Hřib kříšť /Boletus calopus/

▪ Hřib kříšť - vzhled

Klobouk má šířku  6 - 15 cm, v mládí je polokulovitý, pak sklenutý až polštářovitý, na okrajích zvlněný, suchý, světle šedé až okrově hnědý, naspodu se žlutými, poraněním modrajícími póry.

Třeň je válcovitě kyjovitý, nahoře žlutý, jinde výrazně červený, 6-12 cm dlouhý a 3 - 5 cm široký s červenavou síťkou.

Dužnina je bílá až žlutavá, modrající, chuť hořká. Výtrusy jsou žlutavé.

▪ Hřib kříšť - výskyt

Roste jen místy hojněji od července do října, hlavně v jehličnatých a smíšených lesích ve vyšších polohách pod smrky, málo i v lesích listnatých. Je nejedlý.

▪ Hřib kříšť - vliv na zdraví

Záměnou za jiný hřib nevznikne žádná tragická událost, maximálně si pokazíme dobrý oběd. Tomuto neštěstí můžeme zabránit správnou identifikací houby. Hřib kříšť se od všech zmíněných liší především zbarvením ústí rourek – nemá je červené, nýbrž citrónově žluté. Také klobouk bývá světlejší než u kováře či koloděje a nikdy tak výrazně šedý jako u satana.

▪ Hřib kříšť - možnosti využití

Hřib kříšť často láká svým vzhledem houbaře ke sběru, avšak pro svoji odpornou hořkost je v kuchyni naprosto nepoužitelný. Tento nápadný krásný hřib patří do rodiny nejedlých hřibů „modráků“. Někdy může vypadat jako hřib satan nebo hřib nachový, které jsou jedovaté – v tomto případě jej samozřejmě nesebereme. V horším případě si jej lehce můžeme splést s hřibem kovářem nebo hřibem kolodějem, které jsou po delší tepelné úpravě jedlé. Lidová jména: bliják, komprda, umrlák, hořký modrák, opuchlík.