Korsakovův syndrom - porucha paměti, která je typická pro alkoholiky
Mezi poruchy paměti patří také tzv. Korsakovův syndrom. Toto onemocnění se velmi často vyskytuje u alkoholiků, proto se často označuje jako alkoholový amnestický syndrom. Základním rysem Korsakova syndromu jsou výpadky vzpomínek, které postižená osoba nahrazuje vlastními vymyšlenými vzpomínkami, ty však považuje za skutečné. Jde však o komplexní závažné onemocnění, které vyžaduje hlubší výklad. Pojďme se tedy na Korsakovův syndrom podívat podrobněji.
Korsakovův syndrom a jeho historie
Název této psychózy je označen po ruském psychiatru a neurologovi Sergejovi Sergejevičovi Korsakovovi (1854-1900), který se snažil vyvrátit doposud zažitou domněnku, že poruchy paměti jsou spojeny jen s diagnózou demence. Syndrom po tomto vědci však v roce 1897 pojmenoval někdo jiný – berlínský neurolog Friedrich Jolly (1844-1904), který tak učinil v rámci Mezinárodního lékařského kongresu v Moskvě.
Poruchu paměti tohoto typu však odhalil americký neurolog James Jackson již v roce 1822, kdy onemocnění spojil právě do souvislosti s alkoholismem. Korsakovův syndrom se zkoumá i v současnosti, všeobecně se považuje za organický amnestický syndrom, který lze léčit velmi obtížně. I přesto jsou pokroky od objevení onemocnění znatelné.
Korsakovův syndrom a příčiny jeho vzniku
Hlavní příčinou vzniku Korsakovova syndromu je komplexní postižení mozku, které často následuje u alkoholika po deliriu tremens. Ačkoliv se psychóza nejčastěji vyskytuje právě u alkoholiků, výjimkou není ani výskyt u osob s demencí či při organickém poškození mozku. Dochází přitom k poškození Papezova okruhu, což vede k výraznému narušení funkčnosti krátkodobé paměti.
U alkoholiků je hlavní příčinou onemocnění přímé poškození mozku vlivem alkoholu, podílí se na tom však také nedostatek vitamínu B1 a živin. Proto se Korsakovův syndrom projevuje především u osob, trpících podvýživou. Nadměrná konzumace alkoholu způsobuje také závažná jaterní onemocnění, která mají přímou souvislost na poškození mozku. Játra totiž fungují jako čistička organismu a při špatné funkci dochází k poškozování mozku nezadrženými zplodinami.
Korsakovův syndrom a jeho příznaky
Korsakovův syndrom se projevuje řadou příznaků, které často úzce souvisí právě s pamětí. Významným projevem je anterográdní i retrográdní amnézie, tj. neschopnost utváření nových vzpomínek a současně zapomínání vzpomínek prožitých v minulosti. To je často spojeno s fabulováním, díky čemuž považuje okolí nemocného za chronického lháře.
Pacient si fabuluje jak vzpomínky dávno prožité, tak aktuální. Sám je přitom považuje za skutečné a domýšlení si není vědom. U mírných případů Korsakova syndromu je však fabulace minimální, a proto také hůře rozpoznatelná.
Kromě poruchy paměti je amnestický syndrom spojen s dezorientací v čase a prostoru. Pro pacienta je často velmi těžké rozpoznat aktuální čas a prostor, ve kterém se nachází. Často má dokonce problém s identifikováním blízkých osob. Tyto závažné projevy pak vedou člověka k hlubokým depresím, prohlubováním alkoholismu, úzkosti či nespavosti.
Korsakovův syndrom a jeho diagnóza
Diagnostikovat Korsakovův syndrom nemusí být vůbec jednoduché. Pokud však lékař o pacientově závislosti ví, může poruchy paměti uvést do přímé souvislosti právě s tímto syndromem. Důležité je však rozlišit Korsakovův syndrom od onemocnění s podobným průběhem, například od Alzheimerovy choroby či stařecké zapomětlivosti.
Rozlišit tato různá onemocnění lze v moderní lékařské vědě pomocí magnetické rezonance, která v případě Korsakova syndromu zobrazí viditelné poškození mamilárních tělísek. Provádí se také CT mozku, psychologické testy a krevní testy. Na základě komplexního vyšetření pak lze amnestický syndrom diagnostikovat s velkou úspěšností.
Korsakovův syndrom a jeho léčba
Léčba Korsakova syndromu, s nímž souvisejí poruchy paměti, je i v dnešní době náročná. V první řadě vyžaduje dobrou spolupráci s pacientem a ochotu léčit se. Aby byla léčba alespoň zčásti úspěšná, je třeba vysadit alkohol a zaměřit se také na další poškozené části těla, s alkoholismem úzce související. Je tak třeba zabránit dalšího poškozování mozku vlivem špatné funkce jater, proto je léčba jater na prvním místě.
Vzhledem k tomu, že je Korsakovův syndrom úzce spojen s podvýživou a nedostatek vitamínu B1, je třeba tyto vitamíny postupně doplňovat a zajistit také příjem dostatečného množství živin. Vzhledem k tomu, že se poruchy paměti, a konkrétně amnestický syndrom, pojí s psychickými poruchami (úzkostí, depresemi aj.), je třeba zlepšit celkový psychický stav pacient. K tomu mohou dopomoci psychiatrické léky, především antidepresiva.
Základem léčby je však odstranění příčiny, tj. alkoholismu a s tím souvisejícího poškozování mozku a dalších částí organismu. Je třeba říci, že se poruchy paměti tohoto typu léčí pomalu a i přes veškerou snahu odborníků se stav mnohdy nezlepšuje. V mnoha případech je pak nutné, aby byl pacient pod nepřetržitým dohledem a byl umístěn ve specializovaném psychiatrickém zařízení.
Amnestický syndrom se nejčastěji vyskytuje u mužů nad 50 let, defekty osobnosti jsou pak viditelné až u 50 procent onemocněných. Je však třeba také podotknout, že inteligence, úsudek i vědomí zůstávají nemocným nepoškozeny. Korsakovův syndrom je v naprosté většině případů způsobem vlastním zaviněním, tj. otravou alkoholem a dlouhotrvajícím alkoholismem. Porucha paměti je pak jen jednou z mnoha projevů alkoholismu. Nejdůležitější je proto prevence a maximální snaha postiženého i okolí zabránit tak závažnému stádiu alkoholismu.
Diskuse k článku
RE : Korsakovův syndrom - porucha paměti, která je typická pro alkoholiky