Topol kanadský /Populus canadensis/

Topol kanadský – popis

Topol kanadský je statný strom dorůstající výšek kolem 25 – 40 m, s širokou korunou a hladkým kmenem, který mívá v průměru kolem 1 – 2 m. Z počátku má hladkou borku, která záhy hrubě rozpukává. Pupeny jsou hnědavé, lepkavé a cca 1 – 2 cm dlouhé. Listy bývají široce trojúhelníkovitě vejčité, 6 – 12 cm dlouhé a 4 – 10 cm široké, na bázi pak široce klínovité až uťaté. Řapík je 4 – 7 cm dlouhý, často načervenalý. Jehnědy jsou cca 3 – 8 cm dlouhé, přičemž samčí jsou červenavé a kratší, samičí mají lysý semeník a 2 – 4 žlutozelené blizny. Plody jsou vejcovité a asi 0,5 cm dlouhé, v 10  – 15 cm dlouhých jehnědách.

Topol kanadský – léčivé účinky

Pupeny topolu obsahují silici, živice, tříslovinu, glykosidy salicin a populin, flavonové glykosidy, vosky a pryskyřice. Kůra obsahuje třísloviny, hořčinu, populin. Topoly snižují obsah močoviny v krvi, jsou močopudné, dezinfikují močové cesty, hojí záněty močového měchýře a záněty prostaty, užívají se při kloubním revmatismu (mají analgetické účinky), lymské borelióze, a stejně jako kůra z příbuzných vrb při horečce. Zevně (mast nebo šťáva z pupenů) na rány, vyrážky, hemoroidy, spáleniny, také při dně a revmatismu.

Použitelné části topolu kanadského: pupeny a kůra

Období květu: březen až duben

Topol kanadský – použití v kuchyni a pěstování

Světlomilná a teplomilná dřevina, vysazovaná na minerálně bohatých a čerstvě vlhkých půdách, s vyšší hladinou podzemní vody. V hustých výsadbách trpí houbovými chorobami. Druh vznikl křížením topolu bavlníkového (Populus deltoides) a topolu černého (Populus nigra) asi v roce 1750 ve Francii. V Evropě hojně vysazovaný druh. V naší republice se nejčastěji objevuje v nižších až středních polohách.

Tip: Topolové víno na bronchitidu

70 g pupenů se maceruje týden v lahvi bílého vína.