Irisdiagnostika: Co všechno lze vyčíst z očí?
Odborníci na tuto problematiku, tzv. irisdiologové podle těchto různých znamének a jejich rozmístění rozpoznávají zdravotní obtíže jedince.
Podle irisdiagnostiky je oko propojeno s celým naším lidským tělem a díky velké citlivosti tohoto propojení se jakékoli vytvářející se zdravotní změny a obtíže v našem organismu manifestují a zakreslují v našem oku. Irisdiagnostika je vhodnou prevencí pro seniory, lidi v produktivním věku, dospívající i malé děti.
Irisdiagnostika je metoda, která odhaluje disharmonii lidského těla, avšak je třeba mít na paměti, že pouhým odhalením zdravotních problémů se z dané nemocí nevyléčíme. K tomu je potřeba udělat další kroky a změny, zejména v oblasti našeho životního stylu a životosprávy.
Z historie irisdiagnostiky
Znalosti toho, že oko je možné používat k diagnostikování nemocí a diagnostikování oslabení organismu, využívali již starověcí Číňané a Japonci. Pozorovali změny na bělmu, duhovce i panence lidského oka.
S tímto typem diagnostiky se setkáváme i ve starověkém Egyptě. Konkrétně v hrobce jednoho z nejznámějších egyptských panovníků faraona Tutanchamona existují poznámky o studiu očí. Odhalení této metody se připisuje věštci faraona El-Aksovi. Tato metoda se rozšířila po Egyptě, Babylonu, Indii, Tibetu a Číně. El-Aks popsal diagnózu za pomocí irisu na dvou papyrusech, které byly nalezeny během vykopávek hrobů v Gize. Nyní se tyto papyrusy uchovávají v Babylonské knihovně. V nich najdeme také další zajímavá a originální fakta o přenášení irisu na speciální kovové destičky zhotovené z cínu nebo niklu, které se pokrývaly speciální stříbrnou vrstvou. Další zmínky o metodě se nacházejí u Chaldejců - ve starověké knize jménem Zodiac of the Eye je napsáno: „Vše co se děje ve Vesmíru, se odráží v člověku. To, co se odráží v lidském těle, představuje duhovka oka."
"Otec medicíny" Hippokratés, který se narodil a působil ve starověkém Řecku, se rovněž díval lidem do očí a hledal v nich klíč k jejich nemocem. Jeho výrokem je: „Pozři v oči člověka a uvidíš jeho tělo."
Již dávno předtím, než měla lékařská věda k dispozici bližší informace z rentgenu, získávali přírodní léčitelé informace prostřednictvím diagnostiky z oka, ale také jazyka, nehtů, vlasů, rukou, slin, moči a výkalů. Současně s tím se zajímali i o možné dědičné vlivy a celkový životní styl pacientů.
Ve 12. století naturopatka Hildegarda z Bingenu, která se nazývá svatá, sepsala rozsáhlou práci, zaměřenou na oko a na problematiky souvislosti oka a dynamiky duše a těla. Skutečné objevení irisdiagnostiky se přičítá maďarskému lékaři Ignazi von Peczely. Pracoval na topografii duhovky podle reflexních zakončení orgánů. Tu vyhotovil v roce 1881, přičemž neměl k dispozici mikroskop ani fotoaparát. Spoléhal se při své práci jen na lupu, která navíc zvětšovala pouze dvakrát. Výrok Paracelsa, lékaře ze 16. století bere také v úvahu oko, jakožto diagnostický orgán. Jeho výrokem je: „Vezmi v úvahu oko, s jakým uměním bylo vytvořeno, a jak tělo do oka promítá celou svou anatomii". V roce 1813 sepsal oftalmolog Beer knihu Učebnice očních chorob, ve které rovněž uvádí, že vše, co ovlivňuje lidský organismus, nemůže zůstat bez následků projevů na oko a obráceně.
Základy irisdiagnostiky
Základem diagnostiky z oka je studium bělma a duhovky lidského oka jedince. Duhovka mapuje lidské orgány a je také ukazatelem stavu mozkové aktivity člověka. Irisdiagnostika slouží k odhalování příčin nemocí a jejich souvislostí.
Na duhovce oka je možné vidět veškeré poruchy, všechny deformace, které se na ní projeví ve formě bodů, čárek, proužků, skvrn a podobně, všechny tyto ukazatele mají svůj diagnostický význam. Duhovku je možné rozdělit na dvanáct úseků. Každému úseku náleží určitý orgán nebo část těla. Duhovka je tvořena šesti vrstvami. Nejdůležitější z nich jsou vrstva pigmentová a vrstva svalová. Ve svalové vrstvě najdete svěrač zornice a rozšiřovač zornice. Množství světla, které do očí vstupuje, je regulováno duhovkou, ta je uložena mezi čočkou oka a její rohovkou. Zornička reaguje na intenzitu světla, někdy je jen malou tečkou – to při větším a silnějším osvětlení a v mírnějším osvětlení je potom roztažená velmi široce. Barva duhovky závisí na hloubce a množství pigmentu. Pokud je pigment uložen ve spodních vrstvách a současně v menším množství, pak je duhovka barvy modré nebo sivé. Má-li duhovka naopak velké množství pigmentu, je například hnědé barvy a dalších tmavších odstínů.
Diagnostika iridologem
Specialista, který se zabývá znaménky v očích a jejich rozmístěním se nazývá iridolog. Ve světě se za průkopníka této metody považuje Ignátz von Péczely, u nás V České republice je to Frank Navrátil, uznávaný také pro své výživové poradenství. Iridolog s klientem probere jeho zdravotní stav, detailně prohlédne a rozebere oční bělmo, duhovku i panenku. U specialisty byste měli obdržet i písemnou zprávu o Vašem celkovém zdravotním stavu. Na základě vyšetření Vám bude stanovena správná strava, pitný režim, budou Vám doporučeny správné potravinové doplňky v případě, že máte nedostatek minerálů nebo některých vitamínů. Iridologové používají mikroskopickou kameru a také oční mapy. Ty jim pomáhají orientovat se v oblastech odpovídajících orgánů.
Diagnostika z očí – pozitiva a přínosy, kdy ji využít
Za pomoci iridiagnostiky lze diagnostikovat celkový zdravotní strav klienta. Diagnostika se provádí za pomoci teček, znamének a barev v oční duhovce. Je možné díky ní odhalit i choroby skryté a zdravotní problémy v samém počátku. Je možné stanovit diagnózu a stanovit stav jednotlivých orgánů i tělních systémů. Je možné zjistit skryté příčiny původu nemoci. Nemoc může být původu nervového, může mít původ v onemocnění jater, ledvin, hormonálního systému, dýchacího systému, krevního oběhu, kostí, svalů, kůže, srdce, ale i mnohých dalších. Díky diagnostice z očí odhalíte i Vaše energetické slabosti a rovněž genetické přednosti. Analyzuje se stav tkání člověka, je možné rozpoznat negativní dopady virů, plísní, bakterií, těžkých kovů a podobně. Jedná se o poměrně bezbolestnou metodu, která je navíc i bezpečná a celosvětově uznávaná.
Toto vyšetření je bezbolestné a není nepříjemné, není tudíž čeho se obávat. Klient si nejprve vyplní dotazník a proběhne krátký pohovor. Iridolog si za pomoci speciálního irisdiagnostického analyzačního systému vyfotí obě oči klienta, to trvá obvykle pět až deset minut. Fotografie vašich očí jsou pak uloženy u Vašeho specialisty pro případné další kontroly a srovnání stavu aktuálního a předešlého. Specialista obvykle navrhuje i upravení výživového systému a režimu klienta. Je navržena případná léčba přírodními prostředky.
Mezi základní znaky oční duhovky patří:
- Příčné rovnoběžky: ty obvykle poukazují na výskyt pooperačních srůstů. Symbolizují zpomalení toku krve v orgánech, kde se mohou nacházet záněty nebo nerovnováhy nervového systému.
- Hranice okružní zóny: z této hranice je možné diagnostikovat zánět nervů, snížené nervové zásobení orgánů ležících v oblasti vzniklé prasklinky, nedostatečné vstřebávání živin a také střevní nedostatečnost.
- Lymfatické mraky: mívají tvar růžence nebo mraků, které obklopují tuto ránu nebo celou oblast duhovky. Označují nedostatečnou funkci lymfatického systému u těch, kteří mají sklon ke zduřelým nebo zablokovaným lymfatickým uzlinám.
- Nervové kruhy: nervové napětí v těle způsobuje křeč duhovkových vláken.
- Výduť duhovky: reprezentuje snížený oběh krve v oblasti hlavy a nedostatek vitaminu B3, kombinovaný s trávicími problémy.
- Hranice okružní zóny: je možné z ní diagnostikovat zánět nervů, snížené nervové zásobení orgánů ležících v oblasti vzniklé prasklinky, také však střevní nedostatečnost a nedostatečné vstřebávání živin.
Na duhovce rozlišujeme dva druhy znaků. Jsou to tzv. znaky statické. Ty vyjadřují geneticky danou konstituci člověka, která je neměnná. To jsou skutečnosti, kterým se nelze vyhnout. Lze je však preventivně upravit a potížím mírně předcházet. Má-li například někdo obtíže se zažíváním, pak je vhodné, aby se vyhýbal těžkým jídlům a hůře stravitelným pokrmům. Druhým druhem znaků jsou znaky dynamické. Ty se během života mění, jsou způsobovány akutními nemocemi, aktuálními zraněními, ale i nemocemi skrytými.
I barva očí může ledasco signalizovat. Modroocí lidé bývají náchylní k onemocněním dýchacích cest a orgánů. Hnědoocí zase mají větší sklon k onemocněním orgánů trávících. Trpívají žaludečními vředy a nadýmáním. Šedoocí lidé se často léčí s různými kožními obtížemi, revmatismem a obdobnými potížemi, jako lidé modroocí.
Irisdiagnostika – skeptické názory
Skeptické názory na tento druh diagnostiky poukazují na to, že je sice možné podle změn na lidském oku diagnostikovat řadu chorob, ale jde o změny patologické, které nemají žádnou přesnou lokaci v duhovce. Mezi vnitřními orgány a duhovkou nejsou žádná nervová spojení, a proto projekce vnitřních orgánů na duhovku není vysvětlitelná anatomicky ani emryologicky. Stanovisko vědecké medicíny je jednoznačně odmítavé.
Diskuse k článku