Postarejte se, aby se chov králíků úspěšně rozrostl. Jak na připouštění králíků?

Králíci jsou skvělí společníci. Pokud plánujeme naši králičí rodinu rozšířit anebo nás zajímá profesionální chov králíků, měli bychom vědět, jak připouštění králíků správně provést. Od říje, přes samotné připouštění až po péči o březí maminku. Také musíme vědět, na co si dát pozor. Například onemocnění. Proto poradíme, jak na připouštění při chovu králíků a na co nesmíme zapomenout.

Připouštění králíků musíme dobře naplánovat

Předtím, než se do samotného připouštění králíků pustíme, musíme se postarat o co nejlepší podmínky. Děláme to jak v zájmu budoucích mláďat, tak naší samice. Od výběru vhodného páru pro páření až po správné obydlí. Bez čeho se připouštění králíků neobejde?

Králice musí být v nejlepší kondici.

Kromě zdraví by měla mít správné dispozice. Ideálně jako maminku vybírejme samici, která dosáhla pohlavní zralosti. U menších plemen je to o něco dříve než u těch větších. Aby byla mláďata silná a zdravá, králice by neměla být příliš hubená a naopak by měla mít dobrou kondičku. To poznáme třeba podle toho, že je aktivní a ráda pobíhá.

Samec i samice musí být zdraví.

Předtím, než se do připouštění králíků pustíme, ujistěme se, že nejsou nakažení jakoukoli chorobou. Včetně pohlavních, jako je například syfilis. A nedejme se zmást, tímto onemocněním můžou trpět i králíci, co nikdy připouštění nebyli. Riskantní je výběr samce, který je často připouštěný. Je zde totiž větší riziko, že nákazu přenáší.

Do připouštění králíků se můžeme pustit na jaře, na podzim a v zimě.

Zkušení chovatelé tvrdí, že nejsilnější a nejzdravější mláďata se rodí ze zimního vrhu. Ale je lepší, když už má samice za sebou línání.

Samice by měla být nejlépe v říji.

Jinak nemusí být připouštění králíků úspěšné a může skončit i pokousáním samce. Říji poznáme podle toho, že je samička neklidná. Ze seníku může vytahovat seno, v kleci anebo králíkárně si převracet misky a může být popudlivější. Spolehlivě to ale poznáme podle zduřelých a zarudlých pohlavních orgánů. Připouštění králíků neoddalujme. Proto se vyplatí mít samce vybraného předem a zajistit, abychom k němu mohli samici dát co nejdříve.

Jaký má chov králíků připouštění?

Pro pobyt březí maminky, její porod a následnou péči o mláďata, potřebujeme čisté, klidné a tiché místo. Místo jim připravme, ještě předtím, než se do připouštění králíků pustíme. Nesmí být v průvanu a teplota by zde neměla klesnout pod 5°C. Jinak novorození králíčci nemusejí přežít. Pokud bude březí matka ve stresu, vyleká se anebo kolem ní bude rozruch, bude připouštění králíků neúspěšné. Po porodu může samice mláďata odmítnout anebo je dokonce sežrat.

Když je naše samice v říji, je čas na připouštění králíků. Někdy se ale říje u samičky nemusí dostavit. Zejména na podzim může organismus králice trochu zlenivět. Abychom mohli při chovu králíků připouštět, říji u samice můžeme vyvolat. Do klece anebo králíkárny jí dejme pár bobků od samce. Ke krmivu ji přidejme naklíčený i nenaklíčený oves a petržel.

Při připouštění králíků dáváme vždy samici k samci do klece. Ne naopak. Samice by mohla králíka napadnout a ublížit mu. A pak se chov králíků připouštění nedočká.

Teď už vše přenechejme na králících. Nejprve se budou očuchávat a seznamovat. Když bude králice s připouštěním souhlasit, lehce nadzvedne pánev ze země a zvedne ocásek. Neděsme se, pokud králice skočí na samce. Po chvíli si role prohodí. Že bylo připouštění králíků úspěšné poznáme podle toho, že samec ze samice většinou doslova spadne. Po aktu může králík i trochu chrochtat.

Samici z klece vyndejme. Opakovaným pářením by se králík příliš vysiloval. Navíc jeden pokus většinou stačí. Pokud chceme mít jistotu, že jsou mláďata opravdu na cestě, za pět dnů připouštění králíků zopakujme. Pokud samice samce odmítá, pravděpodobně zabřezla hned napoprvé.

Péče o březí matku a novorozený chov králíků krok za krokem

Zabřezlá samička potřebuje naši péči a pozornost. Musí být na klidném a tichém místě. Dbejme na to, aby měla dostatek sena i na stavbu hnízda. Zkusme s ní vůbec nemanipulovat. Zejména, pokud se blíží její termín.

1. Už po dvou týdnech můžeme samičce v břichu nahmatat mláďata. Jsou velká asi jako hrášek. Ale při prohmatávání buďme opatrní.
2. Nějakou dobu před porodem si samice začíná stavět hnízdo ze sena a chlupů. U každé králice je to jiné. Některá staví už 23. den, jiná se pustí do příprav až těsně před porodem. Pokud ale samička staví hnízdo ještě před 20. dnem březosti, je pravděpodobně falešně březí. Přesně to poznáme tak, že dáme samici zpět za samcem. Pokud se mu bude bránit, je zabřezlá.
3. Samice je většinou březí 31 dnů. Pokud rodí už 30. den, čeká nás větší várka mláďat. Jestliže naopak až kolem 33. dne, budeme mít přírůstků pro náš chov králíků méně.
4. Králice rodí většinou těsně nad ránem. Anebo brzo ráno.
5. Po porodu potřebuje samička hodně vody. Jinak může mladé zakousnout.
6. Novopečená maminka už se o malé postará sama. Očistí je, nakrmí a uloží do hnízda. Ačkoli bychom chov králíků neměli rušit, je potřeba jednou za čas zkontrolovat, zda jsou všechna mláďata na živu. Pokud ne, je zapotřebí je z hnízda vyndat.
7. Prvorodičky se všemu teprve učí. Připouštění králíků i mateřství je pro ně nové a mohou být zmatené. Bohužel, někdy se to podepíše na mláďatech. Může je roznést po různých místech kotce. Anebo je zakousnout či sežrat. Proto se vyplatí společně s prvorodičkou nechat zabřeznout i zkušenou samici. Ta se může cizích mladých ujmout. Mláďata ale musí být stará nanejvýše tři dny.

Vytisknout stránku Stáhnout v PDF