Zlomeniny kostí dolní končetiny

Zlomeniny kostí dolní končetiny
05. 12. 2019

Dolní končetina se skládá z relativně velkého počtu kostí a jelikož jde o nejdůležitější opěrnou a pohybovou základnu těla, zlomenina jakékoliv kosti s sebou nese významná omezení.

Kostra dolní končetiny se skládá z tak zvaného pletence a volné končetiny. Pletenec tvoří pouze jedna kost a tou je kost pánevní. Ačkoliv jde prakticky o jedinou kost, vývojově vznikla spojením tří částí (kost stydká, kost sedací a kost kyčelní). Na pletenec navozuje přímo volná dolní končetina v oblasti kyčle, ke keré se velkou hlavicí připojuje nejdelší a nejsilnější kost těla-kost stehenní. Ta pokračuje směrem dolů velkým kolenním kloubem, ve kterém se spojují kosti stehenní, lýtková, holenní a čéška. Kosti holenní a lýtková se společně nazývají bérec.

Čtěte také:

Otoky dolních končetin

Na bérec plynule navozuje noha. Noha se skládá ze sedmi zánártních kůstek (kost hlezenní, patní, loďkovitá, krychlová a tři kosti klínovité). Noha pokračuje pěti nártními kůstkami a na ně se kloubem připojují kosti prstů (palec má dva články, zbytek prstů po třech článcích). Jak lze z výčtu kostí důlní končetiny vidět, dolní končetina je poměrně složitá část těla, aby mohla perfektně sloužit pohybovým požadavkům lidského těla. Zlomeniny kostí dolní končetiny mají velký význam pro pohyb celého těla. Některé drobné zlomeniny (palec nebo jiný prst nohy) mohou být velmi bolestivé, ale často není potřeba žádná lečba. Naopak zlomeniny stehenní kosti vyžadují většinou rychlý přístup lékaře a neléčené mohou vést až ke smrti zraněného.

Zlomenina: definice

Zlomenina, odborně fraktura, je porucha kontinuity kosti. Ke zlomení dochází v případě, kdy je elasticita a celková pevnost kosti překonána vnější mechanickou sílou. Tato síla může působit přímo v místě zlomení nebo nepřímo v delší vzdálenosti.

Příčiny zlomenin kostí dolní končetiny

Nejznámnější a nejčastější příčinou zlomenin kostí dolní končetin je úraz, ale příčin zlomenin existuje několik. Když se řekne zlomená noha, prakticky jde o kompletní zlomeninu nebo naštípnutí jedné či více kostí dolní končetiny. Nejběžnější příčinou zlomenin dolní končetiny jsou pády, autonehody či úrazy při sportovních aktivitách. Prakticky jde o takovou situaci, kdy vnější mechanické síly působí na dolní končetinu a překročí schopnost kosti udržet svojí celistvost. Zlomeniny u dětí vyžadují zvýšenou pozornost a to obzvlášť u dětí, které ještě neumí chodit, jelikož by se mohlo jednat o domácí násilí nebo nějaké skryté onemocnění.

Patologické zlomeniny kostí

Méně častou, ale o to vážnější jsou tak zvané patologické zlomeniny kostí. Jde o situaci, kdy i minimální síla způsobí zlomeninu kosti a to na základě určité abnormality kostí. Příčin existuje velké množství. Jde o nemoci nebo stavy, které oslabí strukturu kosti. Obecně jde o metabolické poruchy, nemoci endokrinních žláz, neoplastické procesy, záněty a infekce, imunologická onemocnění nebo dědičné dysplastické poruchy. Klasickým a bohužel častým příkladem je osteoporóza.

K dalším příčinám patří nádory kostí a kostní metastázy, infekce (osteomyelitida), vrozené onemocnění kostí (osteogenesis imperfecta) nebo kostní cysty. K výčtu příčin patologických zlomenin patří také osteomalácie (nedostatek vitamínu D) nebo Pagetova choroba. Některé kosti těla jsou velmi pevné nebo v místě, kde ke zlomeninám dochází jen zřídka. Naopak exisuje několik kostí, které jsou ke zlomeninám náchylnější a pro dolní končetinu je to oblast krčku stehenní kosti. K této zlomenině většinou dochází u starších osob (velmi často kvůli osteoporóze), impakt nemusí být velký, stačí běžné zakopnutí nebo pád z nízké židle. Zvláštní skupinu příčin zlomenin dolních končetin představují námahové zlomeniny.

Stresové zlomeniny

Stresové neboli námahové zlomeniny jsou způsobené přetěžováním těla (většinou sport nebo určitá jednostranná opakovaná aktivita). Opakovaným tlakem a nadužíváním  se v kosti tvoří drobné prasklinky a kost se může zlomit při velmi malém tlaku na kost (běžný pád nebo rána do končetiny). Mezi rizikové aktivity, které mohou vést ke stresové zlomenině patří běh na dlouhé tratě, balat, basketbal nebo dlouhodobé pochodování. Námahové zlomeniny mimo sportovní aktivity mohou postihnout také osoby s osteoporózou, cukrovkou nebo revmatoidní artritidou.

Příznaky a průběh zlomenin dolní končetiny

Každý, kdo se již setkal se zlomeninou kosti dolní končetiny, by pravděpodobně jako hlavní příznak zmínil bolest, otok a neschopnost běžného pohybu. Některé zmlomeniny kostí mají klasické příznaky a průběh, jiné mohou nemocného potrápit svou nenápadností a zesnadnit tak diagnostiku a léčbu. Ke zlomení drobných kostí není potřeba velké síly, naopak zlomení stehenní kosti vyžaduje výraznou energii, která většinou nelze přehlédnout. K typickým příznakům zlomeniny patří výrazná bolest, která se zhoršuje s pohybem, otok dolní končetiny, citlivost na dotek, podlitiny nebo krevní výron, deformity končetiny, zkrácení končetiny a neschopost pohybu (chůze).

Co se týká průběhu zlomeniny, bývá velmi individuální. Důležité je zmínit několik typů zlomeniny, které mají vliv na průběh, léčbu a hojení. Pokud zlomenina vniká přímým tlakem na místo zlomení, dochází k rozsáhlému poškození měkkých tkání obklopujících kost. U nepřímého tlaku na kost bývají okolní kůže, podkoží, tuková a svalová vrstva poškozeny méně. Podle stavu okolní tkáně lze zlomeniny dělit také na otevřené a zavřené. Otevřené zlomeniny s sebou vždy nesou větší riziko infekce, které se může rychle rozšířit i na samotnou kost a tím ohrozit celkový zdravotní stav nemocného. Podle mechanismu vzniku lze zlomeniny dělit do dalších složitějších skupin. Příkladem jsou zlomeniny kompresní, tahové, ohybové nebo impresní. Podle počtu úlomků rozlišujeme dvou, tří, čtyř úlomkové a tříštívé (tříštivé mívají vždy horší prognózu).

Zlomenina academy

Další dělení může být podle průběhu lomné linie (příčné zlomeniny, šikmé, spirální, vertikální, tangenciální). Komplikací zlomeniny může být tak zvaná dislokace. Jde o posunutí jednoho z úlomků mimo původní osu kosti. Pokud hovoříme o průběhu zlomeniny kostí dolní končetiny, jde vždy o velmi individuální proces. Záleží na mnoha okolnostech a to na mechanismu zlomení, na typu zlomeniny, na místě zlomeniny a typ kosti, záleží také na věku nemocného a celkovém zdravotním stavu. Pokud je kost naštípnutá bez dalších úlomků a bez komplikací, hojení může být rychlé a nemocný se během několika málo měsíců dostává do původní kondice. Kost se postupně přihojí a obnoví strukturu, někdy může být místo původního zlomení ještě pevnější než před zlomením. Ne vždy ale hojení probíhá takto hladce. Otevřené zlomeniny, tříštivé zlomeniny či dislokované ireponibilní zlomeniny vyžadují rychlou léčbu, aby bylo možné obnovit plně funkčnost končetiny.

Ke komplikacím můžeme zmínit infekci a zánět okolní tkáně nebo dokonce kosti samotné, zlomeniny mohou vést k sepsi, šoku či při dlouhodobém znehybnění k tvorbě krevních sraženin s rizikem embolie (vmetnutí sraženiny do vzdálených míst těla, nejčastěji plic). Při zlomenině také dochází k vnitřnímu krvácení v okolí kosti a pokud například v okolí stehenní kosti dojde k významné krevní ztrátě, může být ohrožen život poraněného bez toho, aby šla krevní ztráta vidět (důležité je sledovat velikost otoku stehna). K dalším důležitým komplikacím může být poškození nervů, to může vést k necitlivost nebo dokonce ochrnutí části končetiny. U tříštivých nebo jinak komplikovaných zlomenin (u dětí zlomenina v oblastí růstové ploténky) může také při hojení dojít ke zkrácení kosti a tím asymetrii při chůzi.

Diagnostika zlomenin kostí dolní končetiny

Již desetiletí se k diagnostice zlomenin využíva rentgen. Paprsky záření prochází končetinou, rentgenové paprsky jsou částečně pohlceny kostí a tím se zobrazí poměrně detailní obrázek kosti a okolí. Tato metoda je velmi jednoduchou, levnou a rychlou diagnostickou metodou. Pokud je potřeba podrobnější zobrazení a nejlépe také diagnostika kloubů a měkkých tkání, je možné využít magnetické rezonance nebo počítačové tomografie. V případě hledání kostních metastáz nádorů je možné použít další metody (například PET). Diagnostické metody (skiaskopie) se používají také při chirugických zákrocích, aby operatér viděl polohu operované kosti. Pokud osoba, u níž došlo k patologické zlomenině trpí osteoporózou, je možné využít další metody zvané densitometrie. Tato metoda měří hustotu kostní tkáně a díky ní je možné zjistit závažnost osteoporózy a rizika s ní spojená.

Léčba zlomenin dolní končetiny

Při léčbě zlomenin je opět základem individuální přístup. Velmi podobná zlomenina u jiné osoby se může řešit jinou léčebnou metodou. Důležitá je repozice kosti, kdy se zlomená kost musí dostat co nejblíže původní polohy. Následuje znehybnění a zpevnění končetiny a to nejlépe alespoň jeden kloub nad a pod zlomeninou. Nejjednodušší metodou jsou dlahy, ortézy či sádrové obvazy. Dnes se již používají také různé odlehčené materiály či pomůcky, díky nim se může dotyčný umýt a v ráci možností pohybovat. Jelikož je zlomenina velmi bolestivá, někdy je nutné poraněnou osobu uspat či využít blokové anestezie, kost pouze upravit do správné polohy a zafixovat.

Pokud jde o komplikovanější zlomeninu s dislokací nebo tříštivou zlomeninu či zlomeniny v oblasti kloubů apod., může být nezbytný operační zákrok. Operace znamená otevřený zákrok, kdy se kost upraví do co možná nejideálnější polohy a může se pak zpevnin různými pomůckami. Použít se dají hřeby, dráty, dlahy, šrouby, umělá kost či umělé kloubní náhrady a mnoho dalších pomůcek. Hojení může probíhat během několika týdnů až měsíců. Někdy se dráty či dlahy po zahojení odstraní, v některých případech v kosti zůstávají na stálo.

Prevence zlomenin dolní končetiny

Zlomenině kosti dolní končetiny můžeme téměř vždy předejít (výjimkou jsou některé patologické zlomeniny). Důležité je pracovat na pevnosti kostí a toho můžeme dosáhnout konzumací potravin bohatých na vápník (mléčné výrobky) a vitamín D (ryby, zelenina, sluneční záření). Při sportu je důležité používat vhodné pomůcky, kvalitní obuv a měnit je podle potřeby a použití. Stresové (námahové) zlomeniny mohou být předejity správným tréninkem, kdy se sportovec soustředí na mnoho druhů pohybu a posiluje svalstvo celého těla. Důležité je také střídat sportovní aktivity (běh sřídat s plaváním, cyklistikou apod).

Co se týká prevence nehod, důležité je dodržovat rychlost při jízdě automobilem, používat pásy, nekonzumovat alkohol před jízdou (ani před jízdou na kole a řízení jiných vozidel). Jako prevence osteoporózy se doporučuje posilování svalů a pravidelné fyzické aktivity jako je rychlá chůze, jízda na kole, plavání atd. Existují různé vitamíny či léky zpomalující kostní změny spojené s osteoporózou. U malých dětí je důležité, aby byla vždy v blízkosti dospělá osoba, která překazí dítěti šplhání do výšek, skákání na trampolíně bez ochranných stěn a další rizikové aktivity. Starší osoby s vyšším rizikem pádů by měly vždy používat pomůcky jako jsou hůlky, chodítka, boty s protiskluzovou podrážkou. Osoby s poruchou rovnováhy (motání hlavy, změny krevního tlaku) by neměly používat židle či žebřík při snaze dosáhnout na vysoko položené předměty, hrozí riziko pádu a zlomenina kosti dolní končetiny.



Diskuse k článku

Diskuse neobsahuje zatím žádný komentář. Buďte první!
Odesláním souhlasíte s pravidly diskuze.
Další články z rubriky

Neplodnost u žen

Příčiny vzniku neplodnosti u žen nejsou vždy jednoznačné a není vždy lehké je diagnostikovat. V mnoha případech je neplodnost neobjasněna. K…

Koňská encefalomyelitida východního typu – EEE

Jak již bylo naznačeno, koňska encefalomyelitida východního typu je virové onemocnění přenášené komáry. Jedním druhem komára, který typicky přenáší…

Spála

Nemoc je vysoce infekční a dětský kolektiv vybízí k epidemiím a rychlému přenosu mezi dětmi. Spála se může ale vyskytnut také u dospělých osob, jen…

Kraniosynostóza

Hlava novorozence je složená z několika plochých lebečních kostí, které jsou spojeny volnými fibrózními švy (frontální, sagitální, okcipitální,…

Botulismus

Původcem infekce je bakterie Clostridium botulinum, která se dokáže množit i bez přístupu vzduchu a tvoří spory (klidová forma bakterií umožňující…

Cholera

Jak již bylo řečeno, onemocnění cholery vzniká napadením lidského organismu bakterií Vibrio Cholerae. Onemocnění se šíří fekálně-orální cestou …

Ehrlichióza

Jak již bylo naznačeno, příčinou vzniku ehrlichiózy je přenos bakterií krví z přisátého klíštěte. Tzv. rezervoárem bakterií jsou nejen klíšťata, ale…

Tularémie – zaječí nemoc

Tularémie byla poprvé popsána před první světovou válkou v oblasti Tulare v USA. Ve dvacátých letech minulého století Edward Francis izoloval tuto…

Brániční kýla

Bránice se latinsky označuje jako diaphragma a řecky jako pren. Jde o blánu tvořenou svalovými vlákny a šlachami. Najdeme ji u téměř všech savců…

Ascites

Podstatou vzniku břišního výpotku neboli ascitu je určitá nerovnováha při tvorbě tekutiny a při jejím vstřebávání. Velkou roli při vstřebávání hrají…

Zhoubný nádor slinivky břišní

Slinivka břišní, odborně pankreas, je laločnatá žláza umístěná před zadní stěnou břišní za žaludkem. Připomíná velkou slinnou žlázu. Její pravá část…

Zánět slinivky břišní

Slinivka břišní (odborně pankreas) je žláza uložená před zadní stěnou břišní za žaludkem. Jedná se o žlázu s dvojí sekrecí – exokrinní a endokrinní.…

Embolie obecně

Podle typu embolu (vmetku) existuje několik druhů embolie. Tím pak získáme také mnoho příčin vzniku embolie. Je známo mnoho stavů, které zvyšují…

Kašel – akutní a subakutní

Sliznice dýchacích cest je opatřena důmyslným „kartáčem“ (řasinkový epitel, epitel – vrchní vrstva sliznice) jehož funkcí je trvalé odstraňování…

Alergická rýma

Klíčovým orgánem je nosní sliznice, ale velmi často se současně vyskytují alergické projevy i na jiných orgánech, zejména oční spojivce, kůži a…

Azbestóza

Nebezpečnost azbestu vychází z několika jeho vlastností. Jednou z nich je malý rozměr jeho vláknité struktury. Částice se dostávají do prachu a jsou…

Achondroplazie

Onemocněním trpí muži i ženy přibližně stejně často (muži mírně častěji), protože achondroplazie patří k autozomálně dominantním dědičným poruchám.…

Downův syndrom

S Downovým syndromem se lékaři setkávali již v dávné minulosti (je dochována lebka nemocného ze 7. století), ale první popis poruchy se přisuzuje…

Pompeho choroba

Pompeho choroba se řadí mezi velmi vzácná onemocnění. Rozlišují se tři formy onemocnění a to infantilní, která postihuje novorozence, a pak juvenilní…

Turnerův syndrom

Genetická informace stojí za člověkem jako takovým, v genech jsou uloženy veškeré informace o těle člověka od složení buněk a jejich produktů po…

Kraniosynostóza

Hlava novorozence je složená z několika plochých lebečních kostí, které jsou spojeny volnými fibrózními švy (frontální, sagitální, okcipitální,…

Demence

Jelikož ve většině případů demence postihuje osoby starší 60 let, označuje se demence jako senilní demence neboli stařecká demence. Pojem je ale…

Úrazy hlavy

Příčin vzniku úrazů hlavy existuje obrovské množství. K častým příčinám patří běžné nehody v domácím prostředí (klasické pády z žebříku, ze židle,…

Synkopa

Měli bychom se seznámit také s podobnými stavy, neboť každá krátkodobá porucha vědomí není synkopou. Pojem synkopa je vymezen pouze pro příčinu v…

Gynekomastie

Běžně se gynekomastie v mužské populaci objevuje jako přirozená hormonální nerovnováha. Může to být již u novorozenců díky přechodu ženských…

Connův syndrom

Aldosteron je steroidní hormon a hlavní mineralokortikoid, který je produkovaný vnější zónou (zona glomerulosa) kůry nadledvin. Aldosteron hraje…

Addisonova choroba

Addisonova choroba je nepříliš časté onemocnění, bez správné diagnostiky a léčby může ale být až smrtelné. Nemoc je spojena s poruchou tvorby hormonů…

Poruchy štítné žlázy

Hlavní funkce štítné žlázy spočívá v tvorbě a vylučování hormonů. Štítná žláza produkuje tyroxin, trijodtyronin a kalcitonin. Tyroxin a trijodtyronin…

Uštknutí hadem

Celosvětově existuje asi 3000 druhů hadů, ale pouze 15 % z nich je člověku nebezpečných. Hadi se vyskytují krom Antarktidy na všech kontinentech.…

Portální hypertenze

Příčin vzniku portální hypertenze existuje hned několik typů. Můžeme je rozdělit na prehepatální příčiny (příčiny v oblasti před játry), hepatální …

Krvácení z nosu neboli epistaxe

Nos je nedílnou součástí obličeje. Zevní nos je tvořen drobnými nosními kůstkami a navazující chrupavkou. Nosními dírkami proudí vzduch do horních…

Hemolytická nemoc novorozenců

Příčinou hemolytické nemoci novorozenců je přenos mateřských protilátek přes placentu. Protilátky se pak navážou na červené krvinky plodu. K této…

Spála

Nemoc je vysoce infekční a dětský kolektiv vybízí k epidemiím a rychlému přenosu mezi dětmi. Spála se může ale vyskytnut také u dospělých osob, jen…

Popáleniny

Teplo, které může způsobit popáleniny, může mít mnoho forem. Popáleniny mohou zapříčinit následující rizikové činnosti: Může jít o horkou tekutinu…

Dehydratace

Voda je nedílnou součástí lidského těla. Vyskytuje se uvnitř buněk jako součást intracelulární tekutiny (asi 60 %), i extracelulárně v mezibuněčném…

Kuří oko

Kuří oko vzniká v místě chronického tlaku na kůži. Tlak je bodový a plocha tlaku je většinou okrouhlá nebo oválná. Tlak na kůži vzniká nejčastěji…

Nádor jazyka

Podle statistik v roce 1990 podlehlo nádorům ústní dutiny asi o třetinu méně nemocných nežli v roce 2013. Celosvětově se jedná o závažný problém,…

Thymom

Brzlík je uložen hned za hrudní kostí v oblasti přechodu krku na hrudník. U dětí je veliký, v pubertě se začíná zmenšovat a je nahrazován tukem. Po…

Nádory varlat

Jednoznačná příčina vedoucí k nádoru varlat není známá. Jsou však prokázány rizikové faktory, které se mohou podílet na vzniku nemoci u konkrétního…

Spinocelulární karcinom

Hlavní příčinou vzniku spinocelulárního karcinomu je vystavení kůže UV záření. Nemusí se jednat pouze o sluneční záření, jednoznačně byl také…

Retinitis pigmentosa

Onemocnění postihuje obě pohlaví. Dnes je již známo víc jak 50 různých genetických defektů. Patří mezi ně X vázaná dědičnost (5-15 %), autozomálně…

Odchlípení sítnice (Amoce)

Jedním z nich je slepá skvrna neboli optický disk, kudy vystupuje zrakový nerv a vstupuje tepna arteria centralis retinae. Druhou strukturou je…

Keratokonus

Příčina degenerativní změny rohovky vedoucí ke keratokonu jsou dosud neznámé. Odborníci se domnívají, že za změnami stojí kombinace genetických vlivů…

Neprůchodnost slzných cest

Slzy mají za úkol zvlhčovat oko, odplavovat nečistoty a chránit ho před infekcí. Zjednodušeně jsou slzy jen slaná voda s příměsí bílkovin. Jsou…

Malárie

Římský Columella pak asocioval horečky s kousnutím komára a to především v bažinatých oblastech. Historicky se uvádí, že malárie mohla stát za pádem…

Filarióza

Nákaza se velmi hojně vyskytuje v tropických a subtropických oblastech Asie, Afriky, střední a jižní Ameriky a Tichomoří. Filarióza je parazitární…

Parazitární infekce

Jelikož existuje mnoho druhů parazitů, k nákaze parazitem může dojít mnoha způsoby. Jednou z nejčastějších příčin nákazy je požití potravy či nápoje,…

Toxoplasmóza

Původcem onemocnění je Toxoplasma gondii (toxoplasma obecná), nitrobuněčný prvok řadící se mezi kokcidie. Jedná se o invazivního prvoka, který v…

Neplodnost u žen

Příčiny vzniku neplodnosti u žen nejsou vždy jednoznačné a není vždy lehké je diagnostikovat. V mnoha případech je neplodnost neobjasněna. K…

Ženské pohlavní nemoci

Nakazit se tzv. lidským papilomavirem HPV je velmi snadné. HPV virů jsou bohužel stovky, a i když je možné se proti některým z nich očkovat, očkování…

Nemoci předkožky – fimóza, parafimóza

Zevní chlapecký genitál je tvořen penisem a varlaty uloženými v šourku (scrotum). Penis se skládá z těla a žaludu (lat. glans penis), na kterém ústí…

Abrupce placenty

Příčina vzniku abrupce placenty je stále poměrně nejasná. Existují ale určitá zvýšená rizika pro vznik abrupce. Tato rizika se označují jako rizikové…

Otoky dolních končetin

Obecně se otok označuje jako edém. Slovo vychází z latinského oedeme. Edém neboli otok je stav, kdy se ve tkáních (nebo orgánu) objevuje nadbytečná…

Výhřez meziobratlové ploténky

K výhřezu meziobratlové ploténky může teoreticky dojít kdekoliv v celé délce páteře. Nejčastěji se ale s herniací disku setkáváme v nejvíce…

Ostruha patní kosti

Patní kost (latinsky calcaneus) je předozadně protáhlá zánártní kost, která spojuje lýtkové kosti s kostmi plosky nohy. V zadní části paty se nachází…

Osteomalacie a rachitida neboli křivice

Kost je živý orgán, ve kterém nejen v dětství probíhá čilá přestavba. Kosti dětí ještě nejsou zcela osifikovány (kostnatění), díky čemuž je umožněn…

Lamblióza neboli giardióza

Giardia intestinalis (jinak také zvaná Giardia lamblia, G. duodenalis, Lamblie střevní) je jednobuněčný organismus, který patří mezi prvoky. Tento…

Dráždivý tračník

Funkční poruchy trávení jsou dlouhodobé obtíže trvalého nebo návratného charakteru, u kterých nebyla objevena organická příčina choroby. Tyto potíže…

Avitaminóza

Vitamín obecně je organická látka, která je nezbytná pro normální růst a výživu lidského organismu. Vitamín nemůže být syntetizován v lidském těle,…

Kojenecká kolika

Do trávicího ústrojí se vzduch dostává polykáním se stravou a při trávení potravy působením střevních bakterií. Spolykaný vzduch částečně odchází při…

Tinnitus

Ucho mladého zdravého člověka je schopno vnímat zvuky v rozsahu frekvencí 20-20000 Hz (Hertzů), starší osoba s nedoslýchavostí pak vímá frekvence 50…

Percepční sluchové vady

Percepce je výraz, který označuje vnímání, to znamená, že percepční vady se týkají poruch vnímání zvuku. Zvuk je tedy vpořádku veden vnějším uchem do…

Menierova nemoc

Pro pochopení vzniku této nemoci je důležité zmínit stavbu vnitřního ucha. Vnitřní ucho je velmi složitý párový orgán. Zajišťuje převod zvuků z…

Převodní sluchové vady

Ucho mladého zdravého člověka je schopno vnímat zvuky v rozsahu frekvencí 20 - 20000 Hz (Hertzů), starší osoba s nedoslýchavostí pak vnímá frekvence…

Epiglotitida

Před rokem 1980 (rok objevu vakcíny proti Haemophilu influenzae) toto onemocnění postihovalo převážně malé děti ve věku 2 až 4 let a v mnoha…

Nemoci slinných žláz

Velké slinné žlázy jsou párové orgány uložené v blízkosti dutiny ústní. Protože mají vývod, který dopravuje vytvořené sliny na místo určení, říká se…

Zubní kaz

Zubní kaz, latinsky caries, je infekční onemocnění zubu, při kterém dochází k narušení části skloviny dříve zdravého zubu. Zubní kaz je celosvětově…

Příušnice

U spousty lidí (zhruba u poloviny), probíhají příušnice skrytě, to znamená, že dotyčný ani neví, že je nakažený, takže nemá žádné příznaky. U…

Koňská encefalomyelitida východního typu – EEE

Jak již bylo naznačeno, koňska encefalomyelitida východního typu je virové onemocnění přenášené komáry. Jedním druhem komára, který typicky přenáší…

Nachlazení

Statisticky trpí dospělý člověk nachlazením 2-3x ročně, děti dokonce 6-8x do roka. Nachlazení se objevuje nejčastěji během zimních měsíců ale…

Kaposiho sarkom

Kaposiho sarkom nemusí zůstat pouze u kůže, ale může napadat také končetiny, plíce, játra či zažívací trakt. Sarkom obecně označuje typ nádoru, který…

Horečka dengue

Horečka dengue (čti denge či dengi) je virové onemocnění rozšířené v exotických krajích. Zaslouží si pozornost českých cestovatelů, protože v roce…

Prolaps rekta neboli výhřez konečníku

Konečník je poslední část tlustého střeva. Slouží k hromadění stolice a podílí se na jejím vyprazdňování. Díky důmyslnému systému vnitřního a…

Průjem

Světová zdravotnická organizace WHO definuje průjem přesněji jako tři a více vodnatých stolic za den nebo častější stolice než je běžné po zdravou…

Alportův syndrom

Alportův syndrom je vrozená neboli dědičně podmíněná skupina projevů. Konkrétně se jedná o vrozenou poruchu kolagenu typu 4. Kolagen je stavební…

Inkontinence stolice

Pro pochopení funkce konečníku je dobré představit si tuto oblast trávicího traktu. Konečník neboli rektum je koncová část tlustého střeva, na které…