Velikonoční zvyky a tradice

Velikonoční zvyky a tradice

Velikonoce nemají jedno pevné datum, kdy jsou slaveny. Konají se vždy v neděli po prvním jarním úplňku. Velikonoční neděle pak může připadat na jakékoliv datum v rozmezí 22. března a 25. dubna.

Čtěte také:

Zdobení velikonočních vajíček má prastarou tradici nejen u nás

Z historie Velikonoc

Velikonoce jsou pro křesťany nejdůležitějším momentem liturgického roku. Původně byly tyto svátky nazývány Pascha nebo Pesach - svátky izraelské pospolitosti. Byla to první ze tří slavností, která byla spojená s obětováním prvorozeného dobytčete ze stáda, jakožto památka vysvobození židovského národa z egyptského otroctví.

Křesťané vnímají Velikonoce jako slavnost ukřižování a zmrtvýchvstání Ježíše Krista, touto nocí, kdy k události došlo, je Velká noc.

O slavení Velikonoc se dočteme v Bibli, z biblických zápisů vyplývá, že tyto oslavy navazují na původní Pesach a spojují starozákonní přechod Židů přes Rudé moře a Ježíšovo zmrtvýchvstání.

NÁŠ TIP:

Hledáte nejlepší recepty, které zároveň dodrží velikonoční tradice? Zkuste domácí vajíčkovou pomazánku.

Názvy dnů ve velikonočním týdnu

Velikonoční týden se nazývá týdnem pašijovým, jednotlivé dny v tomto týdnu mají své názvy a pojí se s nimi i některé pověry.

Květná neděle: je poslední postní nedělí. Podle Bible v tento den přijíždí Ježíš a jeho učedníci oslavit do Jeruzaléma svátek Pesach. Název této neděle je odvozen z květů, které připomínají palmové větve s květy, kterými lidé přijíždějícího Ježíše vítali a kterými se zdobí kostely. Na Květnou neděli se tradovalo, že:

  • Nemá se nic péct, aby se nezapekl květ na stromech a ten by pak neměl žádnou úrodu.
  • Spolknout jednu až tři svěcené kočičky zajistí zdravý krk po celý následující rok.

Zvyky na Květnou neděli: Svěcené kočičky se zastrkávaly za kříž či svatý obrázek, jinde se zase dávaly do sklepa. Obydlí se zametalo zelenými ratolestmi, aby všechna neřest tam zahynula.

Modré pondělí: je posledním masopustním pondělím, název Modré pondělí je pravděpodobně odvozen od látky, která se ten den vyvěšovala v kostele. Dříve se kostely zdobily modrým či fialovým suknem. V tento den by se nemělo pracovat ani nic dělat.

Šedivé úterý: V tento den se důkladně vymetalo a uklízelo obydlí.

Škaredá středa: Říká se jí též Smetná nebo Sazometná, podle tradice se v tento den mají vymetat komíny. Podle pověry, budete-li se v tento den mračit, pak Vám to zůstane tak po celý rok. Podle Bible je Škaredá středa dnem, kdy Jidáš zradil Ježíše.

Zelený čtvrtek: Na Zelený čtvrtek se naposled do Velikonoc rozezní zvony, říká se, že odlétají do Říma. Znovu se ozvou až na Bílou sobotu. Název čtvrtku je odvozen od toho, že se nosilo mešní roucho. V tento den se traduje, že je zdravé jíst něco zeleného, to proto, aby byl člověk zdravý po celý následující rok. Také se tradovalo, že kdo se tento den ráno omyje ranní rosou, ten má pevné zdraví (a krásu) na následující rok rovněž zajištěno.

Kromě zeleného se doporučuje jíst na zelený čtvrtek i med, uchrání nás před žihadly a uštknutím. Med se maže na speciální pečivo, zvané jidáše, které má tvar provazu a připomíná provaz, na kterém se Jidáš oběsil, když polibkem zradil Ježíše.

Na Zelený čtvrtek by se neměl nikdo s nikým hádat, jinak nás hádky a neshody budou provázet celý rok. Také bychom si rozhodně v tento den neměli od nikoho půjčovat, ale pokud dříve půjčené dnes vrátíme, pak si k nám údajně najdou cestu i peníze. Chcete-li mít hojnost peněz, zacinkejte mincemi v kapse při zvuku zvonů právě na Zelený čtvrtek.

Na Velikonoce bychom měli mít na stole zelené osení, zelenou jarní dekoraci. Čtvrtek je dnem, kdy se hodí nejpozději toto osení si zasít, při běžné pokojové teplotě nám totiž poroste 8 až 10 dní. Vhodným osením je ječmen nebo pšenice, ale můžete si zasadit třeba řeřichu, ta vyraší už do pěti dní a navíc je velmi chutná na chleba s máslem.

Velikonoční triduum: Vrcholem a středem křesťanské liturgie je "slavnost tří velikonočních dnů utrpení, smrti a zmrtvýchvstání Páně". Toto „třídení" začíná večerní eucharistií na Zelený čtvrtek a končí modlitbou večerních chval o velikonoční neděli.

Velký pátek: V tento den byl podle Bible Ježíš souzen, odsouzen a ukřižován. Pro křesťany dnes platí přísný půst. Na Velký pátek se prý podle tradice otevírá země a vydává své poklady. V tento den se nemá nic půjčovat, ale ani darovat nebo prodávat. Na Velký pátek neperte prádlo, nemělo se ani pracovat na poli nebo spát v sadu.

Bílá sobota: V tento den končívá půst, který trval celých předešlých 40 dní. Na bílou sobotu se v domácnostech uklízí, pečou se mazance a velikonoční beránci, zdobí se vajíčka a pletou pomlázky. Příprava na oslavy Velikonoc jsou v plném proudu.

Pro Křesťany je tento dnem rozjímáním, v sobotu večer pak začínají vigilie – velikonoční bdění a tím se začíná slavnost Kristova, jeho vzkříšení.

Zvláštní tradice se v tomto dni váže k ovocným stromům. Za jejich „probuzení" k příští úrodě se postřikovaly vodou, někde hospodyně během zvonění otírala stromy čerstvě zadělaným těstem mazance nebo jiného obřadního pečiva. Nejčastěji lidé stromy třásli.

Ke katolickým obřadům Bílé soboty dodnes patří Svěcení vody, nové křty dospělých a obnova křesťanského slibu věřících.

Název Bílá sobota pravděpodobně pochází od bílých křestních rouch křtěnců, kteří přijali křest právě o Velikonoční noci (vigilii). Bílé roucho je znakem čistoty, připomínající smytí hříchů křtem.

Před vigilií se před kostely světil paškál - oheň, od kterého se zapalovala velikonoční svíce. Hospodyně předtím uhasily ohně doma a znovu je rozžhly až polínkem rozpáleným od paškálu. Z ohořelých dřev se pak zhotovovaly křížky, které se nosily na pole, aby dobře rodilo. Někde se dávaly uhlíky za trám domu na ochranu před požárem. Popelem z posvěceného ohně se posypávaly louky.

Velikonoční neděle (Boží hod velikonoční): Pro křesťany jde o nejdůležitější svátek roku, je to den, kdy Ježíš vstal z mrtvých. V kostele se světí jídlo, které se pak podává u slavnostní tabule.

Kristus vstal z mrtvých za svítání "prvního dne v týdnu", neboli "prvního dne po sobotě" (sobota byla podle židovského kalendáře posledním dnem týdne). Svým zmrtvýchvstáním dovršil Boží stvořitelské a vykupitelské dílo. Proto se křesťané v tento den začali pravidelně scházet k eucharistickému "lámání chleba" ("mši svaté") a tento den nazvali "dnem Páně". Každá neděle v roce je tedy zvláštním zpřítomněním Kristova vykupitelského činu.

Velikonoční pondělí (Červené): Je někdy nazýváno i Červené pondělí následuje po neděli Zmrtvýchvstání Páně. V našem prostředí je spojeno s nejrůznějšími zvyky a tradicemi, které souvisí s přechodovými rituály končící zimy a začínajícího jara. Tyto pondělní zvyky vesměs vystupují z křesťanského rámce chápání Velikonoc.

V českých zemích je zvykem chodit s pomlázkou, ta je spletena z šesti až dvanácti vrbových proutků. Velikonoční mrskání děvčat jim má předat část jarní svěžesti a tato Velikonoční koleda, při které se odříkávají různé říkanky. Především na Moravě má tzv. mrskut silnou tradici. Odměnou pro koledníky jsou barvená a zdobená vajíčka a kraslice. Velikonoční koledování mívá v rámci krajových zvyklostí svá specifika.

Malování vajíček

Velikonoční zvyky a tradice

Tradice velikonoční pomlázky

První zmínka o velikonoční pomlázce pochází ze 14. století. O velikonočním pondělí se jí prý šlehali manželé a milenci. Ospalci byli zas časně zrána poléváni studenou vodou, či se do vody dokonce házeli, aby se probrali.

Pletení pomlázky a koleda: Muži a chlapci si pletou pomlázku z vrbových proutků, na konci ji ozdobí stuhami a s pomlázkou vyrážejí v pondělí Velikonoční za ženami a děvčaty na koledu. Pomlázkou bývá krom spletených proutků také nazývána výslužka z koledování. Do různě velkých pomlázek z různého počtu vrbových proutků se vplétala barevná stuha. Malé pomlázky se nosily stočené v kapse, se středně velkými se chodilo na koledu a těm téměř dva metry dlouhým se říkalo obřadní pomlázky. Šleháním pomlázkou se ženám předává svěžest, mladost, ohebnost, mládí a zdraví. Svobodná děvčata chlapcům za to zavěšovala na pomlázky barevné stuhy.

Malování vajec

Malovaná vajíčka dávají děvčata a ženy koledníkům o Velikonočním pondělí jakožto výslužku za koledu. Zdobená vajíčka patří k jedněm ze symbolů velikonočního veselí. K malování na vajíčka se váže už ne tolik známá legenda. Při svém putování Ježíš a jeho učedník Petr přišli do jednoho statku a žádali u hospodyně o kousek chleba, ta však v celém obydlí ani kousek chleba neměla, avšak v tu chvíli uslyšela kdákání slepice, tak seběhla dolů do kurníku a pohostila je alespoň čerstvým vejcem v teplém popelu upečeném. Když pocestní odešli z domu, chtěla poklidit ze stolu skořápky, když je však chtěla smést, zjistila, že ty jsou zlaté.

Symbol vejce je symbolem nového života, plodnosti, životní síly, nerození, návratu jara bezpečí (díky skořápce) i zárodečného chaosu, ze kterého vzniká celý svět.

Existuje velké množství technik, jak vajíčka zdobit. Vybrat si můžete jakoukoliv techniku, která Vás láká či je Vám blízká a vyzkoušet ji, nebojte se experimentovat a zkoušet třeba i přírodní barvení vajíček, možná budete příjemně překvapeni. Technik barvení a zdobení je mnoho a každá má své kouzlo, i vyžaduje jinou dávku času, trpělivosti i jisté zručnosti.

Symbol velikonočního beránka

Symbol beránka je velice starý, byl rozšířen již za dob starých pohanů. Židé beránka zabíjeli na paměť vyvedení Izraelitů z egyptského otroctví. V křesťanství je památkou Krista – beránka Božího, jeho nevinnosti, čistoty i poslušnosti. Beránek jakožto obřadní pokrm je znám již od doby středověku. Protože si beránčí maso nemohl dovolit každý, peklo se pečivo v podobě beránka. Tato tradice se nám dochovala dodnes.

Možná si říkáte: A co velikonoční zajíček? Tato tradice čokoládových velikonočních zajíčků je u nás v dnešní době také již poměrně rozšířena, není však naše původní, ale je převzatá z Německa.



Diskuse k článku

Diskuse neobsahuje zatím žádný komentář. Buďte první!

Akční nabídka

tip

ACHÁT barvený troml

Každý kámen je originál, v některých detailech se může od fotky lišit…
--30% 39 Kč
tip

ACHÁT BOTSWANA náramek sekaný

Náramek  ze sekaných kousků achátu Botswana, navlečených na gumičce
-51% 49 Kč
tip

Tulsi se zeleným čajem a ašvagandou BIO 25 sáčků EV

Tento organický bylinný čaj s kofeinem je ideální kombinací lahodné…
-41% 118 Kč

Regenerace střev

Dobrý den, pokud to má být výživa pro orgány, tak v přibývajícím Měsíci. Pokud deto...

Stévie místo cukru

Můžete napsat značky které vám osobně ne/chutnaly. Děkuji

Regenerace střev

Ráda bych věděla,ve kterou dobu měsíce je nejvhodnější provést lečebnou regeneraci ž...
Zobrazit všechna témata

doporučujeme ze zboží

Reklama

Mandle natural 250g Fudco

Mandle prvotřídní kvality Mandle natural se skvěle shodí…
187 Kč

Olej čajovníkový (Tea Tree) 10ml ESI

Olej čajovníkový (Tea Tree) 10 ml 100% čistý Tea Tree olej…
133 Kč

Lunární náramek Ametyst + Onyx

Náramek z minerálů pro život v souladu s Měsícem Lunární…
420 Kč

LIVLON-N 120 tbl.

K regeneraci jater, na správné trávení, při žloutence, na…
190 Kč

Keshohills Ultra vlasový olej 100ml

Ájurvédský bylinný olej na vlasy Keshohills Ultra vlasový…
279 Kč

Článek k exportu na externí portály 2

Nulla non arcu lacinia neque faucibus fringilla. In sem justo, commodo ut, suscipit at, pharetra vitae, orci. Integer rutrum, orci vestibulum ullamcorper ultricies, lacus quam ultricies odio, vitae placerat ped...

Manipulativní chování je problematické nejen ve vztahu

Manipulátor je schopný se do vaší blízkosti velmi snadno dostat. Bude vám nejspíš s oblibou lichotit, podbízet se vám a následně vás o něco žádat. Vy…

Čínský horoskop na rok 2021 – Rok kovového Buvola

Roky Buvola v čínském horoskopu jsou 1913, 1925, 1937, 1949, 1961, 1973, 1985, 1997, 2009 a právě také 2021. Čínský horoskop na rok 2021 startuje…

Konzumní děti aneb Komercionalizace dětství

Film vrhá světlo na multimiliardové tržní odvětví, které se rozhodlo bombardovat reklamou děti již od toho nejranějšího věku. Podstrkuje jim i jejich…

Neplodnost u žen

Příčiny vzniku neplodnosti u žen nejsou vždy jednoznačné a není vždy lehké je diagnostikovat. V mnoha případech je neplodnost neobjasněna. K…

Cévní mozková příhoda: Boj s časem

Příčiny vzniku cévní mozkové příhody jsou dvojího typu: Prvním typem je takzvaná hemoragická cévní mozková příhoda. K hemoragické cévní mozkové…