Liška obecná /Cantharellus cibarius/

▪ Liška obecná - vzhled

Klobouk má okraj často podvinutý, později laločnatý, na okraji nepravidelně zprohýbaný. Je tuhý, ve stáří uprostřed prohloubený, široký 1-9 cm, okrově žlutý. Žilky (lištny) jsou vidlicovitě rozdělené a propojené přehrádkami, vysoké až 3 mm, tlusté, sytě žluté, sbíhající pozvolna daleko na třeň.

Třeň je krátký 3-6 cm, tuhý, plný, tlustý 1-3 cm, stejně nebo světleji zbarvený než klobouk, dolů zúžený.

Dužnina je uvnitř plavá, neměnlivá, příjemně voní a má mírně štiplavou chuť. Je však trochu tuhá. Nečerviví a téměř nikdy nebývá napadena hmyzem. Výtrusy elipsoidní, hladké, bezbarvé s tukovými kapkami. Výtrusný prach je bledě žlutavý.

▪ Liška obecná - výskyt

Liška obecná roste často ve velkém množství hlavně v jehličnatých lesích, nejvíce borových, mezi borůvčím. Najdeme ji od června do pozdního podzimu, hlavně však v srpnu a v září. V listnatých lesích roste světlejší, ale stejně dobrá Liška obecná. Na Slovensku se lišce obecné říká kuriátko, na Českomoravské vrchovině kuřátka. Má i další lidové názvy, jako kořalka, kurčata, kuřičky aj.

▪ Liška obecná - vliv na zdraví

Houby obsahují množství bílkovin, aminokyselin a glycidů, dosti nerostných solí a některé druhy karotenu.  Nejvíce provitaminu A-karotenu, obsahuje právě liška obecná. Vitamíny skupiny B pak najdeme hlavně u hřibů. V nepatrném množství obsahují houby i některé minerální látky jako draslík, fosfor, vápník, železo, sodík, mangan a jiné. Houby obsahují více minerálních látek než zelené rostliny.

▪ Liška obecná - možnosti využití

Liška obecná je jedlá, odpradávna uznávaná prvotřídní houba, vhodná pro nejrůznější úpravy v kuchyni. Je ceněna také proto, že je odolná při přepravě a málo červiví. Je předmětem světového obchodu s houbami, např. z Polska se jí vyváží stovky tun. Při přípravě pokrmů pamatujeme na to, že je pro svou tuhost dost těžko stravitelná. Proto ji předem vždy dobře podusíme. Nejlépe je rozemlít ji na masovém strojku a nepřidávat mnoho vajec ani tuku. Je velmi chutná v mléčných kyselých polévkách. Liška se poměrně špatně suší a po usušení je velice tuhá. Je vhodná pro přípravu houbového prášku.

▪ Liška obecná - recept

Lišky na smetaně

400 g lišek
200 ml smetany
1 cibule
kořenová zelenina (1 mrkev, 1 petržel, kousek celeru)
2-3 lžíce hladké mouky
máslo
olej
ocet
celé nové koření
bobkový list
1 lžička cukru
sůl

Rozpustíme máslo s olejem a jemně nakrájenou cibuli dohněda orestujeme. Přidáme nahrubo nastrouhanou mrkev, petržel a celer. Jakmile je zelenina orestovaná a měkká, zakápneme ji octem, promícháme a přidáme lišky. Znovu dobře promísíme, osolíme, přidáme nové koření, bobkový list, cukr a další kapku octa. Mírně podlijeme vodou a dusíme. Poté zalijeme smetanou prošlehanou s hladkou moukou a dobře provaříme. Podle potřeby dochutíme solí, pepřem, octem nebo doladíme špetkou cukru a podáváme s houskovým knedlíkem, těstovinami nebo noky.