Zástava dechu

Nejzřetelnější známkou bezprostředního ohrožení života je bezvědomí. K tomu se většinou hned od počátku přidává porucha dýchání, později může dojít k úplné zástavě dýchání. Znakem ohrožení života – zástava dechu – je nejen to, že postižený vůbec nedýchá, ale i stav, kdy zdánlivě dýchá, nádechy jsou lapavé a jejich frekvence je řídká. Typická je promodralá barva v obličeji. Pokud nepozorujeme žádné projevy života (kašel, pohyb, křeče), považujeme tento stav za zástavu krevního oběhu.

Jedinou nadějí pro člověka postiženého náhlou zástavou dechu a oběhu je oživování – resuscitace, tzn. nepřímá masáž srdce a umělé dýchání.

Zástava dechu - první pomoc u dospělého

1. Voláme ihned ZZS (tel. 155) a následně pokračujeme dalšími body:

2. Uvolnění dýchacích cest

Nejdříve uvolníme dýchací cesty, neboť příčinou zástavy dechu může být zneprůchodnění cest způsobené zapadnutím jazyka, uvolněním žvýkacích svalů (typicky v bezvědomí), vdechnutím cizího tělesa apod.

První pomoc – uvolnění dýchacích cest:

• Jednu ruku položte zraněnému na čelo, druhou mu podsuňte pod krk a zakloňte mu hlavu tak, aby nosní dírky směřovaly vzhůru.
• Podsuňte dolní čelist dopředu a vzhůru, aby brada vyčnívala. Tím se jazyk posune dopředu a dýchací cesty se uvolní.
• Pozorujte, zda zraněný dýchá.
• Jestliže zraněný dýchá, uložte jej do stabilizované polohy
• Pokud je pacient při vědomí, můžete se pokusit uvolnit mu dýchací cesty úderem mezi lopatky zaťatou pěstí z 20 cm výšky.

První pomoc - vyčištění dutiny ústní a dýchacích cest:

Pokud zraněný stále ještě nedýchá, přestože jste mu uvolnili dýchací cesty, příčinou může být překážka v dýchacích cestách (ulomený zub, bláto, zvratky apod.) V tom případě musíte zraněnému mechanicky vyčistit dýchací cesty.

3. Masáž srdce

• Dlaň jedné ruky položte palcovou stranou dlaně na střed hrudní kosti.
• Na hřbet této ruky položte druhou ruku.
• Nakloňte se horní polovinou těla nad postiženého s napjatými lokty.
• Rytmicky stlačujte hrudník do hloubky cca 6 - 8 cm.
• Frekvence je asi 100 stlačení za minutu (2 za sekundu)

Pokud jsme si jisti, že zvládneme i umělé dýchání (např. jsme absolvovali příslušný výcvik) a postižený nemá lapavé dechy, můžeme nepřímou masáž srdce kombinovat s vdechy z plic do plic v poměru 30:2.

4. Umělé dýchání z plic do plic

• poloha na zádech - rovná, tvrdá podložka
• čistá dutina ústní, vyndaná zubní protéza, odstraněny překážky z dýchacích cest
• záklon hlavy, udržovaný dlaní přitisknutou na čelo, tatáž ruka, nebo prsty drží nos
• zahájení 2 - 4 hlubokými vdechy, nečekáme na první výdech (zajistí maximální rozpětí plic, jejich okysličení, rozepnutí nevzdušných ložisek, event. možnost reflexní obnovy dýchání)
• každý umělý vdech musí být dostatečně dlouhý a hluboký (dle standardů Evropy - 0,4 - 0,6 litrů, dle standardů USA - 0,8 - 1,2 litrů), dále frekvence 12 - 16 vdechů za minutu.

Jak poznat, že je umělé dýchání účinné?

Zvedá se hrudník, lepší se barva postiženého, je hmatný tep na krkavicích.

Trojitý manévr – první pomoc při nemožnosti otevření úst

Při nemožnosti otevření dutiny ústní z důvodu např. křečí použijeme k otevření tzv. trojitý manévr. Ten použijeme i při podezření na poranění krční páteře. Své prsty pokládáme za úhel dolní čelisti, palce vedle sebe na bradu, tahem za úhel a mírným tlakem na bradu dolní čelist povytahujeme a vysouváme dopředu. Vytáhneme tak závěsný aparát jazyka, který uvolní dýchací cesty.

Vzhledem k tomu, že některé postupy v poskytování první pomoci při resuscitaci se v čase mění, uvádíme na tomto místě, proč je masáž srdce považována za důležitější, než umělé dýchání.

Proč je masáž srdce důležitější než umělé dýchání?

Dlouhá léta se vyučovalo, že nejúčinnější pomocí je umělé dýchání a nepřímá masáž srdce stlačováním hrudníku. Postupem času se měnily poměry, v jakých je třeba jednotlivé činnosti střídat, a také návody, jak postupovat, pokud jsme na záchranu sami, nebo když naopak máme pomocníka. Byla tu tedy celá škála různých postupů, které se v praxi ukázaly jako velmi obtížně použitelné, neboť při oživování osoby je nesmírně těžké zachovat klid a vzpomenout si na poměr dechů a stlačení hrudníku, a ještě všechno správně převést do praxe. Pokud je zachránce jen jeden, je navíc střídání dýchání a srdeční masáže dost náročné.

Těchto problémů si byli lékaři zabývající se akutní medicínou vědomi, a proto byla v roce 2005 přijata Evropskou radou pro resuscitaci nová doporučení v postupu a výuce první pomoci. Nové postupy se snaží o maximální efektivnost a zjednodušení postupu pro výuku veřejnosti při poskytování první pomoci.

Zcela zásadní změna je v tom, že se již doporučuje provádět pouze srdeční masáž a umělé dýchání se až na výjimky zcela vynechává. Netrénovaní zachránci obvykle nedokážou obě činnosti dobře zkoordinovat a při umělých deších na dlouhou dobu přerušují srdeční masáž. Plíce se tak sice naplňují vzduchem (a mnohdy ne příliš účinně), ale okysličená krev není dodávána orgánům, a celá činnost je proto zcela neefektivní. Proto nyní panuje shoda v tom, že srdeční masáž má přednost.

A jak pomůže samotná srdeční masáž? Plíce obsahují určitou zásobu vzduchu, která desítky vteřin postačí, a zadruhé i samotnou srdeční masáží dochází k pohybu hrudní stěny, při které k malé výměně vzduchu v plicích přece jen dochází. Smyslem opatření je udržet oběh do příjezdu odborné pomoci, která pak samozřejmě zahájí podporu všech životních funkcí.

POZOR! Jsou případy, kdy je umělé dýchání na prvním místě! Kdy?

• U dětí, kdy je zástava dechu nejčastěji způsobena následkem předchozího dušení, a kde je tedy naopak počáteční prodýchnutí pacienta zcela klíčové.
• U dospělých, kde je zjevné, že je zástava dechu z příčín dušení nebo tonutí.

Zástava dechu a krevního oběhu u dětí

První pomoc při zástavě dechu a rychlost jejího poskytnutí je rozhodujícím faktorem pro přežití malého pacienta! 

NELZE nečinně čekat na příjezd záchranné služby, protože po třech až pěti minutách, během nichž srdce nepracuje, dochází k trvalému poškození mozku. S každou minutou prodlení s poskytnutím první pomoci se naděje na přežití snižuje o 10%.

Proto je nezbytně nutné zahájit oživovací pokusy ihned!

Vždy platí pravidlo: „Lepší nějaká resuscitace, než žádná“.

Úkolem není „oživit“ dítě, ale po celou dobu základní resuscitace udržet průtok krve v krevním oběhu, zejména v mozku.

Za děti považujeme pacienty do přibližně 8 let.

Jak se projevuje zástava dechu u dětí?

• U dětí nejčastěji předchází dušení vdechnutí cizího tělesa, ale i tekutiny, což se zpočátku projeví suchým kašlem, neklidem, panikou a následně promodráním se ztrátou vědomí.
• Dítě v bezvědomí nereaguje na oslovení ani bolestivý podnět, nekomunikuje, nepláče.
• Přiložením ucha k ústům a nosu dítěte ležícího na zádech necítíme ani neslyšíme vydechovaný vzduch.
• Nejsou vidět pohyby hrudníku související s nádechem a výdechem.
• Může být viditelné promodrání kůže v obličeji.

Dítě, které hlasitě pláče, křičí nebo volá maminku, určitě nemá zástavu dechu ani srdeční činnosti!

První pomoc – zástava dechu – dítě

1. Nejprve odstraníme viditelné překážky v dýchacích cestách! Jak?

Dítě uložíme do polohy hlavou níže než hrudník (držíme je na kolenou či na ruce), obličejem k zemi a 2 - 3 krát udeříme dítě do oblasti mezi lopatky. Tím zvýšíme nitrohrudní tlak a docílíme posunutí cizího tělesa do horních cest dýchacích, kde lze předmět dvěma prsty vytáhnout. Pokud dítě nezačalo dýchat, zahájíme resuscitaci.

2. Umělé dýchání u dětí – první pomoc

• Zjistíme, zda je dítě v bezvědomí – nereaguje na oslovení ani štípnutí.
• Položíme ho polohy na zádech, nic nedáváme pod hlavu.
• Provedeme mírný záklon hlavy.
• Novorozenci (do čtyř týdnů): Záklon hlavy neprovádíme! Hlavu udržujeme v neutrální poloze.
• Resuscitaci zahajujeme pěti umělými vdechy. Nejmenší děti: ústy obejmout pusu i nos dítěte, Větší děti: jako u dospělého, tedy zacpat nos a obejmout ústa dítěte ústy zachránce.
• Vdechujeme odhadem dle velikosti dítěte – tak, abychom viděli, že se zvedá hrudník (u novorozence je potřebný objem jednoho dechu jen asi 20 ml vzduchu - tzn. vydechujeme do něj pouze objem dutiny ústní dospělého zachránce)
• Volej ZZS tel. 155.

Pokud po pěti umělých vdeších nedošlo k obnovení dýchání (nezvedá se hrudník, neslyšíme vydechovaný vzduch), přistupujeme k masáži srdce.

3. Masáž srdce

Masáž srdce u nejmenších dětí

• Masáž srdce provádíme tak, že 2. a 3. prst ruky položíme do středu hrudníčku asi 1 cm pod  spojnicí prsních  bradavek a periodicky stlačujeme frekvencí 2 stlačení za sekundu (tzn. cca 120 za 1 minutu)
• Stlačení proveďte do hloubky cca 2 cm.

Masáž srdce - děti 1 až 8 let

• Masáž srdce provádíme jednou rukou – položíme dlaň ruky na dolní polovinu hrudní kosti.
• Stlačení provádíme do hloubky cca 5 cm.
• Frekvence stlačování je 100 - 120 stlačení za minutu.

Masáž srdce - děti starší 8 let

• Můžeme použít stejnou techniku jako pro dospělé. Provádíme tedy masáž oběma rukama s frekvencí 100x za minutu.
  

Masáž musí být vždy prováděna oproti tvrdé podložce!

Umělé dýchání v kombinaci s masáží srdce

Umělé dýchání a masáž srdce můžeme provádět v kombinaci, kdy poměr stlačení a vdechů je 3:1 u novorozenců a 5:1 u kojenců a u dětí 15:2.

V oživovacích pokusech pokračujeme bez přerušení až do příjezdu záchranné služby nebo obnovení životních funkcí.

Pokud si nejste jisti, že postupujete správně nebo postup neumíte, požádejte operátorku na lince 155, aby vás vedla. Dispečerka vám bude radit, co máte dělat do příjezdu záchranné služby.

Pokud z nějakého důvodu nemůžete provádět umělé dýchání, pokračujte jen samotnou masáží! I ta má samostatně velký přínos pro šanci na přežití.