Jak se vyrovnat se smrtí psa nebo jiného domácího mazlíčka? Nelžete dětem a nepotlačujte v sobě smutek

Domácí mazlíčci jsou oddaní, věrní a jejich láska k člověku bývá bezmezná. Svým majitelům obvykle tak přirostou k srdci, že jejich ztráta je pro člověka velmi smutnou událostí, kterou není lehké ustát. Úmrtí psa nebo kočky, ale i jiných mazlíčků pak doprovází hluboký pocit osamění a ztráty. Jak se vyrovnat se smrtí psa nebo jiného mazlíčka? A co je nutné vyřídit a zajistit?

Úmrtí psa i kočky rodinu zasáhne

Domácí mazlíčci jsou zpravidla bráni jako členové rodiny. Prožívají s námi společné chvíle, každý den na nás čekají a jsou vděční za naši péči. Bezmezně nás milují, jsou věrní a oddaní. Proto je jejich odchod pro rodinu podobně těžký, jako loučení s blízkým člověkem.

Všichni samozřejmě vědí, že zvířátko se dožije jen několika málo let v porovnání s člověkem. Počítáme tak s tím, že se jednoho dne s mazlíčkem budeme muset rozloučit. Přesto nás jeho odchod obvykle velmi zasáhne.

Prvním krokem je si úmrtí psa připustit

Vůbec nejlepší, co můžete udělat, je pokusit se na možný odchod zvířete, dopředu připravit. Zejména pokud jsou domácí mazlíčci starší nebo nemocní. Zkuste se dopředu smířit s tím, že domácí mazlíček už tu nemusí dlouho být a také se připravte na to, co bude třeba zařídit po jeho smrti.

O smrti je nutné mluvit také, pokud doma máte dítě. Opatrně mu vysvětlete, že každý jednou zemře a stejně tak i domácí mazlíčci. Lze také říct, že zvířátko odejde do nebe, kde bude spokojené a nebude trpět. Rozhodně s dětmi mluvte otevřeně a nelžete jim.

Smutek prožívá každý jinak

Jakmile zvířátko umře, přichází ty nejtěžší chvíle pro jeho majitele i celou rodinu. Smutek prožívá každý jiným způsobem. Záleží na konkrétním člověku i na tom, zda domácí mazlíček zemřel na stáří, po dlouhé nemoci či náhle.

Truchlení po domácím mazlíčkovi může mít několik fází. Často se objeví:

• odmítání
• pocity vzteku
• obviňování někoho ze smrti zvířete
• výčitky z toho, že za smrt kočky, úmrtí psa či jiného mazlíčka můžeme sami.

Poté nastává fáze smutku a postupného se vyrovnávání s tím, že zvíře zemřelo a nedá se s tím nic dělat. Je nezbytné ztrátu přijmout a smířit se s ní. Uvidíte, že bolest i smutek postupně odezní a zůstanou vám jen příjemné vzpomínky na dobu strávenou se zvířecím kamarádem.

Jak se vyrovnat se smrtí psa či jiného zvířátka?

Právě vyrovnání se s úmrtím domácího mazlíčka může být pro mnoho lidí velmi složité. Jak se vyrovnat se smrtí psa či jiného zvířete co nejlépe? V první řadě se nestyďte za svůj smutek a projevte ho. Nesnažte se jej potlačovat, tvářit se statečně a předstírat, že se nic nestalo a úmrtí psa či smrt kočky, vás nijak nezasáhlo. Naopak, dovolte si být smutní a truchlit. A to i přesto, že pro vás okolí nemá pochopení a tvrdí vám, že přece jde jen o zvíře. Nechte ostatní, ať si myslí, co chtějí, a sami prožívejte to, co cítíte. Smutek po úmrtí psa, kočky nebo jiného zvířete, které vám dělalo společnost, je naprosto normální.

O svých pocitech také mluvte a nenechávejte si je pro sebe. Ze smrti zvířete se v žádném případě neobviňujte. Pokud se v žalu utápíte dlouho a váš stav se nejlepší, neváhejte vyhledat pomoc psychologa. Není žádná ostuda požádat o pomoc v tak těžké situaci, jakou pro vás ztráta mazlíčka může být.

Pro děti může být ztráta zvířátka traumatická

Jestli máte v rodině dítě, o smrti domácího mazlíčka je nutné otevřeně hovořit i s ním. Rozhodně není dobré dětem lhát a tvrdit, že zvířátko uteklo. Dítě by mohlo doufat v jeho návrat nebo se naopak obviňovat z toho, že zvíře uteklo kvůli jeho nesprávné péči. Tyto výčitky se mohou objevit i v souvislosti se smrtí zvířete. Snažte se dítě přesvědčit, že za smrt kočky či psa nemůže a pomozte mu se se ztrátou zvířecího kamaráda vyrovnat. U dítěte se mohou v extrémním případě dokonce objevit potíže jako pomočování, nesoustředěnost nebo apatie. Nebojte se v případech, kdy si nevíte rady, vyhledat odbornou pomoc.

Psa, kočku ani jiné zvíře sami nezakopávejte

Ještě dřív, než se se smrtí zvířátka vyrovnáte, je třeba zařídit několik nezbytných záležitostí. Pokud totiž zvíře zemře doma, je nutné zařídit jeho pohřeb. Ačkoliv si mnozí myslí, že lze zvíře jednoduše zakopat na zahradě, na louce nebo v lese, není tomu tak. Zakopáním zvířete na zahradě či jinde totiž porušíte předpisy. Vyhláška z roku 2014 totiž stanovuje podmínky, jejichž splnění je téměř nemožné. Zakopat zvíře totiž můžete nejblíže 100 metrů od domu, 50 metrů od sousedního pozemku a podobně. Uložit ostatky mazlíčka do země v lese nebo na louce, když nejde o váš pozemek, je také vyloučeno.

Hřbitovy pro zvířata i možnost kremace

Dalších možností je více, a hlavně jsou v souladu se zákony. Domácího mazlíčka můžete nechat pohřbít na některém ze zvířecích hřbitovů. Dále se nabízí varianta kremace zvířete s následným předáním urny s ostatky. Případně můžete vyhledat pomoc veterináře, který zajistí odvoz zvířete do asanačního podniku. Není to sice nejpříjemnější řešení, mnozí lidé však jinou variantu nemají.

V každém případě po smrti domácího mazlíčka volejte veterináře nebo rovnou veterinární pohřební službu. Nutné je rovněž ostatky zvířete na převoz připravit. Vezměte si ochranné rukavice, mrtvé zvíře zabalte do deky či ručníku a do plastového pytle. Uložte jej na chladnější místo, třeba do garáže nebo sklepa. A během následujících pár hodin zajistěte odvoz veterinární nebo pohřební službou.

Vytisknout stránku Stáhnout v PDF