Zemědým lékařský /Fumaria Officinalis/

Zemědým lékařský – popis

Zemědým lékařský je 10 - 30 cm vysoká rostlina s hranatou větvenou lodyhou a mnohokvětým hroznovitým květenstvím. Růžové až fialové květy jsou v průměru 6 – 9 mm velké a mají načernalé špičky. Listy jsou modrozelené, řapíkaté dvakrát zpeřené a členěné do malých úkrojků. Plodem je nahoře prohloubená ledvinovitá nažka.

Zemědým lékařský – léčivé účinky

Zemědým lékařský obsahuje alkaloidy aurotensis, kryptokavin, protopin, l- a dl-sinaktin a dl-tetrahydrokoptisin - tyto alkaloidy bývají někdy označovány souhrnným názvem fumarin. Dále je obsažena hořčina, třísloviny, pryskyřice, minerální látky, sliz, cleritrin a stopy éterického oleje.
Z hlediska toxického má asi největší význam protopin, který na studenokrevné živočichy působí narkoticky a u teplokrevných živočichů zvyšuje zpočátku krevní tlak, později však v důsledku poškození vasomotorického centra způsobuje jeho pokles.

Smrt může nastat zástavou dechu, u člověka však ještě zřejmě smrtelná otrava nebyla pozorována. U zvířat se po spasení zemědýmu objevují zažívací potíže. Působí na hladké svalstvo, a tím urychluje střevní peristaltiku, dále snižuje krevní tlak, uvolňuje křeče, zamezuje tvorbě žlučových kaménků, v malých dávkách podporuje tvorbu žluče, působí močopudně, zlepšuje látkovou výměnu, uplatní se při léčbě kožních chorob, potlačuje migrenózní bolesti.

Použitelné části zemědýmu lékařského: kvetoucí nať

Období květu: květen až září

Zemědým lékařský – pěstování

Rostlinu potkáme na polích i na zahradách. Vyžaduje slunné místo nebo polostín a je nenáročná na půdu. Vyskytuje se v celé Evropě, občas v Severní a Jižní Americe. U nás je hojně rozšířená od nížin až po horské oblasti.

Tip: Nálev na nečistou pleť

1 - 2 polévkové lžíce zemědýmu se zalijí šálkem mléka, krátce povaří a 10 minut nechá vyluhovat. Po přecezení se očišťuje obličej.