Ucho Jidášovo /Hirneola auricula – judae/
▪ Ucho Jidášovo - vzhled
Plodnice jsou 2 - 7 cm široké s rosolovitou dužinou, dosti tence lupenité, téměř průsvitné, žilkovité a vzhledem jsou podobné ušnímu boltci. Za suchého počasí tvrdnou. Jidášovo ucho má žlutohnědou barvu a drobné šedivé chloupky na vnějším povrchu. Vnitřní povrch je hladký a lesklý.
Třeň není vyvinutý.
Dužnina je za čerstva měkká, ohebná, pod pokožkou rosolovitá, po zaschnutí tvrdá a lámavá. Barvu má černohnědou, bez zvláštní chuti i vůně.
▪ Ucho Jidášovo - výskyt
Roste na jaře a na podzim v lesích, zahradách a parcích na odumřelých větvích a kmenech různých listnáčů, především bezu černého. Ucho Jidášovo je poněkud podobné nejedlé rosolovce listovité (Tremella fimbriata), která se liší tence lupenitými, nepravidelně zprohýbanými, hustými plodnicemi. Tvarem opravdu připomíná ušní boltec, ale nabízí se otázka proč přízvisko „Jidášovo“? Ucho Jidášovo roste nejhojněji na černém bezu, který si lze zaměnit se zmarlinkou Jidášovou, na níž se oběsil Jidáš Iškariotský poté, co zradil Krista. Možná právě touto cestou vzniklo jméno této houby.
▪ Ucho Jidášovo - vliv na zdraví
Tuto houbu a její účinky na lidský organismus znali ve staré Číně již několik staletí před naším letopočtem. Používala se k léčbě očních, nosních a krčních zánětů a také hemoroidů, což později převzalo i západní léčitelství. Látky obsažené v plodnicích mají širokou paletu účinků na lidské zdraví. Pomáhají při problémech se zažíváním, bolestech břicha a žaludku. Snižují krevní tlak a působí proti kornatění cév, infarktu a trombóze, jelikož zabraňují shlukování krevních destiček. Jidášovo ucho má díky přítomnosti antioxidantů a dalších látek schopnost celkově očišťovat organismus a stimulovat imunitu, příznivě působí i na psychiku. Posiluje tělo v období rekonvalescence po nemocích nebo jiné tělesné zátěži, například po porodu. Zlepšuje také kvalitu vlasů, nehtů a pleti.
▪ Ucho Jidášovo - možnosti využití
Ucho Jidášovo je známou, nepostradatelnou a často používanou ingrediencí asijské kuchyně. Jeho předností je příjemná křupavost, zdánlivou nevýhodou pak nepříliš výrazná chuť a vůně. To nám však umožňuje přidávat jej do různých jídel podle vlastní fantazie, dobře poslouží také k vytvoření barevného kontrastu s ostatními složkami pokrmu. Houbu používáme čerstvou nebo sušenou. Čerstvé plodnice očistíme a povaříme ve vodě 10 - 20 minut, předtím je můžeme namočit zhruba na hodinu do studené vody. Nakonec podle potřeby pokrájíme a přidáváme do pokrmů. Doporučované množství bývá vrchovatá hrst plodnic na dvě porce jídla. Vývar z hub nevyléváme, protože obsahuje mnoho prospěšných látek. Využijeme jej do polévek a omáček, po přislazení se dá pít i jako čaj.
▪ Ucho Jidášovo - recept
Asijský kuřecí salát s černými houbami
400 g kuřecího masa
50 g Jidášova ucha
100 g salátové okurky
100 g kapií
2 jablka
citron
hlávkový salát
50 g mandlí
3 lžíce portského vína
1 lžíce cukru
sůl
mletý zázvor
1 lžička glutasolu
Uvařené kuřecí maso necháme vychladnout a nakrájíme na jemné nudličky. Přidáme krájené kapie, okurku, spařené houby a jablka. Aby jablečná dužnina neztratila pěknou barvu, pokapeme ji citronovou šťávou. Vše promícháme a spojíme zálivkou připravenou z vína, cukru, citronové šťávy, soli, glutasolu a zázvoru. Podáváme vychlazené na miskách zdobených salátovými listy a porci posypeme nahrubo nasekanými praženými mandlemi.
Diskuse k článku
RE : Ucho Jidášovo /Hirneola auricula – judae/