Penízovka vřetenonohá / Collybia fusipes/

▪ Penízovka vřetenonohá - vzhled

Klobouk má průměr 3–9 cm, v mládí je polokulovitý, později kuželovitý až plochý, na okraji zvlněný, často rozpraskaný. Má hladký povrch, za vlhka slabě slizký, za sucha rozpraskávající. Je zbarvený tmavě červenohnědě, postupně vybledává do světle rezavě hnědé, za sucha je světle okrový s masově červenými skvrnami.

Lupeny jsou vysoké, vlnité, místy spojované příčnými žilkami, střídané menšími u okraje klobouku. Mají krémovou, světle šedohnědou barvu, ve stáří masovou, s rezavě červenými skvrnami, brvité ostří, v dospělosti poprášené bílým výtrusným prachem.

Třeň je vysoký 5–12 cm, 0,5–2 cm tlustý, rýhovaný, pokroucený, ve středu vřetenovitě rozšířený, směrem dolů kořenovitě zúžený, velmi tuhý, v mládí plný, později vatovitě vycpaný. Má červenohnědou až velmi světle hnědou barvu s rezavými skvrnami.

Dužnina je pružná, bělavá, se slabou vůní i chutí.

▪ Penízovka vřetenonohá - výskyt

Nejlépe se jí daří v dubových lesích okolo pařezů, spíše v nižších polohách. V některých oblastech je dosti hojná, jinde zcela chybí.

▪ Penízovka vřetenonohá - vliv na zdraví

Penízovka vřetenonohá, většinou trsnatě rostoucí houba, byla dříve považována za jedlou, protože však u některých lidí způsobuje žaludeční obtíže, bývá nyní uváděna jako nejedlá nebo dokonce mírně jedovatá.

▪ Penízovka vřetenonohá - možnosti využití

Penízovka vřetenonohá je uváděna jako nejedlá až mírně jedovatá. Dříve byla považována za jedlou, ale při konzumaci většího množství smažených plodnic mohou nastat zdravotní potíže.