Máta? Nejoblíbenější je máta peprná. Ochutnejte ale i netradiční druhy máty
Máta patří nejoblíbenější bylinky. Pro pěstování je nenáročná a na chuť vynikající. Ne nadarmo je máta peprná hvězdou mezi doma pěstovanými bylinkami. Věděli jste ale, že máta má několik dalších druhů, které v chuti rovněž bodují?
Dá se říci, že každá další máta chutná v základu podobně jako máta peprná, má však jinou „příchuť“. Je to velmi zjednodušeně řečeno. Na to, abyste dokonale odhalili jejich chuť, je zkrátka musíte ochutnat. A nejlépe všechny.
Máta peprná a nároky na pěstování
Máta se řadí mezi bylinky, které může pěstovat i naprostý začátečník. Je to zcela „bezúdržbová“ bylinka. Navíc je mrazuvzdorná, tedy českou zimu zvládne bez obtíží. I všechny další máty, níže uvedené, jsou odolné vůči mrazu. Většinou až do teplot 28 stupňů pod bodem mrazu. Nejen máta peprná, ale i všechny ostatní druhy máty pak vyžadují slunné stanoviště nebo polostín. A humózní půdu. Máta potřebuje kolem sebe také dostatečné místo, protože se hodně rozrůstá. Do výšky se pak snaží atakovat 80 centimetrů až rovný jeden metr.
Chladivá chuť i vůně: Co všechno máta peprná umí?
Máta peprná má největší kouzlo ve své klíčové složce, kterou je mentol. Ten vyvolává pocit chladu a znecitlivuje. Hodí se to například ve chvíli, kdy vás bodne hmyz. List máty rozemněte mezi prsty a přiložte na postižené místo. Během chvilky by se vám mělo ulevit. Díky chladivému efektu je máta peprná (čaj z ní) vhodná i na výplachy úst – místo ústní vody.
Máta peprná v kuchyni
Dobře si máta vede zejména v letní kuchyni. Využívá se například pro nápoj Mojito. Využívá se jako ozdoba zákusků a dezertů. Přidává se do žvýkaček a dokonce i do čokolády. Sehnat dnes už můžete i speciální mátu, například s vůní grepů, fíků nebo jahod. Stačí jen hledat v zahradnictvích či specializovaných obchodech a vybrat si.
Netradiční druhy máty
Máta s vůní cukrové vaty
Tahle máta dostala své jméno, protože šlechtiteli při prvním přivonění připomněla sladkou, jemnou vůni kombinace růžových květů. Až tak sladkou, že ji přirovnal k cukrové vatě.
Sladká hruška
Je to máta, ale voní jako přezrálá hruška. Má i malý obsah mentolu. A velmi jemnou chuť. Hodí se všude tam, kde se požaduje delikátní, nevyčnívající chuť máty – v čajových směsích a kulinářských specialitách.
Banánová máta
Voní po banánech tak intenzívně, že kdybyste zavřeli oči nepoznáte, že je před vámi máta. Vlastně jí chybí jen ta žlutá slupka. Tahle máta pochází z Francie. Ale není tak bujná, jako klasická máta peprná. Tolik se nerozroste. I mentolu má velmi málo. Hodí se do moučníků a čajových směsí.
Máta červená
Poznáte ji podle toho, že má sytě tmavě červené stonky. I listy jsou lemované červenou barvou. Má více mentolu, takže je silnější. Ale ne zase tolik, jako máta peprná. Vyrůst umí do výšky zhruba půl metru.
Máta čokoládová
Na první pohled jsou si velmi podobné – máta peprná a máta čokoládová jsou pouhým okem téměř k nerozeznání. Ale podle chuti budete mít jasno. V čaji pak ucítíte, krom máty, rozpuštěnou čokoládu. Je velmi jemná.
Zázvorová máta
Má silnou ovocnou vůni a zemitý zázvor vše dokonale podtrhuje. Oproti jiným mátám, má stonky lehce fialové. Hodí se především do ovocných salátů. Ale ani v čaji neurazí.
Máta kadeřavá
Je mnohem jemnější, než máta peprná. Zatímco máta peprná je vhodná – kvůli obsahu mentolu – pro děti až od šesti let. Máta kadeřavá se jim může podat klidně i dříve. Máta kadeřavá je velmi populární v aromatarapii.
Jahodová máta
Je menší, drobnější a hodí se především do lehkých moučníků nebo ovocných salátů. Máta jahodová voní silně po jahodách. Tenhle experiment se šlechtitelům povedl dokonale!
Máta česneková
Zní vám název podivně? Není vůbec čeho se bát. I když tuhle mátu si do čaje nejspíš nedáte. Skutečně voní i chutná po česneku. Tedy své místo si našla v pomazánkách, polévkách i omáčkách. Máta česneková zcela postrádá mentol. A její chuť je mírně nahořklá.
Bazalková máta
Tahle kombinace je ideální na pizzu! Snoubí se zde lehká vůně citrusů a příjemným mentolem. Využít ji můžete však i do zeleninových salátů, osvěžujících nápojů nebo do arabských či středomořských jídel.
Autor článku: Monika Poledníková
Diskuse k článku