Otrava jídlem – co je důležité o ní vědět

Otrava jídlem je velmi nepříjemná komplikace, které se za svůj život vyhne málokdo z nás. Ačkoliv otrava z jídla většinou nebývá vážná, je důležité ji dokázat rozpoznat a vědět nejen to, jak se s ní co nejlépe vypořádat, ale také to, jak otravě z jídla předcházet. V tomto článku se dozvíte, jaké jsou nejčastější příčiny otravy jídlem, s jakými máte počítat příznaky a co dělat, když se nakazíte. Tento článek Vám přinese také několik důležitých doporučení, která Vám mohou pomoci se otravám jídla vyhnout.

Otrava z jídla se nám může přihodit náhodou nebo vinou nedbalosti či špatné hygieny. Tak či tak je pravděpodobnost, že nás tato nepříjemná zdravotní komplikace potká alespoň jednou za život, relativně vysoká. Přehnané obavy však nejsou na místě, otrava jídlem je stav, se kterým se obyčejně naše tělo zvládne vypořádat samo a bez potřeby lékařské pomoci. Nejpozději do dvou dnů nepříjemné příznaky vymizí. I tak ale existují případy otravy z jídla, kdy je lepší vyhledat lékaře.

Otrava z jídla a její původci

Nejčastější příčinou otravy z jídla jsou škodlivé bakterie a viry. Dalšími původci jsou pak parazité, toxiny a kontaminanty.

• Bakterie a viry

Bakterie a viry jsou nejčastější příčinou otravy jídlem. Příznaky a jejich závažnost se odvíjejí od toho, která bakterie nebo virus potravu kontaminovali. Ty, které způsobují nejvíce onemocnění a nejzávažnější příznaky, jsou: Salmonela, Norovirus, Kampylobakterie, E.coli, Listerie a Clostridium perfringens.

• Parazité

Nejznámější parazité, kterými se můžeme nakazit z jídla, jsou tasemnice a škrkavky. Nejvíce hospitalizací a úmrtí však způsobuje toxoplasma gondii.

• Plísně a toxiny

Toxickými látkami v potravinách není způsobeno zdaleka tolik otrav jídlem jako bakteriemi. Ony případy se pak týkají přírodních toxinů (obsažené v některých druzích hub a v rybách) nebo také chemických toxinů (pesticidy nebo melaminy).

Příčiny otravy jídlem

K otravám z jídla dochází z různých důvodů a stejně jako jejich původců, i hlavních příčin je několik. Většinou je otrava jídlem způsobena toxiny vylučovanými bakteriemi, které měly možnost se v potravě dostatečně rozmnožit. Pojďme se na nejčastější rizika, která vedou k otravě jídlem, podívat. Jsou to především:

• Nedostatečná tepelná úprava potravin

Syrové nebo nedovařené maso a drůbež jsou obzvláště nebezpečné. Kromě toho mohou otravu jídlem způsobit i syrová vejce nebo nepasterizované mléčné výrobky.

• Nesprávné skladování potravin

Čerstvé jídlo je potřeba uchovávat v chladu a horká jídla na druhou stranu skutečně horká. Opačný případ, kdy je kontaminované jídlo ponecháno delší dobu v teple, představuje pro rozmnožování bakterií ideální prostředí. Za teplého počasí proto dochází k otravám jídlem častěji.

• Znečištění jídla v průběhu jeho výroby nebo skladování

V kterémkoliv stádiu výroby potravin může dojít k jejich kontaminaci, k napadení škůdci nebo ke zkažení. Současné přísné hygienické standardy a další podmínky pro producenty a prodejce potravin by tomuto měly bránit. Je ale důležité vyhýbat se konzumaci jídla z neznámých zdrojů např. v cizině.

Příznaky otravy jídlem

Mezi hlavní projevy otravy jídlem patří nevolnost, zvracení a průjem. Těmito procesy se tělo zcela přirozeně špatného jídla zbavuje, a proto je třeba zvracení vyvolané otravou vydržet a nesnažit se ho odvracet. Podobně průjem, který může trvat i několik dní a může Vás překvapit neobvyklou konzistencí i barvou, je třeba přetrpět.

Průjmy způsobené otravou z jídla bývají také provázené bolestmi a křečemi břicha, bolestmi hlavy a často také horečkou nebo zimnicí a celkovou slabostí. Únava, točení hlavy a mdloby způsobené poklesem krevního tlaku jsou pak zapříčiněny spíše dehydratací než otravou samotnou, proto je třeba snažit se při otravě jídlem dehydrataci předcházet a ušetřit si tak další nepříjemné příznaky otravy.

Co dělat při otravě z jídla

Jak jsme si již řekli v úvodu, otrava jídlem nejčastěji odezní sama a ve většině případů není potřeba vyhledat lékařskou pomoc. Nepříjemné příznaky je potřeba přetrpět a snažit se minimalizovat jejich další dopady. Není vhodné podávat léky proti zvracení a průjmu (kromě živočišného uhlí), mohly by zpomalit vylučování bakterií z těla. Důležité je hlavně odpočívat a odvrátit rizika dehydratace.

Otrava jídlem a dehydratace

Právě dehydratace a ztráta nezbytných látek z těla je hlavním rizikem doprovázejícím otravu z jídla. Ztrátu tekutin a minerálů je třeba nahradit. Po celou dobu trvání příznaků proto hodně pijte, ideálně vyzkoušejte zředěný roztok cukru, glukózy nebo medu. V případě ztráty velkého množství tekutin rozpusťte ve vodě i trochu soli. Také můžeme doporučit pití heřmánkového čaje, který pomáhá na žaludek a má celkově tišící účinky.

Co jíst při otravě jídlem

Po otravě je pochopitelné, že nejspíš nebudete mít zrovna chuť k jídlu. Jakmile to ale jen trochu půjde, zkuste něčím naplnit překyselený žaludek, k tomu je obzvláště vhodné sníst kousek banánu. Vhodné potraviny ke konzumaci po otravě jsou také jablka, rýže, brambory, piškoty, suché topinky nebo suchary. Doporučujeme sníst také alespoň jeden živý jogurt, který pomůže obnovit prospěšné bakterie ve Vašich střevech.

Otrava jídlem - jít k lékaři, nebo ne?

Kontaktovat lékaře při otravě jídlem je vhodné vždy, když příznaky přetrvávají déle než dva dny a když se celkový stav nemocného nelepší, případně když se objevují příznaky dehydratace. Pokud se jídlem otrávilo dítě, starší člověk nebo kdokoliv, kdo má i jiné zdravotní problémy, doporučujeme rovněž radši neotálet a otravu s lékařem konzultovat. Pokud se ve stolici objeví krev či otravu provázení jiné neobvyklé příznaky (rozostřené vidění, svalová slabost či obrna, potíže s dýcháním nebo močením, sucho v ústech) je to také signálem k vyhledání lékařské pomoci.

Praktická doporučení – jak otravě jídlem předcházet

• Před manipulací s potravinami a surovinami při přípravě pokrmů si vždy nejprve řádně umyjte ruce.
• Pečlivě umývejte a čistěte také potraviny samotné. Pro úpravu syrového masa, drůbeže a ryb používejte vždy zvláštní prkénko.
• Pokrmy je vždy třeba důkladně provařit, propéci nebo jinak tepelně upravit. Dodržujte správný čas tepelné úpravy jídla.
• Nenechávejte jídlo dlouho stát při pokojové teplotě. Zbytky jídla zchlaďte, nejpozději dvě hodiny po uvaření by měly být v chladničce nebo mrazáku.
• Vařená a syrová jídla skladujte vždy odděleně. Vařená jídla ohřívejte maximálně jednou a spotřebujte je nejlépe do dvou dnů.
• Správná teplota v ledničce by se měla pohybovat mezi 0°C – 5°C. Lednici stejně jako celou kuchyň udržujte v čistotě pravidelným čištěním.
• Vždy zkontrolujte datum výroby uvedené na výrobku a jídlo spotřebujte dříve, než vyprší doba maximální trvanlivosti. Jídlo, které vypadá podezřele či dokonce páchne, ihned vyhazujte.