Hřib žlučník - hořčák /Tylopilus felleus/

▪ Hřib žlučník - vzhled

Klobouk má rozměry pohybující se v rozmezí 6-12 cm. Jeho tvar je polokulovitý, později se stává bochníkovitým. V mládí je pokožka klobouku hřibu žlučníku jemně plstnatá, v dospělosti lysá. Za vlhka se nám může jevit slizká.Pokožka nelze od klobouku oddělit jako jeden celek, ani po malých částečkách. Barva se pohybuje v rozsahu od žlutohnědé, přes červenohnědou až k tmavohnědé. Nelze ho tedy jednoznačně určit podle zbarvení.

Rourky mohou mít až 20 cm. V mládí jsou bílé, časem zrůžoví a přecházejí až do masově růžové. Snadno je můžeme oddělit od dužniny klobouku. Z kraje růstu bývají přisáté k třeni. Póry jsou v mládí čistě bílé, dále pak smetanově žloutnou a postupně také růžovějí.

Třeň je 4-12 cm vysoký a maximálně 3 cm silný. V mládí převažuje soudečkovitý tvar, postupem času se protahuje, až dosáhne tvaru válce. Jeho pokožka přechází z bílé barvy do citrónově žluté až olivově hnědavé barvy. Ve spodní části třeně značně vyniká síťka, na které jsou patrné hnědé šupinky. Výtrusný prach je špinavě masově růžový.

Dužnina je čistě bílá. Liší se jen pod pokožkou klobouku a třeně, kde má světle hnědou barvu. Při podélném či příčném řezu se někdy může zbarvovat světlounce do růžova. Patrná je její tuhost a vláknitost.

▪ Hřib žlučník - výskyt

Hřib žlučník je houba obývající čistě smrkové či borové lesy. Nalezneme ji i ve smíšených lesích. Velmi často se nachází v blízkosti jiných hřibů. Není tedy problém v opojné euforické náladě z toho, že jsme našli houbu, ji hlavně v mládí zaměnit. Horizontální rozšíření je v celém pásu od nížinatých poloh až do horských oblastí. Velmi dobré růstové podmínky nachází v půdě s větší vrstvou humusu.

▪ Hřib žlučník - vliv na zdraví

Hřib žlučník získal svůj název právě kvůli své velmi intenzivní a štiplavě hořké chuti, která je podobná žlučovité hořkosti. Houba není jedovatá a v podstatě si nelze přivodit požitím této houby ani nevolnost, protože nepříjemná chuť nás ihned varuje.

▪ Hřib žlučník - možnosti využití

Podle vůně ji většinou nepoznáme, je totiž velmi nenápadná a jemná. Pokud si ale do této houby kousneme, pak skoro okamžitě ucítíme odpornou hořkou chuť. Této chuti se nijak a ničím nezbavíme. Pokud jsme tedy hřib žlučník omylem přimíchali do nějakého pokrmu, pak lze s jistotou říci, že nebude kvůli své intenzivní a palčivé hořkosti poživatelný. Lidově se této houbě říká hořčák.