Zásah bleskem

Zásah bleskem
11. 06. 2016

Blesk je výboj mezi mraky nebo mezi mrakem a zemí. Energie blesku představuje až 1 miliardu voltů a až 20 000 ampér. Jeho délka trvání je však velmi krátká. Odpor kůže má v tomto případě ochranný vliv a vzhledem k době trvání a odporu kůže proto blesk při zasažení organismu předá tělu podstatně menší množství energie než např. při poranění vysokým napětím. Zásah bleskem bývá smrtelný asi ve 30 – 40% a vyskytuje se častěji v přírodě než ve městech.

Zásah bleskem dělíme na přímý, boční, rozvětvený a zásah uvnitř budovy nebo jeskyně. Rozvětvený typ zásahu může poranit nebo zabít několik lidí najednou. Blesk může člověka zasáhnout nejen na zemi, ale i v letadle nebo vrtulníku nebo v lanovce. Jsou známy úrazy bleskem na otevřené pláni, ale i mezi výškovými domy opatřenými hromosvody. Podle statistik přibližně 10% těchto úrazů vznikne v průběhu transportu v motorových vozidlech, na člunech, v letadle.

Jak může ublížit zásah bleskem?

Blesk může postiženého zasáhnout buď přímo, nejčastěji do hlavy, nebo nepřímo, pronikne-li proud do organismu končetinami. Toto nepřímé působení vzniká tehdy, nachází-li se postižený v blízkosti hlavního zásahu a průniku blesku do země. Napětí země se snižuje se zvyšující se vzdáleností a může zasáhnout člověka při chůzi (tzv. krokové napětí), kdy svýma nohama spojuje místa o různém napětí. Proud pak proniká a vychází z těla dolními končetinami. Poněvadž neprochází životně důležitými orgány, není tak nebezpečný jako při přímém zásahu. Krokové napětí může ohrozit osoby do vzdálenosti až 30 m od místa zásahu.

Přímý zásah zpravidla končí smrtí, neboť výboj proniká celým tělem.

Co zásah bleskem způsobuje na lidském těle?

Zásah bleskem může způsobit na kůži oděrky, pruhovité nebo kruhovité popáleniny, někdy uprostřed s ranou připomínající vstřel. Poranění připomíná i vstřel drobnými broky při nálezu drobných kruhovitých ranek blízko sebe. Dalším častým nálezem bývají tzv. bleskové obrazce, které jsou způsobeny rozšířením kapilár. Pokud se současně nevytvořily i drobné puchýřky, během několika desítek hodin po zásahu blesku tyto bleskové obrazce mizí. Vlasy a chlupy bývají opálené, zkroucené, začernalé. Způsobí-li zásah blesku i požár, může dojít k popálení plamenem. Přímý zásah se může projevit i mechanickým působením tlakové vlny, takže jako při explozi dochází k potrhání oděvu a k odhození, při kterém mohou vzniknout zranění jako při pádech s výše.

Proč může zásah bleskem přivodit smrt?

Zejména přímý zásah bleskem představuje pro lidský organismus vážné nebezpečí ohrožení života. Příčinou smrti bývá ochrnutí mozkových center, především dýchacího centra nebo míhání srdečních komor. Při přímém zásahu hlavy dochází k potrhání měkkých pokrývek lebních, ke zlomeninám lebky a poranění mozku.

Jak lze odvrátit zásah bleskem?

  • Utíkat před bouřkou je nebezpečné! Blesk si vás tím spíš najde.
  • Stát na místě nebo sedět se ale také nedoporučuje. Staré zálesácké rady udávají jediné řešení: lehnout na zem, pokud možno do nějaké prohlubně, aby ani kousek těla nevyčníval nad povrchem země.
  • Ale pozor! Když vás bouřka překvapí na otevřeném hřebeni, bývá hledání jakékoli prohlubně pro zalehnutí samo o sobě také nebezpečné. Odborníci radí nejprve počkat na místě, a jakmile blesk uhodí poblíž, rychle se přesunout. Podle dlouhodobých propočtů totiž blesk zpravidla po následující tři minuty do stejného místa neuhodí. Při hledání prohlubně však myslete na to, že by nemělo jít o potok nebo louži, protože po vodě se výboj blesku přenáší i na zemi a lehce by vás mohl zasáhnout.
  • Pláštěnky, folie ani gumové holínky prý proti blesku nechrání a neuzemňují.
  • Byl rovněž vyvrácen mýtus, že se před bouří mají odhazovat kovové předměty. Pokud ale dojde k zásahu bleskem a člověk má na těle něco kovového, zhorší to popáleniny na těle.
  • Vyloženě nebezpečné je držení kovových (případně jiných) předmětů, které jsou vyšší než člověk, protože ty mohou během bouře působit jako hromosvod. Může jít o vidle, hrábě, nebo třeba lyže. Takové předměty je dobré opravdu během bouřky odhodit!
  • Víc než pohyb v otevřeném terénu je při bouřce nebezpečné setrvání v blízkosti vysokých předmětů, které nejsou zajištěny hromosvodem, jako jsou stromy, různé skály, chatrče a sloupy. Člověk by od nich měl stát nejméně dva metry daleko.
  • Nikdy nezůstávejte ve stanu! Vylezte ven a vyhledejte bezpečný úkryt. Stanové tyčky přitahují blesky.
  • Pokud řídíte, zůstaňte v autě. Auto je při bouřce jedním z nejbezpečnějších míst, neboť pneumatiky působí jako izolace. V bouřce však nejezděte na motorce ani na kole.
  • Zastihne-li vás bouřka na golfovém hřišti, co nejrychleji jej opusťte! Golfová hřiště patří mezi nejnebezpečnější místa.
  • Zdržovat se při bouřce ve vodě je životu nebezpečné. Ve vodě se totiž šíří bleskový proud velice snadno. Zbytkový proud z něj může u člověka vyvolat šok s následkem utonutí.

Hrozí zásah bleskem i v domácnosti?

I když jste během bouřky v domě s funkčním hromosvodem, nelze vyloučit nebezpečí zásahu bleskem i zde. Blesk se totiž v domě může šířit vodovodními trubkami, trubkami ústředního topení nebo elektrickou či telefonní sítí. Proto se doporučuje během bouřky i v domácnosti dodržovat některé zásady:

  • Nedotýkejte se kovových rozvodů ústředního topení, elektroinstalací atd.
  • Nesprchujte se a nekoupejte se, nelze totiž vyloučit nebezpečí, že kovové vodovodní potrubí nebylo zahrnuto do systému vyrovnání potenciálů nebo že úder blesku může projít přímo do vás.
  • Nebezpečné jsou především televizní antény, zvlášť když jsou umístěné na střeše výš než samotný hromosvod. Proto se vyplatí před bouří vypojit televizor jak z elektrické sítě, tak odpojit kabel od antény. Obecně je lepší nezdržovat se během bouře poblíž elektrických spotřebičů, pokud jsou pod proudem. Nejnebezpečnější bývají právě televizory, ale také počítače.
  • Nikdy nestůjte v otevřených dveřích ani u otevřeného okna.

První pomoc při zasažení bleskem

  • Člověk zasažený bleskem nemusí být mrtvý. Může přežít, je-li mu včas poskytnuta první pomoc!
  • Nejprve musíte postiženého dopravit na bezpečnější místo, aby blesk neuhodil i do vás.
  • Při zásahu bleskem více osob najednou první pomoc poskytneme nejprve těm, kteří mají nehmatný tep.
  • Pokud ležící osoba zřetelně dýchá, položíme ji na bok tak, aby jí mohly ven z pusy vytékat sliny a aby nemohla nic z pusy vdechnout.
  • Hlavu mírně zakloníme, abychom udrželi průchodné dýchací cesty. Jazyk se nevytahuje z pusy ručně ven, záklonem hlavy se sám uloží tak, že nebrání dýchání.
  • Voláme neprodleně ZZS na telefon 155.
  • Pokud zjistíte, že osoba nedýchá, voláme ihned tel. 155! Zasažená osoba bude mít pravděpodobně zástavu srdce a nebude dýchat. Proto urychleně zahájíme první pomoc resuscitací - umělé dýchání a masáž srdce.
  • V oživování postiženého pokračujeme do obnovení životních funkcí nebo až do příjezdu ZZS.

Je nutné si uvědomit, že ačkoli je zasaženému člověku poskytnuta první pomoc a on přežije, bude mít velice pravděpodobně trvalé zdravotní následky. Proto je nezbytné podstoupit následně lékařské vyšetření.



Diskuse k článku

Diskuse neobsahuje zatím žádný komentář. Buďte první!
Odesláním souhlasíte s pravidly diskuze.
Další články z rubriky

Cévní mozková příhoda: Boj s časem

Příčiny vzniku cévní mozkové příhody jsou dvojího typu: Prvním typem je takzvaná hemoragická cévní mozková příhoda. K hemoragické cévní mozkové…

Otrava jídlem – poradíme vám, jak se jí rychle zbavit

Mezi nejčastější příčiny otravy jídlem patří špatná tepelná úprava, skladování nebo nedostatečná hygiena. Potraviny samy o sobě obsahují neškodné…

První pomoc: Vyvrknutý kotník

Vyvrknutý kotník je označení pro úraz kloubu kotníku. Dochází k němu nejčastěji při chybném došlapu nebo při úrazu, kdy se kloub dostane do…

Opaření

K opaření dochází velmi často při koupání dětí. Dle současných výzkumů jsou nejvíce ohroženy děti do pěti let, přičemž nejvíce dětí se opaří do dvou…

Cévní mozková příhoda: Boj s časem

Příčiny vzniku cévní mozkové příhody jsou dvojího typu: Prvním typem je takzvaná hemoragická cévní mozková příhoda. K hemoragické cévní mozkové…

Otrava jídlem – poradíme vám, jak se jí rychle zbavit

Mezi nejčastější příčiny otravy jídlem patří špatná tepelná úprava, skladování nebo nedostatečná hygiena. Potraviny samy o sobě obsahují neškodné…

První pomoc: Vyvrknutý kotník

Vyvrknutý kotník je označení pro úraz kloubu kotníku. Dochází k němu nejčastěji při chybném došlapu nebo při úrazu, kdy se kloub dostane do…

Opaření

K opaření dochází velmi často při koupání dětí. Dle současných výzkumů jsou nejvíce ohroženy děti do pěti let, přičemž nejvíce dětí se opaří do dvou…