Pěstování a skladování hrášku

Pěstování hrášku zvládne i začátečník

Dobrou zprávou pro všechny pěstitele je, že hrášek není na pěstování náročný. Můžeme jej zasadit i v květináči nebo truhlíku na balkoně. Nejčastěji se pěstuje hrách dřeňový. Můžeme si ale vypěstovat také hrách cukrový, který má nasládlejší chuť a křehké lusky, takže se dá dobře jíst celý i s nimi bez náročného žvýkání.

Půda se pro pěstování hrášku nehnojí. Pěstujeme ho, až když je teplota nad 10 °C, tedy přibližně od března - dubna. Sejeme ho nejlépe do hloubky 5 centimetrů. Hrách velmi chutná ptákům, proto je lepší je do menší hloubky nezasazovat. Můžeme ho vysévat po dvou až třech týdnech znovu, abychom měli stálý přísun čerstvého hrášku.

Hrášek rychle roste a může dosáhnout až necelých dvou metrů. Pro svůj růst ale potřebuje oporu. Můžeme ji vytvořit sami, když do země zarazíme laťky zhruba 20 centimetrů od sebe a natáhneme mezi nimi provázky. Rostlinky se jich pak mohou zachytit. Méně náročnou variantou je zasadit hrách u plotu.

Lusky sklízíme už po 12 týdnech. Někdy je náročné odhadnout, kdy je ten nejlepší čas pro sklizeň hrášku. V určité fázi se totiž cukry, které dávají hrášku jeho sladkost, mění na škroby. Hrášek už je pro nás přezrálý, je tvrdý a hořký. Nejspolehlivějším řešením zůstává jednoduše ochutnávka. 

Abychom hrášek ochránili před škůdci, například mšicemi, můžeme vedle něj zasadit třeba šalvěj. Pokud už je hrášek napaden, pomůže postřik z pelyňku. Dobře se mu daří růst vedle okurek nebo salátu. Naopak mu nebude prospívat společnost fazolí, cibule, česneku, rajčat, pórku a brambor.

Skladování hrášku 

Čerstvý hrášek má velmi krátkou dobu trvanlivosti. Pokud máme k dispozici už otrhaný hrášek, snězme ho v tentýž den, maximálně den následující. Pokud hrášek sami pěstujeme, otrhejme ho, až když ho budeme chtít konzumovat.