Praděd: Z nejvyšší hory Jeseníků a Moravy dohlédnete na Alpy

Praděd: Z nejvyšší hory Jeseníků a Moravy dohlédnete na Alpy
24. 05. 2016

Rostliny, které nikde jinde nenajdete, kamzíci, jedny z nejlepších podmínek pro lyžování v Česku, pověsti, legendy a duchové bdící nad horou a na vysílači také nejvyšší bod České republiky s neuvěřitelným výhledem. Praděd patří k nejvyhledávanějším turistickým místům českých hor a je jedním ze symbolů Moravy a Slezska. A v krajině Jeseníků jej rozhodně nepřehlédnete. V osamění ční Praděd do úctyhodných 1491 metrů a ze své výše neshlíží na další vrcholky, ale na svahy a planiny. 

Praděd a jeho jména v historii

Po staletí Praděd měnil své jméno. Staří Slované páté české nejvyšší hoře říkali Stará vatra a uctívali ji jako posvátnou. Byla pro ně sluneční, ohňovou horou a spojovali ji s nejuctívanějším slavanským bohem Svarogem. Od těch dob se mnohé změnilo, ale archetyp starého muže k Pradědu patřil i nadále a stále je přítomný v pověstech a současném jménu. V polovině 19. století, v době kdy na našem území převládala němčina, dostal jméno Altvater, tedy v překladu Praděd, podle legendárního ochránci Jeseníků. Další jména spojovaná s moravsko-slezskou horou jsou Keilichter Schneeberg neboli Keilichterská Sněžná hora, jak se jí říkalo koncem 14. století, Klínovcová hora nebo Niská Sněžka

Na Pradědu se stavělo od předminulého staletí

Na Praděd putovali lidé od nepaměti. A kvůli jeho turistické oblíbenosti byla mezi lidmi vždy tendence na hoře stavět. Už na začátku 19. století stávala na samém vrcholu chýše, která sloužila jako útulek v nepříznivém počasí. Později zde byla turisty postavena jednoduchá budova, která však nestačila stále stoupajícímu počtu návštěvníků. U architektů se taky začala projevovat touha stavět do co největší výšky. 

Na přelomu století začal Moravskoslezský sudetský horský spolek budovat na vybraných vrcholech kamenné rozhledny a už v roce 1881 se objevily první snahy o stavbu rozhledny na Pradědu. Kvůli různým komplikacím, neochotným majitelům pozemků, mezi kterými byl i správce jmění velmistra Řádu německých rytířů, a protože se musely postavit turistické cesty, se ale s výstavbou začalo až v roce 1904. Kamenná rozhledna měla 32 metrů a jmenovala se Habsbugwarte, později Altvaterwarte a nakonec Adolf-Hitler-Turm. Po odsunu Němců, když sudetský horský spolek zanikl se ale o rozhlednu neměl kdo starat a i kvůli zmrzlé vodě a praskání kamene se v roce 1959 věž zřítila

Z televizního vysílače na Pradědu máte Česko jako na dlani

Pak přišla šedesátá léta a s nimi velký rozmach televizního vysílání a tak se začalo s budováním televizního vysílače na Pradědu. Nejdříve na vrcholku stála jen dřevěná konstrukce ověšená vysílacími parabolami, ale protože ani zdaleka nedosahovala potřebné kapacitě byla posléze zbourána a 1968 a 1983 vyrostla na Pradědu současná vysílací věž. Tvarem připomíná startující kosmickou loď , měří 146,5 metrů a její vrcholek je tedy nejvyšším bodem v České republice, Sněžku přesahuje o více než třicet metrů.

K vysílači neodmyslitelně patří i restaurace s hotelem a v 80 metrech také rozhledna. Z její plošiny je vidět Lysá hora, Radhošť i vysokým vysílačem pokořenou Sněžku. Pokud budete mít štěstí na jasné počasí, můžete z ní dohlédnout na Slovensko k Vysokým Tatrám, k Malé Fatře a dokonce až k rakouským Alpám. 

Praděd opředený pověstmi

Přes nepopiratelnou krásu, se Praděd může v mžiku proměnit v opravdu nevlídné místo. Ostatně panuje tam nejdrsnější podnebí v České republice, průměrná roční teplota nepřesahuje 1°C. Když se na vrcholku zvedne mohutný vítr nebo se přižene hustá vánice, říká se "zlobí se Praděd, mocný vládce zdejších hor". Někteří místní věří, že na sebe bere nejrůznější podoby, nejčastěji se však údajně zjevuje jako stařec s dlouhým bílým vousem. A běda tomu, kdo by si jich nevážil nebo jim chtěl ublížit!

Jedna z pověstí vypráví o ovčákovi, který sedával na hřebenech hor, trápil se závistí a toužil po blahobytnějším životě, než je ten ovčácký uprostřed nepohodlných hor. Jednoho dne se před ním otevřela země a z ní vystoupil stařec, samotný duch jesenických hor. Praděd mu dovolil nabrat si v podzemí do kapes dukátů, kolik se jich tam vejde. Když si ale chtěl chlapec tajně odnést i krásný zlatý svícen, východ mu zmizel. Bloudil podzemím a pochopil, že ho stařec trestá za chamtivost. Praděd se ale nakonec slitoval a ještě jednou se zjevil a z hory ho s prázdnýma kapsama propustil.

Traduje se, že pasáček nebyl jediný, kdo se na hoře s moudrým starcem Pradědem setkal a komu pomohl nebo ho napravil. Místní horalé usoudili, že to musí být dobrý strážný duch Jeseníků. Dobrotivý stařec, jehož duch neodešel na věčnost, ale zůstal na světě, aby byl ochráncem hor a svého potomstva. Jejich prapředek, Praděd. Po něm tedy pojmenovali horu, která byla jeho sídlem.

Postavou ducha hor ale tajemno opřádající Praděd nekončí. Jednoho únorového rána roku 1950 se na jeden ze svahů zřítilo letadlo Československé státní aerolinie letící z Ostravy do Prahy. Náraz letadlo rozbil a šest lidí havárii nepřežilo. Říká se, že dodnes je někdy nad ránem, ještě za tmy, možné slyšet na pradědských pláních nářek umírajících pasažérů. Možná, že jejich duchové se připojili k velkému Pradědovi. 

Unikátní příroda Pradědu se schovává v mrazových srubech

Petrovy kameny

Na svazích Pradědu je ještě jedno místo spojené s legendou. Podle pověsti dostal skalnatý útvar Petrovy kameny jméno po mladém kováři, který se zde ukryl se svou dívkou, dcerou správce sovineckého panství, když spolu prchali před jejím otcem. Ve středověku za čarodějnických procesů se lidé Petrovým kamenům vyhýbali, báli se k nim jen přiblížit. Říkalo se, že tam čarodjnice pořádají své slety

Čarodějnici tam už dlouho nikdo neviděl, Petrovy kameny jsou ale jedinečné i z úplně jiného důvodu. Jde o zvláštní útvar, kterému se říká mrazový srub. Horninu svou činností silně narušilo a vytvarovalo působení mrazu. Skalnatý vrcholek má takové vlastnosti, že v jeho okolí přežívají relikty z doby ledové – vzácné mechy, lišejníky, vrba bylinná. Rostou tam i dva endemické jesenické druhy – zvonek jesenický a lipnice jesenická. Další mrazový srub, Tabulové skály jsou na severním úbočí Pradědu. 

Protože jsou Petrovy kameny jednou z nejcennějších botanických lokalit v České republice a kvůli ochraně vzácných druhů se k nim normálně nedostanete, ačkoli v zimě se na svazích okolo Petrových kamenů s omezením lyžuje a vedou tam čtyři vleky. Během letní sezony ale u nich strážci přírody hlídkují a každému, kdo by se chtěl zblízka podívat, výstup překazí. A můžou mu ještě napařit mastnou pokutu. Takže pozor na čarodějnice a hlídky strážců přírody! 

Kamzík horský na Pradědu

Na Pradědu však nežijí jen rostliny - díky na Česko nebývale drsnému podnebí se v Jeseníkách úspěšně podařilo v roce 1913 vysadit kamzíka horského. Kdo ví, třeba jednoho uvidíte, jak si pochutnává na vzácném mechu z doby ledové.  

Zdroj úvodního obrázku: hotelpradedvysilac.cz



Napsat komentář: Praděd: Z nejvyšší hory Jeseníků a Moravy dohlédnete na Alpy

RE: Praděd: Z nejvyšší hory Jeseníků a Moravy dohlédnete na Alpy

Odesláním souhlasíte s pravidly diskuze.