Japonská zahrada u vás doma
Místo, kde se člověk zklidní a bude mu příjemně, takové potřebuje v dnešní uspěchané době každý. Právě japonská zahrada tohle dokáže nabídnout. Představuje totiž jakousi oázu klidu, míru a harmonie. Japonskou zahradu je možné vytvořit i na docela malinkém prostoru, proto pokud o ní přemýšlíte, pusťte se s chutí do toho!
Jak vybrat rostliny a květiny podle Feng Shui pro správné proudění energií?
Chov ryb: sladkovodní ryby můžete chovat i v rybníku na zahradě jako okrasu
Japonské zahrady začínají být čím dál více oblíbené i v našich končinách. Zkušení zahrádkáři, ale i úplní začátečníci si rádi vytváří na svém pozemku pohodové oázy, v kterých mohou alespoň na chvíli zapomenout na hektický život okolo. Zeleň přirozeně uklidňuje a když k tomu ještě připočtete zurčení potůčku, nebo fontány, je výsledek dokonalý. Japonská zahrada u vás doma je ideálním řešením, pokud chcete mít na dosah krásné místo, kde vám bude dobře.
Japonská zahrada a její historie
Pokud bychom se chtěli dozvědět více o japonské zahradě a její historii, museli bychom se ohlédnout o téměř tisíc let zpátky. Již samotný název může napovídat, že okrasná japonská zahrada vznikla v Japonsku, nenechte se tím však mýlit. Poprvé světlo světa spatřila kolem roku 1192 nového letopočtu kdesi v Číně. Konkrétní podobu japonské zahrady, jak známe dnes, tak ovlivnila Čína a mimo jiné také Korea. V Japonsku se pak tento styl úpravy zahrad začal kopírovat a stal se nedílnou součástí místní kultury. Ovlivněn je v zemi ale i náboženstvím jako je budhismus, taoismus a šintoismus. Japonské zahrady je v zemi možné zpozorovat především v městských parcích nebo u místních chrámů.
Japonská zahrada a její druhy
Jak již bylo zmíněno, japonská zahrada bývá nejčastěji v Japonsku spatřována u chrámů, můžete ji ale také vidět na některých soukromých pozemcích, především pak u zámožnějších obyvatel, takové zahrady se nazývají rajské. Dále jsou v Japonsku k vidění takzvané čajové zahrady, kde se provádí všemi známé čajové obřady. Zde jsou ale některé další druhy:
- Japonská zahrada, která je vytvořena pomocí umělých kopců, kamenů a písku a říká se jí karesansui, zde vodní prvky nenaleznete. Je určena především pro meditující.
- Japonská zahrady doplněná malými jezírky a velkými jezery nazývající se cukijama. K vidění je nejčastěji právě v centrech japonských měst a určená je k procházkám.
Japonská zahrada a její principy
Jestliže vás japonská zahrada nadchla a budete si ji chtít vytvořit i doma, na své zahradě, pak byste se správně měli držet několika málo principů, které jsou spojené s jejím založením.
- Prvním principem je napodobení přírody. Japonská zahrada by neměla budit dojem umělý, ale přirozený, stejně tak jako právě volná příroda.
- Druhým principem je umisťování předmětů specifickým způsobem. Japonci jí říkají formace hus v letu. Jedná se o linii, kterou byste se měli řídit, když se budete rozhodovat o tom, jak bude japonská zahrada uspořádaná.
- Třetím principem je uzavřenost. Tím je myšleno to, že japonská zahrada by si měla zachovat tvář harmonické oázy, která bude útočištěm před hektickým životem.
- Čtvrtý princip je zaměřený na jednoduchost. Nic se nemá přehánět, a tak i v tomto případě je lepší méně než více. Nehodí se, aby byla japonská zahrada překombinovaná více prvky naráz.
- Pátý princip se soustředí na perspektivu. Japonská zahrada by měla být na první pohled smysluplně rozmístěná. Do popředí se doporučuje umístit vodní plochy, větší kopce a do pozadí kopce malé.
- Šestým principem je nepravidelnost, která jde tak trochu ruku v ruce s prvním principem napodobení přírody. Hlavní myšlenkou je to, že nic není dokonalé, a tak by se člověk neměl snažit o dokonalost ani v zahradě. Japonská zahrada by měla mít rozmanité tvary.
- Sedmý princip souvisí s lichými počty. Japonská zahrada je známá spíše lichým počtem kamenů, keřů, stromů, jezer.
Japonská zahrada má ale nespočet dalších principů, které by se měly dodržet při její tvorbě. Avšak je zcela na vás, jak ji pojmete.
Japonská zahrada – co potřebujete?
Vytvořit si svůj vlastní ostrůvek klidu není nic těžkého, nějaký ten čas to ale zabere. Japonská zahrada vyžaduje poměrně značný díl investice. Než se do jejího tvoření pustíte, navštivte zahradnictví a vyberte si podle svého, jaké prvky se vám budou líbit. Co se týká rostlinek, volte například lekníny, bambus, kapradí, magnolie, pivoňky. Ze stromů jsou vhodné třeba sakury, javory, jinany. Doplnit svou japonskou zahradu je možné i o různé druhy keřů a tolik typické bonsaje, které snad ani nemohou chybět. Dále je vhodné zakoupit do japonské zahrady rozmanité druhy mechů a kamenů větších rozměrů. Nabízí se také varianty kamenných můstků a lamp. Jestli chcete mít v japonské zahradě i nějaké ty vodní plochy, pak neopomeňte i vhodná jezírka, fontánky, pítka – předtím je ale dobré promyslet přívod vody do zahrady. Základem je pak materiál na plochu zahrady jako je písek, nebo oblázky. Na tvorbu umělých kopců je pak zapotřebí dostatečného množství půdy.
Japonská zahrada – jak postupovat?
Buď si můžete k vytvoření japonské zahrady najmout zahradního architekta, který vám s její výrobou pomůže, nebo se do toho můžete pustit sami. Japonská zahrada vyžaduje samozřejmě vhodný prostor, kde se bude vyjímat. Na rozloze vůbec nezáleží. I na malém prostoru můžete vykouzlit krásné věci. Rozvrhněte si pomocí plánku, co a kde budete chtít mít umístěné. Podklad pro svou zahradu volte nejlépe písčitý, nebo oblázkový. Je dobré pečlivě vybrat místa pro výsadbu keřů, stromů, bonsají a dalších rostlinek, abyste k nim měli dobrý přístup, co se týká případné zálivky a hnojení. Pokud budete chtít rozmístit vodní plochy jako jsou jezírka a fontány, je dobré se obrátit na odborníky, kteří vám poradí jak na to technologicky. Umělé kopce pak vytvoříte pomocí vhodné půdy.
Fantazii se meze nekladou, a tak je zcela na vás, jak bude vaše japonská zahrada vypadat. Když se budete řídit svými vnitřními pocity, neuděláte chybu nikdy. Vybírejte tak, abyste se v zahradě cítili krásně a dobře se vám v ní odpočívalo. Také počítejte s tím, že japonská zahrada vyžaduje údržbu. Proto se s ní nudit opravdu nebudete.
Autor článku: Iveta Berezkinová
Diskuse k článku