Prokrastinace - pouhá lenost, nebo psychický problém?

Za týden máte odevzdávat dlouhou seminární práci a jít na nelehkou zkoušku, ale k přípravám se ne a ne donutit? Při představě, že byste měli otevřít encyklopedii, skripta či wordovský soubor a začít tvořit, se vám dělá téměř nevolno? Zároveň jste ale uklidili dům od sklepa až po půdu, napekli cukroví na Vánoce, i když je teprve začátek prosince, a ta krabice věcí z dětství, co do teď stála několik let bez povšimnutí v kumbále, je vytříděná? Blahopřejeme, setkali jste se s fenoménem zvaným prokrastinace.

Kde se vzala prokrastinace?

I když se o prokrastinaci začalo mluvit teprve poměrně nedávno, byla tu s námi již odnepaměti. Původ samotného pojmu najdeme v latině. Spojení pro-crastinus znamená patřící zítřku. Z toho taky plyne obsah tohoto slova – odkládání nepříjemností na později.

Prokrastinace je často příčinou vysoké neefektivity lidské činnosti, následného pocitu frustrace, marnosti, selhání a méněcennosti. Lidé, kteří mají předpoklady být úspěšní, často díky prokrastinaci nedosahují svých cílů. Toto nenaplnění potenciálu člověka může vést až k depresím. Prokrastinace by se tedy neměla rozhodně podceňovat. Kromě spousty času a zbytečných financí například za prodloužení studia vás taková prokrastinace v krajním případě může stát i zdraví. Jenomže otázka, jak se zbavit prokrastinace, trápí stále více lidí i psychologů. Abychom se o to mohli pokusit, musíme si nejdřív vysvětlit, co přesně vlastně prokrastinace je.

Prokrastinace aneb hledání alternativních činností

Prokrastinace je dnes pojem velmi často omílaný a skloňovaný ze všech stran. Ne vždycky je ale použit oprávněně a ve správné situaci. Jestliže někdo celý den leží v posteli, dívá se na filmy a je mu úplně jedno, že na druhý den má mít připravenou prezentaci do práce, pak tento člověk prokrastinací rozhodně netrpí. To je zkrátka obyčejná lenost. Prokrastinace má několik základních poznávacích znamení. A jedním z nich je právě to, že při ní rozhodně nelenošíte. Naopak! Hledáte desítky jiných činností, které je v tu chvíli určitě hrozně nutné udělat přednostně.

Toto chorobné odkládání povinností na pozdější čas se ale velmi často dostává do začarovaného kruhu. Zástupné činnosti, které si člověk vymýšlí, aby se vyhnul těm nepříjemným pracím, mu totiž berou energii. Ta mu samozřejmě později chybí, takže se opět ke svým důležitým povinnostem nedokáže přinutit. Navíc přichází špatný pocit, že opět člověk zklamal a nedovedl svou práci posunout dál, s tím spojené zoufalství, pocit bezmoci a o to menši chuť pracovat.

Špatný pocit – další známka prokrastinace

Zatímco líný člověk je vcelku smířený s tím, že všechno, co za celý den stihl, bylo umýt nádobí, nakoupit si jídlo na večeři a podívat se na 10 dílů oblíbeného seriálu, osoby, které trápí prokrastinace, jsou ze své nečinnosti poměrně nervózní.

Ony zástupnéčinnosti, o kterých jsme psali výše, tedy hledají právě proto, aby si sami před sebou omluvili, proč se opravdu nemohli věnovat učení/přípravě do práce/psaní seminárky. Protože vydrhnout ten sporák i zezadu už bylo přece potřeba dlouho, přes okna už taky nešlo pomalu ani vidět a kdyby se neupeklo pět štrůdlů, tak by ta jablka jistojistě shnila. Takže vlastně nebyla jiná cesta.  

Jak se zbavit prokrastinace?

Zbavit se prokrastinace není úplně jednoduchá záležitost. Není to totiž jen otázka pevné vůle. Pokud máte vůli slabou, z místa se samozřejmě nepohnete. Ale ani silná vůle mnohdy k překonání prokrastinace nestačí. Pár tipů, jak se zbavit prokrastinace, nebo alespoň se o to pokusit, vám ale přeci jen nabídneme.

1. Bojujte se strachem – po krůčkách

Prokrastinace není ve své podstatě v žádném případě lenost, ale strach. Strach z toho, že činnost, kterou máte před sebou, vás nebude bavit, nepůjde vám, nebo v ní dokonce selžete. Všimněte si, že jestli jste například skvělá kuchařka a vaše jídlo vždy všichni chválí, rozhodně prokrastinovat nebudete, pokud půjde o povinnost jít uvařit.

Pokud ale máte například napsat sloh a nepatříte mezi nejlepší češtináře ani spisovatele, prokrastinace má k vám poměrně snadnou cestu.

Člověk trpící prokrastinací je většinou velice cílevědomý a své úkoly chce mít splněny na 100%. A protože se bojí, že to nezvládne, stále před nimi utíká a oddaluje je. Tím oddaluje i pocit zklamání z případného neúspěchu.

Zkuste svůj strach překonat „rozkouskováním“ dané činnosti. Máte strach z toho, že nezvládnete uběhnout 10 kilometrů, takže si myslíte, že nemá ani smysl začít? Nevadí! Obout boty si určitě zvládnete. Řekněte si tedy, že pro dnešek se stačí jenom obout, vyjít před dům a nadýchat se čerstvého vzduchu. To zvládne každý. Jakmile budete venku, už je přeci škoda alespoň se neprojít. Rozhodněte se tedy, že si jenom obejdete dům a užijete si pěkného počasí. A když už jdete, tak proč alespoň kousek nepopoběhnout, ne? Najednou běžíte, máte ze sebe dobrý pocit a ten vás žene dál!

Takto se dá postupovat u každé činnosti. Pokud jde například o psaní slohové práce, určete si, že dneska si pouze nachystáte wordovský dokument s nadpisem a sepíšete osnovu. Nic víc. Zní to jednoduše ne? Tak do toho. Uvidíte, že jakmile to uděláte, bude vám mnohem lépe, nápady začnou chodit a práce půjde tak nějak sama. A i vás začne více bavit.

Důvod je jednoduchý. I maličké pokroky a malý úbytek objemu práce působí na člověka ohromně motivačně a pozitivně. Rozdělit si tedy nepříjemnou činnost v duchu na malé, mnohem lépe zvládatelné části, vás posune dopředu rychle.

2. Odměňujte se za dílčí úspěchy

Důležité je také mít přehled o tom, co je potřeba udělat. Pořiďte si tedy nástěnku, diář nebo třeba jen blok, podle priorit. Úkoly si piště barevně, do rámečků, přehledně – prostě tak, abyste se v nich vyznali. Když je budete mít pořád na očích, budete cítit potřebu zbavovat se jich.

Pozor, stále platí to, že si musíte úkoly rozdělit. Na nástěnce tedy nebude svítit například „napsat diplomku“, ale „najít 5 zdrojů k diplomce“. Po takových maličkých úkolech se vám půjde opravdu snadno a dobrý pocit z jejich odškrtávání vás požene stále rychleji dál.

Zaveďte si také systém odměn. Například – za každý odškrtnutý úkol si můžu dát kousek čokolády. Nebo – za každý odškrtnutý úkol se můžu podívat na epizodu oblíbeného seriálu.

3. Posuňte si sami pro sebe deadline

Zkuste si tedy uvědomit, že nejste lenoch, ani neschopný člověk. Že všechny povinnosti nakonec vždy zvládnete, akorát díky zbytečným průtahům za daleko delší čas a fyzicky i emocionálně vyčerpaní. To ale přeci není nutné. Stačí začít dříve!

To se samozřejmě snadno řekne, ale hůře udělá. Prokrastinace vás přece k dřívějšímu začátku nepustí, prostě vám začít dříve než na poslední chvíli nejde. Nevadí. Vytvořte si „poslední chvíli“ uměle. Pište si k nepříjemným úkolům deadliny. Ale ne ty skutečné, svoje. Například pokud máte odevzdat práci do 20.2, napište si do diáře termín 10.2. Budete mít pocit, že už to skutečně spěchá, začnete dříve a budete mít tudíž více času na vypracování. I když je to možná zvláštní, podvědomě budete opravdu klidnější, protože budete vědět, že pracujete zavčasu a že tedy můžete práci udělat skutečně kvalitně.

Tyto dřívější termíny ale musíte opravdu brát vážně, nesmíte počítat stále v duchu s tím, že je to vlastně jinak. To by vás dostalo opět na začátek – tedy k odstartování činnosti na poslední chvíli.

Pár rad, jak se zbavit prokrastinace, tedy máte. A na závěr jedna stručná rada, na kterou nikdy nezapomínejte. S chutí do toho, půl je hotovo!