Ryzec plstnatý /Lactarius vellereus/
▪ Ryzec plstnatý - vzhled
Klobouk 8 – 20 cm, v mládí nízce sklenutý, brzy zploštělý a na středu prohloubený, ve stáří až nálevkovitý, na okraji zpočátku silně podvinutý, později ostrý, tlustomasý, tvrdý, pevný, pokožka suchá, matná, nekruhatá, sametová, na okraji v mládí plstnatá, bělavá, často okrově skvrnitá.
Lupeny jsou nízké, silné, už v mládí řídké, nestejně dlouhé, ve stáří výrazně sbíhající na třeň, nejprve bělavé, pak okrově žlutavé, místy se špinavě okrovými skvrnkami.
Třeň 3 – 7 x 2 – 5 cm, nápadně krátký a silný, tvrdý, pevný, v mládí jemně sametový, později lysý, bělavý až špinavě nažloutlý, na otlačených místech rezavě okrový.
Dužnina masitá, tvrdá, kompaktní, bělavá, na řezu slabě žloutne, s příjemnou vůní a palčivou chutí. Mléko je v mládí hojné, ve stáří se ztrácí, bělavé, na vzduchu nemění barvu, nahořklé.
▪ Ryzec plstnatý - výskyt
Ryzec plstnatý roste velmi hojně v listnatých lesích, často však i pod jehličnany. Tvoří plodnice i za suchého počasí, kdy je jiných hub málo.
▪ Ryzec plstnatý - vliv na zdraví
V některých oblastech jsou plodnice této obecně nejedlé houby konzumovány po zvláštní úpravě (tenké plátky se opékají na prudko na sádle). Na Ukrajině je nakládají do soli. Citlivé osoby by tuto houbu neměli konzumovat vůbec.
▪ Ryzec plstnatý - možnosti využití
Ryzec plstnatý je obecně pokládán za nejedlou houbu.
Diskuse k článku
RE : Ryzec plstnatý /Lactarius vellereus/