Křehutka sametová /Lacrymaria lacrymabunda/

▪ Křehutka sametová - vzhled

Klobouk bývá zvoncovitý, vyklenutý až plochý, někdy s nízkým hrbolem, na okraji v mládí se zbytky plachetky. Uprostřed je plstnatý, dále od středu šupinatý, rezavě hnědý až zlatohnědý. Je široký 4-8 cm.

Třeň je válcovitý dutý, je vláknitě šupinatý, špinavě žlutý až tygrovaný. Vysoký je 4 - 10 cm a široký a vysoký 0,6 - 1 cm.

Dužnina je velmi křehká, bělavá až nažloutlá či nahnědlá s nenápadnou vůní a chutí.

▪ Křehutka sametová - výskyt

Křehutka sametová je lupenatá houba, kterou najdeme od července do září poměrně hojně, jednotlivě, ve skupinách nebo trsech v lese i mimo les, v trávě, na okrajích cest a ruderálních místech.

▪ Křehutka sametová - vliv na zdraví

Křehutka sametová je nejedlá, částečně jedovatá houba, která působí částečnou otravu organismu.

▪ Křehutka sametová - možnosti využití

Křehutkám se někdy v Čechách říká pláčivky, nakonec ve slovenském názvosloví se toto pojmenování již usadilo. Důvodem je výrazné ronění tekutiny u mladých plodnic. U křehutky sametové je to jedno z poznávacích znamení, protože tekutina vytváří na lupenech viditelné černé skvrny. Dalším poznávacím znamením je značně křehká dužnina, která případný sběr této houby komplikuje, neboť se může v houbařově košíku při troše nepozornosti proměnit v nevábnou drť, která sníží kvalitu ostatních hub a přidělá jen práci. Taktéž chuť a vůně křehutky sametové není nijak inspirující a vědci se navíc dodnes přou o její poživatelnosti. Nechme tedy křehutku raději růst a podívejme se po jiných, kvalitnějších houbách. Užitná hodnota této houby je sporná, někdy je označována jako nejedlá, jindy jedlá nebo jedlá, ale podezřelá.