Pošvatka obecná /Amanita vaginata/
▪ Pošvatka obecná - vzhled
Klobouk je široký 3 - 6 cm, křehký, tenkomasý, lesklý, zpočátku zvonocovitě vyklenutý s temenem do špičky, později rozložený až plochý s mírným hrbolkem ve středu, na okraji rýhovaný, hladký, téměř bez zbytků plachetky. Barva klobouku je šedá, šedožlutavá nebo okrově hnědá.
Třeň je dlouhý 4 - 12 cm a štíhlý 0,1 – 0,2 cm, zpočátku plný, později dutý, dolů se nepatrně rozšiřující a ponořený do dlouhé, bělavé cípaté pochvy, která zbude z vajíčka, z něhož se plodnice vyklube. Nemá prsten.
Dužnina je bělavá, velmi křehká, jemná, nenápadné vůně a někdy zemité příchuti, velmi dobře stravitelná, výtrusy jsou kulovité, výtrusný prach bělavý.
▪ Pošvatka obecná - výskyt
Pošvatka obecná roste poměrně hojně v listnatých i jehličnatých lesích od června do září.
▪ Pošvatka obecná - vliv na zdraví
Přestože pošvatka obecná nemá hlízu ani prsten, existuje tu možnost záměny s prudce jedovatou muchomůrkou zelenou (Amanita phalloides).
▪ Pošvatka obecná - možnosti využití
Základní prioritou každého houbaře je znalost jedlých hub, ale především těch jedovatých, za které se ty jedlé dají snadno zaměnit. Kvůli tomu mají některé jedlé houby prostě smůlu, že se buď přímo podobají těm jedovatým, nebo mají aspoň některý z jejich typických znaků. Příkladem může být právě pošvatka obecná, která vyrůstá z typicky muchomůrkovské pochvy a nakonec i latinské jméno ji mezi muchomůrky řadí. Snad také proto ji autoři mnohých atlasů označují jako nejedlou, i když ve skutečnosti nezpůsobuje žádné zdravotní obtíže. Není v tomto neštěstí sama, mohli bychom jmenovat např. kukmák okázalý (Volvariella gloiocephala) a další houby, které houbaři opomíjejí. Na druhou stranu je ale dobře, že tyto jedlé – nejedlé houby zůstávají v lese pro jeho ozdobu.
Diskuse k článku
RE : Pošvatka obecná /Amanita vaginata/