Samhain - keltský svátek pro české Dušičky

Samhain (nebo také samain) patří k nejvýznamnějším keltským svátkům, je to totiž keltský nový rok. Slaví se v noci z 31. října na 1. listopadu. Samhain je podzimní svátek mrtvých a nachází se na půli cesty mezi podzimní rovnodenností a zimním slunovratem. Keltové začínali nový rok zimou, a také podle své představy o světe svůj den začínali večerem (západem slunce). V anglosaských zemích přežil svátek Samhain jako Halloween, u nás pak jako tradiční Dušičky.

Svět mrtvých se prolíná se světem živých

Tato noc byla pro Kelty opravdu mystická, jelikož se podle nich stírala hranice mezi světem živých a mrtvých. Mrtví se mohli vrátit mezi živé, a naopak živí mohli proniknout do světa duchů. Proto je svátek Samhain svátkem, kdy ožívají různí duchové, skřítci a víly. Když ale někdo z jednoho světa uvízl ve druhém světě, musel čekat celý rok, než se mohl vrátit zpátky domů.

Vzpomínalo se na zemřelé a vedle oslav a hodování se také obětovalo, nejčastěji první mládě z každého vrhu a nejstarší z každého potomstva. Nešlo o žádné lidské oběti, jak tehdy vykreslovali někteří římští autoři. Ti totiž chtěli zvyky Galů (Keltů) shodit a vykreslit je jako co nejhorší. Takže se buďto obětovala mláďata nebo malé rituální předměty či potraviny. Keltové věřili, že se jejich nehmotná podstata dostává do světa bohů.

Oheň – symbol Samhainu

Nový rok pak Keltové vítali tak, že pozhasínali všechny ohně a další den zapalovali nové. Keltové zapalovali ohně, aby duše mrtvých, kteří se vracejí nakrátko domů, našli cestu. Nejprve se uhasily všechny ohně ve vesnici a nový se zapaloval pomocí tření dřev. Z nového „čistého“ ohně si pak mohli zapálit svůj oheň všichni obyvatelé vesnice. S novým ohněm Keltové symbolicky odvrhli vše staré a zlé.

Na počest přivítání předků se pořádaly velké hostiny, část pokrmů se uchovávala právě pro zesnulé. Keltové se ale i trochu báli, aby se duchové u nich v domovech neusídlili nastálo, proto měli několik opatřeních, které je měla chránit. Například rozvěšovali snítka cesmínu nebo vykuřovali dům sporýšem. Někdy také vyprovázeli své předky zpět k hřbitovům, ale domů se pak vraceli potmě a potichu, aby je nemohli duchové sledovat.

 

Samhain je prostor pro nové začátky

Jako symbol vzájemně se prolínajících světů se nosily rituální masky připomínající zesnulé předky, bohy nebo skřítky. Tyto průvody můžeme vidět v současnosti například v průvodech ve Skotsku nebo Bretagni či při Halloweenu.

K Samhainu se váže ještě další zvyk, který se udržel v některých zemích s keltskou tradicí po staletí. Tento zvyk je také spjatý s ohněm, jednalo se o spalovaní figurín ze starých hadrů vycpané slámou. Ty symbolizovaly všechno špatné, co se během uplynulého roku stalo, všechny smutky a bolesti. Právě spálením figurín se lidé zbavovali všech těchto špatností a takto očištěni vstupovali do nového roku.

Poděkování za zemědělský rok

Samhain také spadá na konec sklizně, tedy na uzavření zemědělského cyklu. Samhain je takové poděkování za zemědělský rok. Dokončovala se sklizeň, posbíraly se všechny plody. Protože začínala temná polovina roku, jedlo se během svátku hodně masa. Porážela se přebytečná zvířata a maso z nich se ukládalo na zimu. Nicméně smrt zvířete taky znamenala oběť duchům, takže měla tato činnost i duchovní stránku.

Mezi další rituály, kterým se Keltové věnovali při Samhainu, byly různé věštby a vyprávění příběhů. Jedna z věšteb zahrnovala oheň, do něj každý člen rodiny hodil svůj označený kamínek a ráno se podle jeho polohy v ohništi určoval osud člena. Často se také skákalo nebo tancovalo kolem ohně, což se dělá také v květnový keltský svátek Beltaine. 

Podívejte se také na další nejznámější keltské svátky a jejich význam.

SERIÁL KELTSKÉ SVÁTKY

Přečtěte si také o dalších keltských svátcích

• Keltské svátky: Samhain (1. listopadu)
• Keltské svátky: Alban Arthuan (21. prosince)
• Keltské svátky: Imbolc (1. února)
• Keltské svátky: Alban Eilir (21. března)
• Keltské svátky: Beltine (30. dubna)
• Keltské svátky: Alban Hefin (21. června)
• Keltské svátky: Lughnasad (1. srpna)
• Keltské svátky: Alban Elved (23. září)