České velikonoční zvyky a tradice, které stojí za to dodržovat

Blíží se Velikonoce, jedno z nejvíce radostných a šťastných období, kdy začíná jaro, všechno kvete a všude to hýří barvami. Když se také řeknou Velikonoce, každý si představí šlehání dívek pomlázkou, v České republice ale najdeme další velikonoční zvyky a tradice, které třeba nejsou tak známé, ale stojí za to je dodržovat - stejně jako stará velikonoční říkadla.

Mazanec

Velikonoční zvyky můžeme dodržovat i v podobě jídla a pití. K Velikonocím neodmyslitelně patří spousty dobrot a jídla. Udělat si například můžete vlastní velikonoční mazanec.  Zadělává se na Bílou sobotu a dělá se ze stejného těsta jako vánočka. Mazanec, nebo se mu také říká velikonoční bochník, je bochánek ze sladkého kynutého těsta. Mazanec je jedno z nejstarších obřadních pečiv. Zajímavostí je, že dříve nebyl mazanec sladký, ale skládal se ze strouhaného sýra a vajec.

Jidáše

Mezi velikonoční zvyky a tradice patří i velikonoční jidáše neboli jidášci. Jidášci jsou také sladcí, pečou se na Zelený čtvrtek a jsou také z kynutého těsta ochucené medem. Připomínat mají apoštola Jidáše, který zradil Krista. Jidášci prý vznikli tak, že hospodyním bylo líto zbytků těsta, a tak dětem pekly malé figurky a zvířátka pro potěšení. Říkalo se, že kdo sní jidáše za svítání, bude se těšit pevnému zdraví.

Velikonoční beránek

Velikonoční beránek je už taková klasika, která se každému vybaví, když se řeknou Velikonoce a nejlépe by měl zdobit velikonoční stůl. Beránek má představovat v židovské tradici Izrael jako Boží stádo, které vede Hospodin. V křesťanství je beránek symbolem Ježíše Krista, protože byl obětním beránkem za spásu světa. Beránek se peče podle velikonoční tradice z tvarohového těsta, ve kterém se někdy nachází sladké želatinové kousky nebo rozinky a nakonec je ozdoben mašlí.

Malovaná vajíčka a kraslice

Snad nejoblíbenější velikonoční zvyky zahrnují zdobení vajíček. Nejen, že je to skvělá zábava, ale také kreativní činnost, ve které můžete upustit uzdu své fantazii. Potom vám kraslice dobře poslouží jako ozdoba, dar pro koledníky a následně i jako pokrm.  Zdobit je můžete barvami nebo je obarvit cibulí ve horké vodě. Vděčné je také polepení nálepkami či dalšími dekoracemi. Vajíčka je také možné pomalovat voskovkami a poté obarvit nebo polepit barevným papírem. Tradiční je zdobení vajíček voskem. 

Jezení vajíček se váže k půstu, který se o Velikonocích drží, při kterém se dříve nemohla vajíčka jíst a lidé tak netrpělivě čekali, až půst skončí. Malovaná a jinak zdobená vejce se původně nedarovala, ale používala se při svatbách, jarních obřadech a pohřbech.

Další velikonoční tradice a zvyky – hledání pokladů a hry

Hledání pokladů

Tato velikonoční tradice se drží na Velký pátek a podle ní, pokud jsme něco ztratili, opět to na Velký pátek najdeme a k tomu možná něco navíc. Tento nalezený poklad by měl mít podobu třeba jen něčeho malého pro radost nebo něco, co potěší našeho ducha.

Hry

Mezi velikonoční zvyky a tradice se řadí i různé hry, které se dříve hráli, v současné době je málokdo zná, ale můžete si je zkusit zahrát. Například se házelo kudlou na kudrnu a vejce.

Chlapi si přes zimu schovávali volské chlupy a z nich pak udělali míč (kudrnu) a do něj se strefovali nožem. Komu se podařilo nůž zabodnout nejblíže kudrny, jako první se pak kudrnou strefoval do natvrdo uvařených vajec rozestavěných na trávníku do řady. Kdo trefil nejvíce vajec, ten jich mohl také nejvíce sníst. Hrálo se také ťukání vejcem o vejce, komu dřív prasklo, ten prohrál a musel své vejce darovat protivníkovi.

Dodržujete nějaké velikonoční zvyky?