Křemenáč březový /Leccinum versipelle/
▪ Křemenáč březový - vzhled
Klobouk má křemenáč březový masitý, široký 5 - 15 cm, šedý až oranžový, nejdříve polokulovitý, s blanitým okrajem přitisknutým na třeň. Později polštářovitý, hladký, sametový, matný, suchý.
Rourky jsou u třeně vykrojené, z počátku krátké, poté až 2,5 cm dlouhé. Od mládí šedavé, později šedookrové s jemným nafialovělým nádechem. Jejich ústí jsou šedá, drobná, okrouhlá.
Třeň je 9 - 13 cm dlouhý a 2 - 7 cm široký, břichatý, později na bázi kyjovitý, již od mládí na šedavém podkladě význačně tmavě až černě třásnitě šupinatý. Šupiny bývají v dospělosti jakoby sestavené v řadách. Při rozkrojení naspodu živě zelenomodrá.
Dužnina je bělavá a na řezu se zbarvuje do růžovofialova. Je tuhá, jen v klobouku později houbovitě měkká. Chuť je příjemná, vůně nevýrazná. Dužnina při vaření černá, čemuž lze zabránit, když ponoříme nakrájenou houbu do octa nebo citrónové šťávy.
▪ Křemenáč březový - výskyt
Křemenáč březový tvoří mykrohizu s kořeny bříz, můžeme ho tedy nejčastěji najít pod břízami nebo v březových hájích, na suchých i mokrých půdách. S břízou stoupá vysoko do hor a na rašeliništích se vyskytuje i pod břízou trpasličí. Je rozšířen v celém mírném pásmu severní polokoule. Velmi podobný je též jedlý křemenáč osikový, který se liší tmavěji červenohnědým kloboukem. Roste hojně od června do října v lesích listnatých, smíšených i jehličnatých, ale také ve stromořadích a podobně. Vždy však pod břízami.
▪ Křemenáč březový - vliv na zdraví
Houby obsahují množství esenciálních aminokyselin, které jsou tělu prospěšné, ale také aminokyseliny, které naše tělo nevyužívá a které mohou u některých jedinců způsobit alergickou reakci. Množství vitamínů se v různých houbách liší. Všechny obsahují karoten, - provitamín A, vitamín B1 a B2, také menší množství vitamínu E, D, K, PP, dále také důležité minerální látky a stopové prvky: vápník, draslík, sodík, fosfor, železo, mangan a měď. Je však také pravdou, že houby vstřebávají z okolní půdy a ovzduší i nežádoucí prvky, jako je arzén, rtuť a olovo. Proto houby nesbíráme v místech, kde by v půdě mohl být vyšší výskyt těchto prvků. Vyhýbáme se místům poblíž komunikací, průmyslových podniků, v místech spadu z tepelných elektráren a podobně. Je mnoho druhů hub, které obsahují léčivé látky.
▪ Křemenáč březový - možnosti využití
Křemenáč březový má mírnou chuť a skoro neznatelnou houbovou vůni. Lze ho použít do všech houbových pokrmů. Vařením a smažením zčerná, ale svou chuť nezmění. Nejlepší je křemenáče rozkrájet a usušit. Usušením zešedne. Je vhodný také do tradičních jídel – do kuby a hubníku. Výborný je naložené v oleji. Lidové názvy (pro křemenáče obecně): bosák, bolševik, březák, březovák, cihlář, červeňák, havíř, horník, chlapeček, kameňák, muzikant, janek, panna, polák, rúthajtle.
▪ Křemenáč březový - recept
Tousty z křemenáčů březových
500 g křemenáčů
8 plátků toustového chleba
olej nebo tuk na smažení
cibule
3 vejce
plnotučná nebo pikantní hořčice dle chuti
hladká mouka podle potřeby
sůl
Křemenáče březové očistíme, hlavičky otřeme vlhkým hadrem a nohy oškrábeme nožem. Nakrájíme na plátky asi 1 cm silné. Osolíme, slabě posypeme hladkou moukou a spolu s oloupanou a na kolečka nakrájenou cibulí osmažíme na tuku nebo oleji. Šťávu, kterou houby pustí, vydusíme a osmažené plátky klademe na tousty, které jsme předtím slabě potřeli hořčicí. Z vajec usmažíme omeletu, osolíme ji, naporcujeme na tvar toustů a položíme na plátky křemenáčů a ozdobíme usmaženou cibulkou.
Diskuse k článku
RE : Křemenáč březový /Leccinum versipelle/