Biatlon – vzrušující podívaná, v níž se snoubí běh na lyžích a střelba

Ještě před deseti lety zajímal biatlon v České republice jen málokoho. Po výsledcích českých sportovců ve Světovém poháru, na mistrovstvích světa či na olympijských hrách, se ale biatlon stal jedním z nejsledovanějších sportů u nás. Téměř každý už zná jména jako Gabriela Soukalová, Veronika Vítková či Ondřej Moravec. Ale víte například, že kombinaci běh na lyžích + střelba znali lidé už před 5 tisíci lety? A orientujete se v rozdílech mezi sprintem, stíhacím závodem a závodem s hromadným startem? V tomto článku vám přiblížíme historii biatlonu, jeho pravidla a spoustu dalších zajímavostí.

Biatlon vládne Česku, děti chtějí být jako Soukalová a Moravec

Když v roce 1998 na památné zimní olympiádě v japonském Naganu obsadil biatlonista Ivan Masařík skvělé čtvrté místo, tak příliš velký ohlas nevzbudil. A to nejen kvůli tomu, že se celý národ radoval z hokejového zlata, které vybojovali Růžička, Hašek, Jágr a spol. Biatlon tehdy prostě diváky nepřitahoval.

Střih. Píše se únor 2014 a sportovní fanoušci v České republice jsou v euforii. Česká reprezentace totiž získala na zimní olympiádě v ruském Soči celkem osm medailí, což je rekordní počin v historii samostatného Česka i Československa. A to především díky biatlonistům, kteří získali hned pět cenných kovů! Stříbro vybojoval Ondřej Moravec, po něm Gabriela Soukalová, a nakonec i smíšená štafeta. Moravec navíc přidal i bronzovou medaili, kterou získal také Jaroslav Soukup. Hokej byl v Soči sice také velmi sledován, ale tuto olympiádu ovládl biatlon!

V dřívějších letech si děti hráli na Jaromíra Jágra, Pavla Nedvěda nebo například olympijského vítěze Aleše Valentu. Díky úspěchům českých biatlonistů sní spousta dětí o tom, že jednou budou jako Soukalová či Moravec. Sportovní třídy na základních či středních školách se tak najednou začínají specializovat na biatlon a ve velkém shánějí pušky, aby uspokojili nečekanou poptávku. Pojďme si tedy říci něco o sportu, který se během deseti let dostal ze dna popularity až na úplný vrchol.

Biatlon: Lyže a střelba jsou zvlášť nuda, dohromady však vzrušující podívaná

Biatlon je zimní sport, ve kterém se snoubí dvě disciplíny – běh na lyžích a střelba. A právě v této kombinaci spočívá jeho krása. Sportovní příznivce totiž příliš nebaví sledovat pouze běh na lyžích nebo samostatnou soutěž ve střelbě. Jde o závody, které nenabízí tolik napínavých momentů. Ale spojte tyto dva sporty k sobě a vznikne nebývale atraktivní kombinace. Zdlouhavý běh na lyžích je tak najednou okořeněný střelbou, která velmi často míchá pořadím. Tudíž je biatlonový závod do posledních chvil jedním velkým dramatem, v němž nemá nikdo předem nic jisté. A i proto je biatlon v současnosti tak sledovaným sportem.

Biatlon vyžaduje koncentraci i dobrou fyzičku

A jaké vlastnosti jsou důležité pro biatlonového závodníka? Především ohromná fyzická kondice, střelecká technika, ale také nezdolná psychika. V klíčové chvíli závodu, když se například koná poslední střelba a rozhoduje se o medailových pozicích, tak se sportovci nesmí nervozitou rozklepat kolena. Musí se naopak plně koncentrovat na terče a oprostit se od ryku fanoušků, kteří jeho výkon sledují z přilehlé tribuny.

Samozřejmostí je také výborná lyžařská technika – ani sebelepší střelec by totiž neměl zaručený úspěch, pokud by byl pouze průměrným běžkařem. A to samé platí logicky i naopak. Například právě čeští biatlonisté dříve dopláceli na slabé běžecké výkony. I když vyčistili všechny terče, pomalý běh na lyžích je odsoudil mimo medailové stupně. Biatlon je tedy sportem, v němž závodníci musí prokázat určitou univerzálnost.

Historie biatlonu: Od lovců, přes vojáky až ke sportovcům

Možná se budete divit, ale biatlon má své kořeny už v době před 5 tisíci lety. Jeho začátky jsou v samotném lidském boji o přežití, neboť ve sněhem pokrytých oblastech Řecka, Říma nebo Číny lidé lovili zvěř na lyžích, a navíc se zbraní v ruce. Biatlon se však více začal rozvíjet až v 18. století, a to ve Skandinávii. Tamní strážci totiž hlídali hranice na lyžích s puškou přehozenou přes rameno. V roce 1776 ale došlo k průlomové události – norští a švédští strážci hranic se spolu utkali v závodě, kterému se přezdívalo „běh vojenských hlídek“. Z ryze profesionální činnosti se tak postupně stával sport a zábava.

Běh vojenských hlídek se stával víc a víc oblíbeným a v letech 1924 – 1948 byl dokonce zařazen do programu čtyř olympijských her jako ukázkový sport. A kdy vlastně vzniklo slovo biatlon? Až v roce 1955, kdy byla také oficiálně sepsána jeho pravidla. Jen tak na okraj, slovo biatlon je původně řecký výraz po „dvě soutěže“, což dokonale vystihuje jeho podstatu, kterou tvoří běh na lyžích a střelba. Biatlon v podobě, v jaké ho známe dnes, dostal poprvé šanci na zimní olympiádě v americkém Squaw Valley v roce 1960. Tehdy byl ovšem biatlon ryze mužskou záležitostí, což vydrželo více než 30 let do olympiády v Albertville v roce 1992, kde poprvé v biatlonu závodily i ženy.

Znáte pravidla biatlonu?

Přejděme k pravidlům biatlonu. Vítězem závodu se stává samozřejmě ten závodník, který zvládne danou trať za nejrychlejší čas. Běh na lyžích není asi potřebné příliš vysvětlovat, akorát je dobré vědět, že se jede volnou technikou (tj. bruslením). Počet kilometrů, které musí biatlonista zdolat, se liší podle disciplíny, o nichž si povíme více za malou chvíli. Větší potíže pro diváka neznalého pravidel přichází ovšem na střelnici.

Střelba při biatlonu

Střelba se v biatlonovém závodu koná většinou čtyřikrát, pouze ve sprintu se střílí jen dvakrát. Závodníci střílí nejprve vleže, až ve druhé polovině závodu se dostane na střelbu ve stoje. V obou případech se střílí na terče ze vzdálenosti 50 metrů, a to malorážní puškou, kterou si biatlonisté vezou na zádech. Před každou střelbou musí závodník nejprve odložit hůlky, až poté si může vzít pušku do rukou.

V případě střelby vleže se střílí na terče o průměru 4,5 cm, naopak při střelbě ze stoje biatlonista míří na trochu větší terče, jež mají průměr 11,5 cm. Před zasažením je terč černý, pokud se však závodník trefí přesně, terč se otočí a bude mít bílou barvu. Každý biatlonista se snaží zasáhnout pět terčů, které jsou umístěné vedle sebe. V případě minutí terče přichází trest, a to buď v podobě trestného kola, nebo časové penalizace.

Biatlonové disciplíny

Biatlon - vytrvalostní závod

Královskou biatlonovou disciplínou je vytrvalostní závod jednotlivců, v němž závodníci startují v půlminutových intervalech. Na muže čeká trať dlouhá 20 km, ženy musí zdolat 15 km. Vytrvalostní závod se skládá z pěti okruhů a na závodníky čekají čtyři střelecké položky, a to pěkně na přeskáčku. Nejdříve se střílí vleže, poté ve stoje, pak opět vleže a poslední na řadu přichází střelba ze stoje. Za netrefený terč se uděluje časová penalizace (1 min za každý minutý terč), která se přičte k celkovému běžeckému času.

Biatlonový závod s hromadným startem

Jak už z názvu vyplývá, závodníci v této disciplíně startují najednou. Avšak s jednou podmínkou – na start se může postavit pouze 30 nejlepších biatlonistů z žebříčku Světového poháru nebo konaného mistrovství. Stejně jako ve vytrvalostním závodě se jede pět okruhů, přičemž muži běží 15 km a ženy 12,5 km. Střílí se také čtyřikrát, akorát nejdřív dvakrát vleže, a poté dvakrát ve stoje. Za každý netrefený terč musí závodník absolvovat jedno trestné kolo o délce 150 metrů. To se rovná zhruba 30 vteřinám.

Biatlon - stíhací závod

Pro stíhací závod v biatlonu je důležitý výsledek předcházejícího závodu, ať už je to vytrvalostní závod nebo sprint. Biatlonisté totiž startují v pořadí a s časovým rozestupem, s jakým dojeli v předchozím závodě. V tzv. stíhaččce jedou muži 12,5 km, ženy čeká 10 km. Střelba je stejná jako při závodu s hromadným startem – dvě ležky, a poté dvě stojky (jak slangově říkají biatlonisté). Při minutí terče se jede opět trestný okruh.

Biatlonový sprint

Sprint je logicky nejkratší a nejrychlejší disciplínou, kterou biatlon nabízí. Muži závodí na 10 km dlouhém okruhu, ženy jedou 7,5 km. Střelecké položky jsou tu pouze dvě, nejdříve se střílí vleže. Za minutí terče následuje trestné kolečko.

Štafetový závod v biatlonu

Velmi atraktivní podívanou jsou štafetové závody v biatlonu, přičemž v každém mužstvu jsou čtyři závodníci. Každého biatlonistu čekají tři okruhy a střelba vleže i ve stoje. V mužské štafetě jede každý závodník 7,5 km, naopak ženy mají před sebou 6 km. Oproti jiným závodům tu funguje systém dobíjení – pokud závodník netrefí všech pět terčů, může si dobít až tři rezervní náboje. V případě, že i poté zůstane nějaký terč černý, musí závodník absolvovat trestný okruh.

Nejnovější biatlonovou disciplínou je smíšená štafeta, v níž závodí dva muži a dvě ženy. Smíšená štafeta se na zimní olympiádě objevila poprvé v Soči a česká reprezentace v ní získala druhé místo.

Zajímavosti ze světa biatlonu

• malorážní puška biatlonistů musí bez střeliva a zásobníků vážit minimálně 3,5kg
• ráže pušky je 5,6 mm („22")
• lyže závodníků musí být nejméně o 4 cm kratší než výška biatlonisty
• biatlon se koná i v letních měsících, akorát běh na lyžích nahrazuje terénní běh, jízda na horském kole či na kolečkových lyžích
• nejlepším biatlonistou v historii je norský sportovec Ole Einar Bjørndalen, který je v době publikování tohoto článku osminásobným olympijským vítězem a držitelem 40 medailí z mistrovství světa (včetně 19 zlatých)
• nejvýraznější českou stopu v biatlonovém světě zatím udělali Gabriela Soukalová (dvě olympijská stříbra a tři medaile z mistrovství světa) a Ondřej Moravec (tři cenné kovy z olympijských her a čtyři medaile z mistrovství světa)
• českou biatlonovou Mekkou je Nové Město na Moravě, kde se každoročně konají závody Světového poháru – v únoru 2015 sem zavítalo během tří dnů více než 100 tisíc fanoušků
• čeští (respektive českoslovenští) biatlonisté se na zimních olympijských hrách objevili poprvé v roce 1968 ve francouzském Grenoblu – ve vytrvalostním závodě na 20 km nás reprezentovali Pavel Ploc st. (15. místo) a Ladislav Žižka (55. místo)
• v sezóně 2008/2009 dosáhl český biatlonista Michal Šlesingr na nevídanou střeleckou bilanci – ze 414 terčů jich trefil 367, což dává skvělou úspěšnost 88 %. Ve zmíněném ročníku byl lepší než on pouze Ukrajinec Oleg Berezhnoy, který měl bilanci 116/123