Drogy a jejich účinky na organismus

Drogy a jejich účinky na organismus

Podobně jako i v jiných jazycích má slovo droga v češtině několik významů. Ten prvotní interpretuje drogu jako léčivo. Její využití se tak zaměřuje na pomoc při zdravotních problémech a nedostatcích. Řadíme sem sušené či jinak zpracované a následně konzervované rostliny, části živočichů či produkty jejich metabolismu. Od rostlinných drog s účinky na psychiku zřejmě vedl posun významu slova droga k dnešnímu hlavnímu pojetí ve smyslu návykové látky (psychoaktivní látky). A těm se v tomto článku budeme věnovat především. Jsou to chemické látky primárně působící na nervovou soustavu, kde mění mozkové funkce a způsobují dočasné změny ve vnímání, náladě, vědomí a chování. Většinou bývají tyto látky nelegální či státem omezované. Drogy jsou užívány z mnoha rozdílných důvodů a jsou přítomné ve všech společenských vrstvách. Způsoby užití jsou různé a díky nim dělíme drogy na několik podskupin:

Čtěte také:

Závislost na alkoholu se nevyhýbá ani dětem a dospívajícím

ANESTETIKA

Jsou látky, které způsobují částečné nebo úplně znecitlivění organismu. Mnoho anestetik způsobí dokonce úplné bezvědomí a umožňují tak provést lékařský zákrok bez fyzické bolesti či emocionálního traumatu. Patří mezi ně například éter, ketamin a některé barbituráty.

ANALGETIKA

Analgetika jsou látky z rozsáhlé skupiny léčiv používané k úlevě od bolesti nebo také k dosažení analgesie (tj. stav bez bolesti). Patří mezi ně opioidy, jako morfin a kodein a nesteroidní antiflogistika, jako aspirin a ibuprofen.

244140895_fa39972a58_z

PSYCHIATRICKÁ LÉČIVA

Psychiatrická léčiva mají za cíl tlumení mentálních a citových poruch. Celkem je můžeme rozdělit na šest hlavních skupin.

  • Antidepresiva se využívají na poruchy jako klinická deprese či dystymie. Patří mezi ně například fluoxetin (Prozac).
  • Stimulanty užívané na hyperaktivitu či narkolepsii. Patří mezi ně například pervitin, kokain, kofein či nikotin.
  • Antipsychotika užívaná na psychózy, schizofrenii a mánie.
  • Stabilizátory nálady užívané na bipolární a schizoafektivní poruchy. Patří mezi ně například lithium.
  • Anxiolitika užívaná na úzkostné poruchy.
  • Depresanty užívané jako hypnotika, sedativa a anestetika.

Rekreační užívání drog aneb Já nejsem závislý, ale chci se bavit!

Podle průzkumů z řady zemí Evropské unie je rekreační užívání drog zpravidla součástí novodobého, tzv. konzumního životního stylu a bývá většinou omezeno na určité období v životě mladých lidí, do doby, než přijdou rodinné a pracovní povinnosti. Zároveň však existují „skalní“ – tj. velmi silní rekreační uživatelé. Jsou to ti, kteří si užívají života tzv. „na doraz“.

Díky užívání stimulujících drog, po kterých jsou lidé dlouho čilí, došlo k velkému rozmachu zábavy v prostředí nočních zábavních podniků. Rozhodujícím faktorem je snadná dostupnost drog v tomto prostředí. Vztah mezi nočním životem, hudbou a rekreačním užíváním drog není ničím novým. Avantgardní jazzoví hudebníci užívali rekreačně marihuanu a kokain již ve třicátých letech minulého století. Rocková scéna šedesátých a punková scéna let sedmdesátých rozšířila seznam užívaných drog o amfetaminy, halucinogeny a řadu léků s psychotropními účinky. V osmdesátých letech se v některých částech Evropy objevilo MDMA čili „extáze“, která se začala užívat v prostředí tzv. elektronické taneční scény. O deset let později se extáze a taneční hudba rozšířily po celém světě. Není proto divu, že užívání syntetických drog vyvolalo vlnu mezinárodního zájmu o hledání odpovědných opatření.

Měkké nebo tvrdé drogy?

Psychoaktivní drogy bývají někdy dělené na tzv. měkké a tvrdé drogy. Toto rozdělení má vyjadřovat míru nebezpečnosti těchto látek pro jejich uživatele. Někdy se mluví o drogách s rizikem, které je akceptovatelné a o drogách, u kterých je riziko spojené s jejich užíváním příliš velké, tedy nepřijatelné.

Do kategorie měkkých drog bývá řazena především marihuana, hašiš, kofein a thein. Někdy k nim bývají řazeny i psychedelické látky jako LSD či peyotl, především však psilocybinové houby. Na hranici stojí MDMA (extáze), někdy označována měkkou drogou. Toxicita i návykovost alkoholu (a tím i společenská nebezpečnost) je vyšší než toxicita a návykovost MDMA.

Alkohol je lékaři považován za tvrdou drogu, pochybnosti o jeho zařazení vyvolává jen jeho legalita ve většině států. Alkohol vyvolává fyzickou závislost, má smrtelný abstinenční syndrom a přímo poškozuje buňky. Mezi tvrdé drogy patří také pervitin, kokain, toluen a opioidy.

DĚLENÍ DROG PODLE ÚČINKU

Další dělení, které se používá nejčastěji, je dělení podle účinků drogy. Rozdělení drog podle účinku bere v úvahu převládající efekt látky na psychiku zdravých lidí. To znamená, že pokud je nějaká látka zahrnuta mezi halucinogeny, neznamená to, že nemá např. i efekt stimulační.

Cannabinoidy

marihuanaCannabinoidy patří mezi látky s halucinogenním účinkem a jsou obsaženy v rostlině Cannabis (konopí). Konopí obsahuje mnoho účinných látek, z našeho hlediska je nejzajímavější delta-9-tetrahydrokanabinol (THC), který je nositelem halucinogenních účinků. Mezi cannabinoidy patří marihuana a hašiš.

  • Hašiš je ve skutečnosti samotná pryskyřice získaná z konopí, obsah účinných látek je až 40%.
  • Marihuana je směs listů, větviček, semen, květů a palic konopí. Marihuana a hašiš se řadí mezi lehké drogy a mnoho lidí si myslí, že užívání těchto drog je bezpečné. Tento názor však není zcela pravdivý. Vážnější komplikace jsou sice spíše vzácné, avšak dlouhodobé užívání vede k poměrně typickým poruchám paměti, koncentrace, učení a ztrátě motivace. U mužů dlouhodobé kouření marihuany zhoršuje potenci. A stejně tak je chybný názor, že tyto drogy nemohou být návykové, neboť výzkumy prokázaly, že způsobují jak psychickou, tak i fyzickou závislost.

Halucinogeny (psychedelika)

Halucinogeny mají velký vliv na vědomí člověka a způsobují psychické změny, které mohou vést až do stádia toxické psychózy. Do této skupiny drog patří velké množství látek, které jsou často používány i v lékařství, nejznámější je však LSD a extáze. V českém prostředí je to pak zejména psylocibin.

  • LSD se objevuje téměř výhradně ve formě tzv. tripů či krystalů. Jeho užívání je velice nebezpečné zejména proto, že jeho účinek je velice nevypočitatelný a v některých případech mohou již po prvním užití nastat velké problémy v podobě halucinací a panických reakcí, které mohou trvat po dobu až několika dní.
  • Psilocybin je psychicky velmi aktivní látkou a je obsažen v houbách lysohlávkách. Tato droga patří v České republice k nejrozšířenějším halucinogenním drogám.
  • Extáze patří chemicky mezi fenyletylaminy a svými účinky se řadí na pomezí halucinogenních a stimulačních drog.  Po požití drogy se u jedince většinou projevují pocity klidu a pohody, mizí stres a zlepší se nálada, objevují se pocity empatie a potřeby někoho se dotýkat. Velmi nebezpečné jsou však nežádoucí účinky spojené s užíváním této drogy, mezi které patří absence pocitu žízně, čímž může dojít k přehřátí organismu, dalším nebezpečným účinkem je poškození nervových buněk.

Opiáty

Název této skupiny je odvozen z názvu opium, což je látka obsažená v nezralých makovicích. Opiáty jsou látky, které mají chemickou strukturu podobnou morfinu, což je také účinná látka většiny opiátů. Opiáty jsou pro svoje účinky používány také v lékařství (narkotika). Spolu s těkavými látkami jsou opiáty považovány za nejnebezpečnější psychotropní látky, neboť jejich závislostní potenciál je opravdu velice vysoký. Mezi hlavní opiáty patří opium, heroin, morfium, oxikodon a subutex.

2834998178_d62e09e17d_z1

Psychofarmaka (trankvilizéry)

Jsou to původně léky na léčení psychotických stavů – zbavují nemocné strachu a halucinací, uvolňují, zklidňují a zmírňují agresivitu pacientů. V současné době jsou však často zneužívány. Mají řadu nežádoucích účinků – mohou způsobovat poruchy koordinace, vyvolávat stav podobný Parkinsonově chorobě, poruchy oběhového systému, paměti, zhoršení sexuálních funkcí. Jsou nebezpečné, mohou vytvořit i těžkou psychickou a fyzickou závislost s abstinenčními syndromy včetně epileptických paroxysmů. Mezi nejčastěji zneužívaná psychofarmaka patří barbituráty, benzodiazepiny a rohypnol.

Stimulační drogy

Jakožto stimulační drogy se označují budivé látky nebo také psychomotorické stimulanty, jejichž chemické složení je velmi různorodé. Stimulační drogy vyvolávají tělesné a duševní povzbuzení, které může být v podobě lehkého pocitu svěžesti nebo také až nekontrolovaného vzrušení.

Nejvýznamnějšími zástupci ze skupiny nelegálních drog jsou pervitin, kokain a amfetaminy, mezi legální stimulanty patří látky s mírnějším efektem – káva a čaj. Stimulační drogy sice nevyvolávají fyzickou závislost, avšak způsobují velmi silnou psychickou závislost. Užíváním stimulantů se zvyšuje riziko vzniku srdečních a mozkových příhod.

Těkavé látky

Těkavé látky jsou zřejmě nejnebezpečnější skupina látek, dokonce nebezpečnější než drogy jako kokain, pervitin nebo heroin. Vyznačují se silným narkotickým (tlumivým) účinkem a snadno dochází k předávkování s následkem smrti. Jejich užíváním vznikají těžká a nevratná poškození mozku, jater, ledvin a kostní dřeně. Jedná se o uhlovodíky a nejčastějším zástupcem je toluen.

Výše uvedené informace nás uvedly do poměrně jednoduchého systému dělení návykových látek. Téma drog je však neskutečně široké a téměř nevyčerpatelné. Jak drogy ovlivňují naše životy a společnost? Jak rozpoznáme přítomnost určitých drog v naší blízkosti? A co můžeme udělat? O tom se dočtete již brzy v dalším pokračování.

Diskuse k článku

Diskuse neobsahuje zatím žádný komentář. Buďte první!

Manipulativní chování je problematické nejen ve vztahu

Manipulátor je schopný se do vaší blízkosti velmi snadno dostat. Bude vám nejspíš s oblibou lichotit, podbízet se vám a následně vás o něco žádat. Vy…

Čínský horoskop na rok 2021 – Rok kovového Buvola

Roky Buvola v čínském horoskopu jsou 1913, 1925, 1937, 1949, 1961, 1973, 1985, 1997, 2009 a právě také 2021. Čínský horoskop na rok 2021 startuje…

Konzumní děti aneb Komercionalizace dětství

Film vrhá světlo na multimiliardové tržní odvětví, které se rozhodlo bombardovat reklamou děti již od toho nejranějšího věku. Podstrkuje jim i jejich…

Neplodnost u žen

Příčiny vzniku neplodnosti u žen nejsou vždy jednoznačné a není vždy lehké je diagnostikovat. V mnoha případech je neplodnost neobjasněna. K…

Cévní mozková příhoda: Boj s časem

Příčiny vzniku cévní mozkové příhody jsou dvojího typu: Prvním typem je takzvaná hemoragická cévní mozková příhoda. K hemoragické cévní mozkové…