždy jsou však oprávněné a mnohdy plynou spíše z neschopnosti majitele zvládnout svého psa běžným způsobem.

Kastrace feny někomu například přijde jednodušší, než její uhlídání před toulavými psy, popřípadě kastrace psa přijde majiteli jednodušší, než jeho důsledná výchova. Důvody, kdy majitel chce kastrací pouze ulevit sám sobě, nejsou v žádném případě rozumné a pro psa nikterak přínosné.

Například v případě staršího psa je velmi nezodpovědné provádět kastraci jen proto, že si sousedi neumí uhlídat fenu, která běhá na váš dvorek. Stejně tak nezodpovědné je nechat kastrovat psa jen proto, že jste se dočetli, že kastrace psů má dobrý vliv na jejich chování a dokáže je zklidnit. Zklidnit psa dokážete především vy sami, a to správnou výchovou. Pokud výchovu majitel nezvládá, nepomůže mu ani nechat psa vykastrovat.

Rizika kastrace psů

Myslete tedy vždy na to, že kastrace psů s sebou nese i jisté nevýhody. Ať už se jedná o rizika spojená s narkózou, nebo například pooperační komplikace, krvácení do dutiny břišní, riziko obezity, riziko následné inkontinence a tak dále, je lepší snažit se těmto aspektům vyhýbat. Mnohým z nich se dá předejít, pokud jsou před operací správně provedena veškerá vyšetření a po operaci dodržena perfektní pooperační péče. Nevystavujte ale nikdy svého psa těmto rizikům jen kvůli svým vlastním nedostatkům či lenosti.

Kdy je kastrace psa či kastrace feny správnou volbou?

Kastrace psů má však i spoustu oprávněných důvodů, pro které je velmi vhodné ji provádět. Existují jednak zdravotní důvody, kde je vhodnost kastrace bez debat, ale i chovatelské důvody, kde záleží vždy na konkrétním případě.

Zdravotní důvody pro kastraci fen a psů jsou samozřejmě ty nejdůležitější a hlavní, a proto budou zmíněny níže, v samostatných odstavcích. Nyní si představíme několik běžnějších chovatelských a jiných důvodů pro kastraci psů a fen.

Nejčastější chovatelskou příčinou kastrace psů je samozřejmě kontrola jejich populace. Není jistě žádoucí, aby se psi množili samovolně jako na běžícím páse, a proto mnozí lidé raději nechají svou fenu, popřípadě psa, vykastrovat. V některých případech je to samozřejmě nevyhnutelné, pokud není v silách majitelů nechtěným štěňátkům zabránit i jinou, přirozenou cestou. Kastrace feny je pro zvíře určitě příjemnější, než podávání hormonálních preparátů zabraňujících hárání. Ty mohou mít řadu nežádoucích účinků. Pokud tedy víte, že štěňata nikdy nechcete, ale na druhou stranu nechcete ani nechat svou fenu přirozeně hárat, je kastrace na místě.

Dalším obvyklým důvodem kastrace psů je zamezení velmi agresivního chování psa vůči ostatním psům, ale někdy i lidem, které často plyne z nadměrné dominance získané obvykle špatnou výchovou. Pokud chování psa přesáhne jisté meze a jeho agresivitu majitel není schopný zvládat, je dobré obrátit se na odborníky. Kastrace psa může v těchto případech pomoci, ale samozřejmě ani tento zákrok neudělá z vašeho psa beránka. Kromě toho, pokud už je pes dospělý a své chování má upevněné, kastrace ho sama o sobě nevyřeší.

Kastrace feny se často provádí i preventivně, a to kvůli zamezení některým onemocněním na pohlavních orgánech. Tato situace je však vždy na dobrém zvážení majitele i lékaře.

Častým důvodem pro kastraci feny bývají také problémy s takzvanou falešnou březostí, která s sebou přináší mnohé potíže. Pokud má fena s falešnou březostí problémy, je lepší ji nechat vykastrovat.

Důvodem kastrace může být i nechtěné nakrytí feny, a tedy nechtěné početí. V tomto případě se březost ukončí, avšak s tím, že fena už nikdy nemůže mít další štěňata. Kastrace feny v tomto období se může provádět pouze do určitého stádia březosti.

V jakém věku je dobré ke kastraci psa přistoupit?

O věku, ve kterém je vhodné psa či fenu kastrovat, se vedou spory. U nás je zvykem kastrace psů provádět až v době pohlavní dospělosti, až jsou vyvinuty veškeré orgány a funkce psa, což je u menších plemen cca po roce a u větších cca po roce a půl života.

Například v Anglii jsou ale kastrována již malá štěňata. Kastrace psů ve štěněcím věku má však za následek, že takové štěně nikdy nedospěje a z hlediska pohlavního bude napořád štěnětem. Bude tedy stále hravé, nestane se agresivním vůči jiným psům, ale na druhou stranu nebude nikdy ve skutečnosti dospělé, což s sebou může přinést zase jiné problémy.

Nevhodná je také kastrace fen v právě probíhající říji. Vhodnou dobou pro kastraci je období mezi jedním uplynutým měsícem po hárání a měsícem před dalším očekávaným háráním.

V případě kastrace ze zdravotních důvodů však není věk na prvním místě a rozhodující je celkový stav a potřeby psa.

Nyní si podrobněji popíšeme kastraci psů i fen, a to z hlediska důvodů pro její provedení, samotného průběhu i následků a vlivů na další život vašeho mazlíčka.

Kastrace psa – zdravotní důvody

Mezi nejčastější zdravotní potíže, kvůli kterým je vhodné, nebo dokonce nutné nechat psa vykastrovat, jsou:

• onemocnění prostaty
• tumory varlat
• kryptorchismus
• další nemoci na pohlavních orgánech

Kastrace psa – průběh

Kastrace psa je vlastně odstranění jeho pohlavních žláz, tedy varlat, které jsou zodpovědné za tvorbu spermií, ale i testosteronu (a tím i za chování psa související s pohlavními pudy).

Před samotnou operací veterinář vašemu psovi provede potřebná vyšetření, díky kterým zamezí zbytečným komplikacím a zjistí celkový stav psa.

Dále je nutné, aby pes 24 hodin před operací držel hladovku a 2 hodiny před operací nepil ani vodu.

Následuje uvedení psa do anestezie, a to v závislosti na jeho zdravotním stavu buďto intravenózně, nebo inhalačně (šetrnější, ale dražší metoda). Hned na to lékař připraví psa na operaci – vyholí a řádně vydesinfikuje oblast šourku, aplikuje potřebná analgetika a antibiotika, která mají zajistit bezproblémový pooperační stav.

Nyní už následuje vlastní zákrok, a sice naříznutí kůže před šourkem, uvolnění podkoží a vybavení varlat do rány, zajištění varlat podvazem semenných provazců a přívodných cév vstřebatelným materiálem a odstranění pohlavních žláz.

Následně se zašije podkoží i kůže tak, aby byla rána pěkná a po zahojení nepatrná. Zákrok trvá asi 30 minut a po probuzení se pejsek pouští do domácí péče. Vodu můžeme podat téměř okamžitě, ale po malých dávkách, nakrmit pak asi za 6 hodin.

Po operaci musí pes nosit ochranný límec, aby si ránu nelízal a nekousal. Je nutné také dodržovat pokyny veterináře a docházet na kontroly. Na první zpravidla následující den, na další cca po týdnu. Potom už bývá pejsek zpravidla zcela bez omezení.

Kastrace psa – následky

Po kastraci psa můžete očekávat samozřejmě útlum sexuálních projevů. Pes už nebude mít potřebu utíkat za hárající fenkou, ani „obskakovat“ kde co. Utlumí se pravděpodobně i jeho agrese a dominance vůči ostatním psům, jelikož už zkrátka nemá potřebu s nimi o nic soupeřit.

Pokud jste kastraci psa prováděli ze zdravotních důvodů, je velmi žádoucím následkem vyřešení jeho problému. V tomto případě je však nutné chodit na kontroly ještě svědomitěji, aby se nic nezanedbalo.

Kastrace psů i fen vede často i k jejich obezitě, proto cca měsíc po operaci, až je vše dobře srostlé, zvyšte pohybový režim a aktivitu psa. Někteří psi vyžadují také změnu krmiva a jeho dávkování.

Kastrace feny – zdravotní důvody

Existuje spousta onemocnění, které spolehlivě a jednou pro vždy vyřeší právě kastrace feny. Mezi ty nejčastější patří:

• hnisavý zánět dělohy (pyometra)
• nádory pohlavních orgánů
• nádory mléčné žlázy
• cysty na vaječnících
• cukrovka
• hormonální nerovnováhy
• různá onemocnění vaječníků a dělohy
• komplikace při březosti či při porodu (torze či ruptura dělohy, mimoděložní březost

Kromě toho jsou známa další onemocnění či komplikace, kterým je možno díky kastraci předcházet. Za všechny je možno jmenovat ty nejčastější, jimiž jsou:

• falešná březost (pseudogravidita)
• onemocnění mléčné žlázy
• některá další onemocnění na pohlavních orgánech

Kastrace feny – průběh

Předoperační a pooperační péče o fenu je stejná, jako u psa (hladovka, anestesie, vyholení a desinfekce operovaného místa…).

Rozdíl je samozřejmě v samotném zákroku, který u feny spočívá v naříznutí dutiny břišní, podvázání vaječníků vstřebatelným materiálem a jejich odstranění (ovariektomie), popřípadě i v odstranění dělohy (ovariohysterektomie). V případě, že se odebírá i děloha, je nutné ještě přešít děložní krček. Následně se dutina břišní uzavře zašitím podkoží i kůže.

Kastrace feny trvá přibližně hodinu. Následně se nechá fena v teple pomalu probudit a poté odchází domů s majitelem. Vodu opět může přijímat asi hodinu po probuzení a jídlo asi 6 hodin po probuzení. Vše postupně po malých dávkách.

Následuje pooperační péče dle pokynů lékaře, klidový režim a stejně jako u psa nutnost nosit ochranný límec, který brání před okusováním a olizováním rány.

Kontrola se stejně jako u psů provádí na druhý den, a následně za týden až deset dní, kde se vytáhnou stehy.

Kastrace feny - následky

Do se týče následků kastrace fen, jsou to především samozřejmě neplodnost a dále případné odstranění nežádoucích chorob, nádorů a tak dále. Fena již nebude vyhledávat psy, a to ani v období, kdy by normálně hárala.

Kastrace fen může mít ale také nežádoucí následky, a sice například stejně jako u psů obezitu, které je však možno předejít zvýšením pohybové aktivity a úpravou jídelníčku. U fen se však v souvislosti s kastrací objevují často také potíže s inkontinencí.