Čičorka pestrá /Coronilla varia/

Čičorka pestrá-popis

Čičorka pestrá je vytrvalá bylina. Její lodyha je vystoupavá, nebo poléhavá a vysoká 30-100 cm. Stonek má hranatý tvar, je dutý, rýhovaný a větvený. Listy čičorky jsou lichozpeřeně dělené, s 6 až 12 páry lístků. Ty jsou krátce řapíkaté, obvejčité až podlouhle čárkovité, na vrcholu zaokrouhlené. Nejčastěji jsou lysé, nebo jen velmi řídce chlupaté. Květy mají krásnou vůni, jsou uspořádány v okolíku a vyrůstají z paždí listů vždy po 10 až 20. Mají bílý člunek s fialovou špičkou, bílá křídla a růžovou pavézu. Plodem je lusk

Čičorka pestrá-léčivé účinky

Zejména květy a semena rostliny obsahují glukosid koronilin, který má nežádoucí účinky na srdce. Otravy čičorkou nejsou však jednoznačně potvrzené, podle některých zpráv byly pozorovny otravy projevující se zvracením, průjmem, křečemi, dechovými potížemi a dokonce i smrtí po pozření některé části rostliny. Lidé prý údajně pili odvar z natě rostliny, není však známé proč.

Použitelné části čičorky pesté: Žádné.

Období květu:květen-září

Čičorka pestrá-pěstování

V Evropě můžeme čičorku pestrou najít vcelku všude, vyjma Skandinávie a Velké Británie. Je zavlečena i do Severní Ameriky. U nás roste roztroušeně na celém území, hojně od nížin po podhorské oblasti. Vyhovují jí hlavně výživné a vápencové půdy, najít ji proto můžeme na travnatých stráních, na mezích, suchých nebo mírně vlhkých loukách, okrajích cest, v příkopech, železničních náspech nebo v řídkých křovinách.

Čičorka pestrá-využití

Čičorka pestrá má velký význam jako doplňková pícnina, která obohacuje krmivo rostlinnými bílkovinami. I přes to, že je mírně jedovatá, nejsou nijak zdokumentovány otravy u koní nebo skotu. Její pěstování je v ČR povoleno a lze na něj dostat i dotaci.

Je využívána v energetice a v minulosti byla využívána jako kardiotonikum kvůli obsahu koronilinu.

Zdroj obrázku: Wikipedie