Šalvěj lékařská /Salvia officinalis/

Šalvěj lékařská – popis

Šalvěj lékařská je vytrvalý polokeř, vysoký 20 - 70 cm, silně aromatický. Lodyha přímá, obvykle nevětvená, olistěná, šedoplstnatá. Listy jsou vstřícné, řapíkaté, podlouhlé až eliptické, jemně vroubkované, někdy na bázi se dvěma vykrojenými segmenty, v mládí šedoplstnaté, později olysalé, na líci s výraznou, vnořenou žilnatinou. Lichopřesleny jsou čtyř až deseti květé.

Koruna šalvěje lékařské je dvoupyská, světle fialová, občas bílá, korunní trubka v ústí bývá chlupatá, horní pysk vyklenutý, dolní trojlaločný.

Šalvěj lékařská – léčivé účinky

V přírodním léčitelství je šalvěj lékařská známá svými dezinfekčními, antibakteriálními a antivirózními účinky. Pokud nás přepadne rýma, kašel, nachlazení, chřipka, angína a jiné nemoci dýchacích cest, čaj ze šalvěje nám může být velkým pomocníkem a výrazně podpoří naše tělo v boji proti vetřelcům. Nálev ze šalvěje je výborný jako kloktadlo při bolesti v krku nebo při zánětlivých onemocněních a krvácení dásní.

Tato léčivá bylinka má také velice blahodárné účinky na naše trávení. Pomáhá proti plynatosti, stimuluje trávení a funkci žlučníku. Je známým a fungujícím urychlovačem léčení žaludečních a střevních katarů a otrav jídlem.
Látky v šalvěji obsažené velmi úspěšně zabírají v boji proti nadměrnému pocení. K tomu je nejvhodnější nálev, který užíváme v době potřeby jako čaj. Ten má i celkově uklidňující účinky na náš organismus, například při nervovém vypětí, stresu a nespavosti.

Použitelné části šalvěje lékařské: list a nať

Období květu: květen až červen

Šalvěj lékařská – použití v kuchyni a pěstování

Šalvěj lékařská, lidově zvaná babské ucho, je polokeř, původně ze středozemní oblasti, roste zejména na suchých slunných stráních a skalách. Často se pěstuje v zahrádkách, v teplejších oblastech někdy i zplaňuje. K lékařským účelům se používá již od starověku a má svůj medicínský význam dodnes. Pěstuje se v polních kulturách v několika odrůdách, které se liší vzhledem a bohatostí květů.

Jako koření se používají čerstvé i sušené listy šalvěje, které se sbírají po celé období vegetace. Obsahují až tři procenta silice s kafrem, saponiny, hořčiny, čtyři procenta tříslovin, pryskyřice, vitaminy skupiny B, vitamin P, minerální a hormonálně účinné látky. Šalvějí se obvykle koření skopové maso, ryby. Dále je vhodná do směsí na přípravu karbanátků a paštik. Čerstvá šalvěj lékařská spolu s petrželkou a yzopem příjemně aromatizuje bylinkové máslo. Pro zvýraznění chuti i vůně se však počítají na jednu porci nanejvýše dva čerstvé lístky nebo špetka lístků sušených.

Tip: Výluh proti padání vlasů

Nasypeme 100 g čerstvých šalvějových listů do nádoby, přelijeme 200 ml kubánského rumu a pečlivě uzavřeme. Necháme v temnu 2 týdny vyluhovat a slijeme. Vodičkou pravidelně masírujeme pokožku hlavy.