Vrbina penízková /Lysimachia nummularia/

Vrbina penízková – popis

Vrbina penízková je trvalka s lysou lodyhou, i v zimě zelená, plazivá do délky až 0,5 m dlouhá, kořenící na uzlinách. Listy jsou vstřícné, široce vejčité až okrouhlé, krátce řapíkaté, celokrajné, tupé, červeně tečkované. Květy jsou sytě žluté, uvnitř černě tečkované, vyrůstají z krátké stopky a mají pětičetnou korunu. Plodem jsou kulovité tobolky.

Vrbina penízková – léčivé účinky

Vrbina penízková je fytoncidní rostlina s obsahem tříslovin, kyseliny křemičité, saponinů, organických kyselin, enzymů a dalších látek. Užíváme ji proti průjmům a také jako posilující prostředek. Má výrazný protirevmatický účinek a může sloužit jako podpůrný prostředek při plicních chorobách, včetně TBC. Tlumí nadměrnou menstruaci.

Zevně je možné vrbinu použít ke kloktání při krčních zánětech, při aftách v ústní dutině, při špatně se hojících ranách, bércových vředech, ke koupelím při hemoroidech. Příznivě také působí na pokožku, kterou zvláčňuje a činí ji pružnou. Obvyklou lékovou formou pro vnitřní užití je nálev, pro zevní použití odvar. Je ideálním komponentem do směsí, samostatně se používá málokdy.

Nemá žádné výrazné vedlejší účinky a nejsou známy ani absolutní kontraindikace. Relativní kontraindikací je zácpa. Homeopatické využití vrbiny je málo známé, protože je to bylina dost nenápadná.

Použitelné části vrbiny penízkové: nať

Období květu: květen až červenec

Vrbina penízková – použití v kuchyni a pěstování

Vrbinu penízkovou najdeme na stinných a vlhkých stanovištích. Roste v lesích, křovinách, houštinách, kolem pramenišť, v nivách řek, na loukách, slatinách a v močálech. Roste na půdách slabě kyselých, bohatých, humózních a čerstvých. Na území České republiky roste roztroušeně, objevuje se od nížin do podhorských oblastí.

Tip: Kašovitý obklad

Kašovité obklady se připravují z čerstvé drogy, nechají se působit asi 30 minut (před spaním, ráno pak pokožku omýt mýdlem) a aplikují se 2x týdně na různé rány nebo jen pro zjemnění pokožky.