Uštknutí
Hadi a pavouci patří do skupiny živočichů, kterých se někteří z nás děsí. Máme z nich strach i respekt, a to i v případech, kdy se nejedná přímo o jedovatý druh. Pokud chov jedovatých hadů nepatří k vašim zálibám, tak byste se měli uštknutí obávat především v cizokrajných zemích, kde se můžete setkat například s kobrou, chřestýšem a mambou. U nás hrozí střet hlavně se zmijí obecnou (také zvaná jedovatá), která nás před svým útokem důrazně varuje tím, že se stočí do klubka a hrozí nám svou hlavou, v tomto postavení zmije připomíná kobru. Jedná se spíše o obranný postoj, protože zmije patří k plachým druhům a bezdůvodně na nás nezaútočí a rozhodně nás nebude pronásledovat.
Zmije jedovatá
Jak zmije vlastně vypadá? Na první pohled si ji můžete splést s užovkou hladkou, která mívá podobné zbarvení. Zmiji poznáte podle zúžených zorniček, trojúhelníkovité hlavy, a také podle typické klikaté čáry, která se jí vlní po celé délce zad. Zabarvení těla může být od bělavé přes měděnou až po černou a na jejích bocích můžete pozorovat množství velkých skvrn. Spodní část těla hada bývá černá nebo skvrnitá. Zmije patří mezi ohrožený druh chráněný zákonem.
Zmije obecná se živí především drobnými hlodavci, ptáky a ještěrkami, což je vzhledem k její velikosti (60 cm u samců, a až 150 cm délky u samic) ideální potrava. Z toho tedy vyplývá, že pokud na nás zmije zaútočí, pak je to z důvodu leknutí, a nikoliv kvůli tomu, že nás chce pozřít, jako tomu může být v případě anakondy velké (cca až 8 m).
Tito dva hadi mají srovnatelnou účinnost jedu, avšak zmije nevypustí jed pokaždé, a pokud jed použije, tak jen jeho malé množství. Mnohem častěji, než otrava, hrozí otoky a záněty v místě kousnutí. Nejvíc ohroženou skupinou pro uštknutí jsou děti, starší lidé (může dojít k alergické reakci) a ti, co trpí srdečními chorobami. Ať už do této kategorie patříte nebo ne, tak po napadení zmijí vyhledejte co nejdříve lékařskou pomoc.
První pomoc při uštknutí
- Rozhodně nepanikařte, snažte se být co nejvíce v klidu a nedělejte prudké pohyby, protože těmi jen urychlíte postup jedu k srdci.
- Místo kolem vpichu nezaškrcujte, riziko smrti není tak vysoké a dlouhodobé zaškrcení končetiny může způsobit její poškození.
- Neodsávejte jed, kromě rizika infekce docílíte toho, že zraněnému zbytečně rozproudíte krev v ráně.
- Zasažené místo (nejčastěji to jsou končetiny) se doporučuje vydezinfikovat a nechat volně viset pod úrovní srdce (např. na lůžku).
- Uštknutého dopravte do nemocnice tak, abyste co nejvíce omezili jeho vlastní pohyb. Aplikaci speciálního séra proti jedu nechejte raději vždy na odbornících, protože při špatném dávkování mohou nastat komplikace, které jsou pro organismus ještě horší než samotný jed.
Diskuse k článku
RE : Uštknutí