Syndrom karpálního tunelu – vše, co jste o této nemoci potřebovali vědět

Syndrom karpálního tunelu je často označován jako nemoc z povolání. Karpální tunely na rukou totiž mají především lidé, kteří dlouhodobě pracují na počítači, na páse nebo jinak namáhají zápěstí. V naší republice má zkušenosti s tímto onemocněním více než 30 tisíc obyvatel a jejich počet se stále zvyšuje. Jak syndrom karpálního tunelu poznat, jak mu předcházet a jak ho léčit? Čtěte dále a dozvíte se vše o nemoci i o tom, co obnáší operace karpálního tunelu.

Co je karpální tunel?

Zápěstí tvoří velké množství šlach a nervů, které jsou uloženy do jednotlivých tunelů. Jedním z nich je karpální tunel. Tato úzká štěrbinka v zápěstí je pro nás ale extrémně důležitá, vede zde totiž jeden z hlavních nervů, který ovlivňuje naší jemnou i hrubou motoriku, ale i citlivost – tzv. nervus medianus. Právě v případě, kdy dochází k útlaku tohoto vazu, pak hovoříme o syndromu karpálního tunelu. V důsledku permanentního stlačení totiž nervus medianus nemůže fungovat tak, jak má, a postižení proto pociťují nepříjemné brnění i bolest.

Karpální tunely na rukou trápí IT pracovníky i dělníky u pásu

Karpální tunely na rukou mohou vzniknout úrazem, zánětem šlach i kvůli dalším příčinám. Nejčastěji se však o syndromu karpálního tunelu hovoří jako o nemoci z povolání. Ohroženi jsou tak především ti, kteří ve své práci dlouhodobě přetěžují zápěstí a vystavují šlachy a nervy v něm tlaku. Ohroženi jsou tak žurnalisté i všichni ostatní, kteří denně píší na počítači. Karpální tunely na rukou ale mohou mít i klavíristé nebo dělníci pásové výroby.

Rizikovou skupinou jsou také těhotné ženy. Právě v těhotenství se totiž zvyšuje tvorba otoků, které mohou vazy v zápěstí ohrozit. Obecně lze pak říci, že syndrom karpálního tunelu postihuje více ženy, ve většině případů se pak vyskytuje na dominantní ruce poškozeného.

Co způsobuje syndrom karpálního tunelu?

Jak jsme již zmínili, nejčastější příčinou onemocnění jsou neměnné a dlouhodobé pohyby rukou a prstů. Karpální tunely na rukou ale nemůžeme svádět pouze na povolání. Vyvolat je totiž může i zánět šlach a vazů, syndrom karpálního tunelu pak může být vyvolán i složitějšími systémovými nemocemi, například artritidou nebo Raynadovou chorobou. Velký význam na vliv i průběh nemoci mají také hormonální změny. Nemoc tak může ovlivnit užívání hormonální antikoncepce, menstruace, těhotenství, ale i nadváha. Prokázána byla také role genetiky.

Máte syndrom karpálního tunelu?

Karpální tunely na rukou obvykle provází nepříjemné brnění a mravenčení v prstech. Postiženy jsou při tom především palec, ukazováček a prostředník, ke kterým nervus medianus vede. Postupně pak dochází ke zhoršování pohybu prstů, oslabení prstů a také ztrátě citlivosti na kůži. Ruka se tak postupně stává stále více nešikovnou a pacient najednou není schopen dělat běžné pohyby a gesta. To vše je často doprovázeno silnou bolestí v oblasti zápěstí, a to i v klidu. Objevit se může také otok.

Ať už jsou vaše problémy v jakékoli fázi, mějte na paměti, že karpální tunely na rukou není radno podceňovat. I když se vám totiž komplikace zdají být zpočátku zanedbatelné, věřte, že syndrom karpálního tunelu může mít, není-li včas řešen, fatální následky. V krajním případě může dojít k trvalému porušení nervů a ztrátě hybnosti ruky.

Prevence vám pomůže nemoci předcházet

Vzhledem k tomu, že víme, jací lidé jsou karpálními tunely na rukou nejvíce ohroženi, můžeme se pokusit onemocnění předejít. Pokud tak i vy pracujete dlouho u počítače, pořiďte si ergonomické pomůcky, která vám zajistí správnou polohu zápěstí. K dostání jsou nejrůznější podložky pod zápěstí i další vychytávky. Nezapomínejte také na pravidelné pauzy během práce a dopřejte si protažení horních končetin i zad a krční páteře. Využít také můžete masáže prstů či dlaní. V případě, že máte na syndrom karpálního tunelu podezření, pak ruku můžete chladit, během spánku pak doporučujeme zápěstí fixovat. Pokud je však bolestivost ruky velká, neotálejte s návštěvou lékaře. 

Co čekat u lékaře?

Pro ošetřujícího lékaře je velmi podstatné detailní popsání příznaků i rodinná anamnéza. Ruku i zápěstí vám lékař samozřejmě nejdříve prohlédne, syndrom karpálního tunelu je ale onemocněním neurologickým, potvrdit se tak dá jedině na základě speciálního EMG vyšetření. Díky tomuto vyšetření lékař odhalí vodivost nervů a vyhodnotí vážnost poškození. Na základě toho pak stanoví i léčbu.

Konzervativní léčba

Pokud je onemocnění v mírnějším stádiu, operace karpálního tunelu nemusí být nutná. Lékař v tomto případě volí metody konzervativní léčby. Základem této léčby je vyhnutí se rizikovým činnostem, které by mohly karpální tunely v rukou ještě zhoršit. Důležité je také pravidelné cvičení a protahování zápěstí. Řešením může být i dočasné zafixování ruky pomocí dlahy nebo ortézy, fixace je důležitá především přes noc, kdy se bolesti rukou ozývají nejvíce.

Operace karpálního tunelu je oddalována také pomocí nejrůznějších léků, které pomáhají zmírnit otok a ulevují od bolesti, blahodárně působí i studené obklady. Vhodná je také konzumace některých vitamínů, které působí protizánětlivě, doporučujeme zvýšit příjem vitamínu B6 a bromelinu. Omezit byste v případě, že vás trápí karpální tunely na rukou, naopak měli sůl. Právě ta totiž způsobuje zadržování vody v těle a podporuje vznik otoků. Bolesti zápěstí pomáhají zmírnit i nejrůznější lékařské procedury, blahodárně působí ultrazvuk, hydroterapie, diatermie ale i odborná fyzioterapeutická cvičení.

Operace karpálního tunelu

Nepomáhá vám konzervativní léčba? Nebo je vaše onemocnění vážné a bolesti se nedají vydržet? Operace karpálního tunelu pro vás zřejmě bude nezbytností. Nemusíte se ale bát. Samotná operace není nijak složitá a většinou trvá maximálně 30 minut. Operace karpálního tunelu spočívá v rozříznutí stěny karpálního tunelu a uvolnění tlaku na nerv. Záleží samozřejmě na tom, kde operaci podstoupíte, většinou se ale operace karpálního tunelu provádí ambulantně a pouze s lokální anestezií. Ihned po operaci tak můžete jít domů.

Správně provedená operace karpálního tunelu by vaše potíže měla vyřešit jednou pro vždy. Po operaci je ale samozřejmě nutné dodržovat několik zásad. Doba hojení potrvá pár týdnů, i když velmi brzy ucítíte úlevu. Ruku ale nepřemáhejte. Plnou zátěž doporučujeme nasadit až po uplynutí 3 měsíců.

Asi 3-4 centimetrovou ránu, která vám po operaci zbyde, udržujte prvních několik dní v suchu a čistotě tak, abyste předešli infekci rány. Po odstranění stehů pak neváhejte a využijte všechny možnosti rehabilitace, které vám lékař nabídne. Pravidelné cvičení má totiž na funkci ruky blahodárný vliv. Vhodná je také talková masáž jizvy a pravidelné potírání rány mastnými krémy.