Čechratka podvinutá /Paxillus involutus/

▪ Čechratka podvinutá - vzhled

Klobouk je 5 - 15 cm široký, v mládí polokulovitý, pak sklenutý až prohloubený, na okrajích rýhovaný a velmi dlouho podvinutý (odtud druhé jméno). Klobouky této houby jsou okrově hnědavé, naspod nejprve se žlutozelenými, později narezavělými lupeny. Ty poraněním hnědnou.

Třeň je kolem 3 - 8 cm dlouhý žlutavý.

Dužnina je šťavnatá, oranžově nažloutlá, na řezu červenající a pak hnědnoucí, s příjemnou ovocnou vůní.

▪ Čechratka podvinutá - výskyt

Čechratka podvinutá roste velice hojně od června do listopadu nejen v lesích všeho druhu, ale také mimo něj, s oblibou pod břízami. Čechratka podvinutá se podobá svojí vzácné sestře čechratce olšové (Paxillus filamentosus). Ta je menší, roste pod olšemi a má tmavě vláknitě šupinkatý, tenký klobouk. Když Čechratky rostou, najdeme je všude. V lese, v parcích, u cest, na hřbitovech… Má hřibovitý tvar, a tak si ji můžeme často splést. Lidové názvy: komprda, sviňurka, sůva, všechlapka. Patří k tzv. acidofilním druhům, jejichž výskyt se v druhé polovině 20. století významně zvyšoval v souvislosti s "kyselými dešti", takže se v některých mikroregionech stala téměř dominantním druhem.

▪ Čechratka podvinutá - vliv na zdraví

V minulosti, asi před třiceti lety, byla  mnohými houbaři obhajována neškodnost čechratky podvinuté na základě dlouholetých zkušeností s jejím bezproblémovým používáním. V obvyklém smyslu skutečně není jedovatá, ale je smrtelně nebezpečná obsahem látek vyvolávajících těžké alergické reakce, zejména pro osoby se skrytými chorobami, například ledvin. Většina jejich toxinů byla zjištěna, jejich působení v lidském organizmu je podobné leukémii.

▪ Čechratka podvinutá - možnosti využití

V kuchyni je její užití nulové, ale pokud bychom k ní přistupovali jako k okrase nejen našich lesů, ale hlavně parků, kde se s oblibou vyskytuje, udělá našemu oku jistě radost.