Kdy začíná advent a co symbolizuje adventní věnec?

Advent ve faktech

• Liturgický rok (na rozdíl od toho kalendářního), začíná první adventní nedělí.
• Samotné slavení adventu se začalo používat ve 4. století, ale až papež Řehoř Veliký ho sjednotil na oslavy trvající čtyři týdny před Vánocemi.
• Barvou prvních tří adventních nedělí je fialová – barva pokání a poslední růžová je barvou radosti.
• Každá z adventních nedělí má svoje lidové označení, první je neděle železná, následuje po ní neděle bronzová, dále stříbrná a nakonec zlatá.
• V dnešní době je advent většinou především časem, ve kterém se připravujeme na Vánoce, setkáváme se na vánočních večírcích, pečeme cukroví, nakupujeme dárky a navštěvujeme vánoční trhy.

Advent 2016

V letošním roce začíná čas adventní první nedělí 27. 11. 2016, do Vánoc od tohoto dne bude zbývat 25 dní.

Každou adventní neděli se na adventním věnci zapaluje jedna svíčka:

• železná adventní neděle připadá na 27. 11.2016
• bronzová adventní neděle na 4. 12. 2016
• stříbrná adventní neděle na 11. 12. 2016
• zlatá adventní neděle na 18. 12. 2016

Adventní tradice

Adventní věnce

S obdobím adventu je spojena celá řada lidových i modernějších zvyků. Kromě adventních věnců, na kterých se zapalují svíce, se vily i prosté věnce bez svící z různých rostlin, které měly symbolický význam. Tyto věnce měly svému majiteli zajistit štěstí, lásku, bohatství a zdraví. Samotný adventní věnec vyjadřuje radost, očekávání, ale i sváteční zastavení. V kostele bývá pod adventním věncem umístěna kasička, do které mohou věřící vkládat dary pro opuštěné děti a sirotky.

Svatá Barbora a barborky

Dalším svátkem, který se slaví v průběhu Adventu, a to 4. prosince, je Svatá Barbora. Pro tento svátek se vžila tradice řezání tzv. „barborek“, tj. větviček jakýchkoliv stromů a keřů, které mohou do Vánoc rozkvést. Barborka, která rozkvetla o Vánocích, přináší do domu štěstí a svobodným dívkám věští svatbu.

Mikuláš, čert a anděl

V předvečer svatého Mikuláše obchází svatý Mikuláš ve společnosti anděla a čerta rodiny s dětmi. Hodné děti jsou odměňovány a „zlobivé“ děti dostávají dárky od čerta. Tento svátek má původ v osobnosti svatého Mikuláše, který proslul svojí štědrostí k potřebným.

Jmelí

K svátečnímu času Adventu rovněž patří zdobení domova jmelím, které má podle tradice přinášet do domu štěstí a požehnání a dle keltské tradice i plodnost. Polibek pod jmelím zajišťuje vzájemnou lásku až do příštích Vánoc.

Pečení cukroví

Čas adventu je kromě zdobení domova také časem, kdy se v domácnostech peče vánoční cukroví a perníčky. Jejich pečení má v českých zemích tradici pravděpodobně již od 12. století. Cukroví má pravděpodobně původ v pohanské tradici, v oslavách slunovratu, mělo funkci obřadní a ochrannou.

Adventní kalendář

Od začátku prosince bývá zejména pro děti oblíbenou kratochvílí otevírání adventního kalendáře. Pod každým číslovkou označeným políčkem se skrývá obrázek, čokoláda či dáreček.

Adventní věnec

Symbolikou adventního věnce je Kristův kříž i požehnání na každou ze světových stran. Tato symbolika se vztahuje taktéž ke čtyřem týdnům, které předcházejí Vánocům. Je tradicí, že na adventním věnci jsou svíčky vždy zapalovány proti směru hodinových ručiček.

Historie adventního věnce

Věnce tvořené ze zelených rostlin, stejně jako svíčky, byly zřejmě symbolicky používány v Evropě již před příchodem křesťanství. V křesťanství byl zvyk věnce přejat až později, (avšak podle jiných výkladů byla tradice adventního věnce založena až v 19.století). Poprvé se adventní věnec v obdobné podobě, jak jej dnes známe, objevuje v Hamburku, kde jej vyrobil teolog Johann Heinnrich Wichterm v roce 1837. Ten založil školu pro chudé děti, které se ho v čase předvánočním stále ptaly, kdy že už to budou ty Vánoce. Z dřevěného kola jim tedy vyrobil věnec, který ozdobil 19ti malými svíčkami a čtyřmi bílými, aby odpočítával dny scházející do Vánoc. Tento zvyk se postupně rozšířil do celé Evropy a počet svíček se ustálil na čtyři nebo někdy pět.

Výroba adventního věnce

Adventní věnec je samozřejmě možné zakoupit v obchodě, ale chcete-li si sváteční chvíle obohatit i nějakým tím tvořením, pak si adventní věnec vyrobte doma sami. Budete k tomu potřebovat polystyrénový korpus nebo slaměný věnec. V květinářství je možné pořídit i věnec ze zelené hmoty, tzv. florexový. K pokrytí základu lze použít i zelený krepový papír, lépe nějaký kvalitnější, protože ty základní pro dětská tvoření se mnohdy na věnci trhají a rozpadají. K nazdobení věnce se obvykle používají větvičky z jehličnanů, velmi vhodný je tis a poměrně dobře se pracuje i s jalovcem a tůjí. Profesionálové ke zdobení adventního věnce nejčastěji používají chvojí z jedle. Pěkný výsledek závisí na pečlivé přípravě materiálu a také pečlivém namotávání na věnec. K dekorování věnce je možné použít i další možné materiály, jako jsou šišky, jmelí, plátky citronu, sušené ovoce atd. Tyto ozdoby je možné k věnci připevnit tavnou pistolí, provázkem, drátem nebo lepidlem. Chvojí o délce asi 10 centimetrů vyvazujte na korpus v několika řadách. Do korpusu je možné zapíchnout kovový držák na svíčku nebo bodce o správné velikosti.

Kromě položení věnce na sváteční stůl je možné věnec, v tomto případě samozřejmě bez svíček, zavěsit na domovní dveře.

Symbolika kruhu adventního věnce

Kruhový věnec je symbolem jednoty a Boží věčnosti, je možné chápat jej i jako vzkříšení a věčný život. Zelená barva je zase symbolem života, věčnosti a víry.

Kruh symbolizuje i slunce a věčnost, někdy se věnec dozdobuje zlatými stuhami právě jako symbolika slunečního svitu. Větve jedle vábí přátelské lesní duchy a věnce ze slámy přinášejí požehnání a odrážejí zlé duchy.