Žilní krvácení

Krvácení je ztráta významného množství krve v krátké době.  Celkový objem krve dospělého člověka je od čtyř do šesti litrů. S krevní ztrátou do 10% (asi 500 ml) se dokáže organismus vyrovnat dobře, ale náhlá ztráta okolo 20 - 30% objemu krve je už závažnou ztrátou, a ztráta cca 40% vede ke vzniku šokového stavu a možnému ohrožení života.

Rizika žilního krvácení

Krvácení dělíme na tepenné a žilní. Tepenné krvácení bývá masivnější, tudíž i nebezpečnější. (více o masivním tepenném krvácení najdete v našem článku Masivní krvácení)

Jak poznám žilní krvácení?

• krev je tmavá, odkysličená

• z rány vytéká pozvolna, nevystřikuje pod tlakem, není patrná pulsace krevního proudu

• raněný je bledý, objevuje se studený pot a zrychlený puls

• žilní krvácení není tak nebezpečné, nebývá tak masivní, většinou nevede k přímému ohrožení života

Žilní krvácení -  příčiny

• řezná nebo sečná rána (povrchní i hluboká)

• rozsáhlejší odřeniny

• dochází k poranění tenkostěnných povrchových cév a žil

První pomoc – žilní krvácení

První pomoc spočívá v omezení průchodu krve ranou. Tím dojde k podpoře srážení krve.

• raněného položíme a poraněnou končetinu zvedneme nad úroveň srdce

• ránu a její okolí dezinfikujeme

• cizí předměty z rány nevytahujeme. Odstraňují se z rány až při definitivním ošetření. (předmět v ráně může brzdit rozvoj masivního krvácení)

• ránu zakryjeme sterilním krytím

• přiložíme tlakový obvaz a přitlačíme k ráně

• pokud tlakový prosakuje, přiložíme na něj další vrstvu, případně i vrstvu třetí

• nemáme-li k dispozici tlakový obvaz, ránu stlačíme prsty nebo celou rukou přes tkaninu, pokud možno v rukavicích

• pokud se nepodařilo zastavit krvácení, zajistíme odborné ošetření u lékaře nebo přivoláme lékařskou první pomoc na tel. 155.

• Pokud raněný stále krvácí a dochází ke krevním ztrátám většího rozsahu, kontrolujeme základní životní funkce, s raněným komunikujeme, sledujeme, zda nedochází k rozvoji šoku či ztrátám vědomí.

Pokud je žilní krvácení rozsáhlejšího charakteru, může dojít k rozvoji šoku. Příznaky šoku jsou bledost, studený pot, slabě hmatný tep, zrychlené dýchání, zmatenost nebo netečnost, případně spavost.

Šok – první pomoc

• uložte postiženého do protišokové polohy se zvednutými dolními končetinami
• zajistěte postiženému teplo
• nepodávejte žádné tekutiny ani tišící léky!
• uklidňujte postiženého, případně mu/jí vlhčete rty
• přivolejte záchrannou službu na telelefonu 155.

První pomoc – raněný krvácí a upadl do bezvědomí

• pokud raněný při pokusech o zastavení krvácení upadl do bezvědomí a nedýchá, případně je jeho dech nepravidelný, přerušovaný, lapavý, zahajte neprodleně resuscitaci nepřímou masáží srdce.

• Pozor! V případě, že došlo k poranění velkých žil (dolní či horní dutá žíla), hrozí vykrvácení do několika minut. Proto má pokus o zastavení takto masivního krvácení přednost před zahájením resuscitace.

První pomoc – nepřímá masáž srdce – dospělý jedinec

• dlaň jedné ruky položit palcovou stranou dlaně na střed hrudní kosti
• na hřbet této  ruky položit druhou ruku
• naklonit se horní polovinou těla nad postiženého s napjatými lokty
• rytmicky stlačovat hrudník do hloubky cca 6-8 cm
• frekvence je asi 100 stlačení za minutu (2 za sekundu)

Další pokyny pro úspěšnou resuscitaci a správný postup v případě zástavy krevního oběhu a dechu u malých dětí.