Artroskopie kolene nebo ramene umožňuje kratší rekonvalescenci než běžné operace
K čemu je artroskopie dobrá
Artroskopie umožňuje přímý pohled na celý kloubní povrch, chrupavku, vazy, menisky a kloubní pouzdro. Jedná se o diagnostiko-operační zákrok prováděný na operačním sálku v krátké celkové anestezii. Výhodou této moderní metody je především minimální zátěž pro pacienta a možnost ambulantního provedení výkonu. Ve srovnání s dříve prováděnými otevřenými operacemi kloubů je pooperační období po artroskopii nesrovnatelně zkráceno.
Postup artroskopie
Nad vyšetřovaným kloubem na kůži se udělá malý vpich a do kloubu se zasune tenká optická sonda – artoskop. Na artroskopu je umístěna kamera a obraz je přenášen přes optický kabel na videomonitor. Dalším vpichem se do kloubu zavede tenká sonda a dále příslušný miniaturní operační nástroj dle diagnostikovaného typu postižení kloubu.
Artroskopie - nejčastější diagnostikované a řešené stavy
Artroskopie kolene
Poškození menisku, roztržení menisku, poškození kloubní chrupavky různé intenzity a charakteru, poranění křížových vazů, zánět nitrokloubní výstelky, revmatismus, uvolněná kost nebo chrupavka
Artroskopie ramene
Odloučení a poškození části úponu kloubního pouzdra na okraji kloubní plochy, poškození šlachy dvojhlavého svalu, poškození kloubního povrchu, uvolněné tělísko – kost nebo chrupavka, revmatický zánět nitrokloubní výstelky a další
Artroskopie se provádí při podezření na poškození některé z kloubních struktur, při pozitivním klinickém nálezu, doplněném dalšími diagnostickými laboratorními testy, doporučuje toto vyšetření lékař - ortoped. Ne každé kloubní onemocnění je vhodné k artroskopickému řešení.
Kdy je doporučena artroskopie
Artroskopie umožňuje přímý pohled na celý kloubní povrch, tedy chrupavku, vazy, menisky a kloubní pouzdro. Při poškození některé z výše jmenovaných struktur lékař toto vyšetření doporučí. Příčiny potíží je v některých případech možné i ihned odstranit.
Co předchází artroskopii
Před plánovanou artroskopií je stanoven termín výkonu a pacient je seznámen a informován o průběhu vyšetření, rozsahu plánovaného výkonu a dalším postupu léčby. S pacientem je také zkonzultován a domluven způsob anestézie. Nabízí se anestézie krátkodobá nebo spinální – znecitlivění určité části těla.
Součástí je i předoperační vyšetření u obvodního lékaře a zhodnocení aktuálního zdravotního stavu, vyšetření z krve a moči. Závěrečnou zprávu předá pacient při přijetí do nemocnice. Zpráva by měla obsahovat i stručné zhodnocení dosavadních onemocnění a úrazů, alergií, užívaných léků, výsledky vyšetření a posouzení možných rizik z anestezie vyplývajících.
Nástup k plánované artroskopii bývá den předem nebo častěji přímo v den zákroku ráno. Je nutno přijít nalačno a do půlnoci nejíst a nekouřit. Pokud je lékařem povoleno vzít si pravidelně užívané léky, pak je třeba je zapít jen co nejmenším množstvím vody.
Kloub, který má být předmětem artroskopického vyšetření, musí být důkladně omytý a u některých kloubů je třeba zajistit i jeho oholení, o to se postará zdravotnický personál. Před zákrokem samotným je nutné sundat si veškeré šperky, vyjmout kontaktní čočky, zubní náhrady a ženy musí být nenalíčené a s odlakovanými nehty.
Nástroje používané při artroskopické operaci
Většinou se artroskopie provádí za pomoci endoskopického přístroje, zvaného artroskop. Jedná se o tenkou kovovou trubici, s průměrem několika milimetrů, na konci endoskopu je malá kamera, která má světlo, které nepálí. Kamera pak přenáší obraz na monitor. Artroskopie se doporučuje při poškození některé z kloubních struktur, pokud je klinický nález pozitivní.
Popis artroskopie
Artroskopická operace probíhá na operačním sále v celkové nebo lokální anestezii. Délka operace samotné se odvíjí od obtížnosti prováděného zákroku. Běžně tento zákrok trvá třicet až šedesát minut. Do kolenního kloubu, jež má být operován se provede miniaturní řez a do řezu se pak zavede artroskop. Dalšími dvěma až třemi řezy se zavádějí ostatní specifické artroskopické nástroje. Po provedené artroskopii pak pacient odpočívá na pokoji. Během této doby je sledován jeho celkový stav, operovaný kloub a také dren, který se do místa operace zavádí.
Po celou dobu výkonu je kloubní dutina proplachována sterilním fyziologickým roztokem. Vlastní artroskopie zahrnuje diagnostické prohlédnutí všech struktur kloubu a dle potřeby následně i chirurgický zákrok.
Při artroskopické operaci se užívají technologie a materiály, které jsou vhodné pro každého pacienta. Fixační implantáty jsou vyrobeny buď z titanu nebo z materiálu, který se v průběhu několika let vstřebá a je tak zcela odbourán. Po výkonu jsou řezy kryty náplastí, nešijí se.
Po zákroku musí pacient dodržovat klidový režim, po dobu dvou hodin od zákroku není dovoleno jíst ani pít. Pokud je po zákroku vše v pořádku, pak může být pacient bez komplikací propuštěn již večer v den zákroku nebo druhý den ráno. Propuštění z nemocnice je však věcí individuální a záleží na celkovém stavu pacienta.
Výhodou artroskopie je minimální zátěž pro pacienta a možnost ambulantního vedení zákroku. Ve srovnání s jinými otevřenými operacemi kloubů je pooperační období v tomto případě nesrovnatelně zkráceno. Pacient se může poměrně brzy navrátit k běžným činnostem a také ke sportovním aktivitám.
Možné komplikace artroskopie
Komplikace se objevují velice zřídka, přibližně je to v méně než 1% všech artroskopických operací, ale přesto se mohou přihodit. Pokud k nim dojde, jedná se většinou o infekci, krevní sraženinu nebo nadměrný otok v kloubu či krvácení.
Rehabilitace po artroskopii
Pooperační režim po artroskopii kolene
Po artroskopii kolene je koleno zafixováno ortézou a odlehčování končetiny pomocí podpažních berlí v délce závislé na povaze provedeného zákroku. Léky proti bolesti se podávají podle aktuálního stavu. Kontrola v ambulanci se provádí týden od operace a v případě, že se vyskytnou jakékoliv problémy, bolesti, tlak v koleně, bolesti a otok lýtka, dechové potíže apod, pak je kontrola nutná ihned.
Následná rekonvalescence po artroskopii se odvíjí od toho, jak závažná byla diagnóza a také samotný výkon. Všechno pooperační doporučení jsou individuální a dává je vždy lékař. Po závažnějších artroskopických operacích bývá předepisována rehabilitace. Cílem rehabilitace je redukce otoku a bolestí, udržení rozsahu pohyblivosti a aktivace čtyřhlavého stehenního svalu, který po operaci snadno ochabuje. Podpůrnou metodou je nenásilné procvičování svalů, které se může podpořit i kineziotapingem.
Po artroskopii kolene je nutné se vyvarovat prudkým pohybům a ze začátku po operaci ohybu kolene nad 90 stupňů.
Pooperační režim, rozcvičování a rehabilitace po artroskopii ramene
Mnohé artroskopie ramena si vyžádají používání fixační ortézy po dobu až několika týdnů, u lehčích artroskopií se horní končetina fixuje pouze šátkovým obvazem. Během fixace je nutný klidový režim. Pacient si dle instrukcí v tomto období procvičuje pouze zápěstí a loketní kloub, tak zůstane jejich hybnost zachována. V první fázi probíhá cvičení pouze pasivní, kdy terapeut v podstatě cvičí za pacienta a využívá při tom gravitace. Poté je dle uvážení zařazeno cvičení aktivní, jehož cílem je hlavně návrat k původnímu rozsahu pohybů v ramenním kloubu. Důležité jsou také cviky na posílení svalů celého ramenního pletence. Pokud není nutná fixace, začíná se s rehabilitací již od druhého dne po operaci, aby došlo co nejdříve k dosažení maximálního rozsahu pohybu v kloubu.
Během rekonvalescence je nutné postupovat dle doporučení lékaře. Důležité je striktně dodržovat dobu, po kterou nesmí docházet k zátěži ramenního kloubu. Po některých zákrocích, jako je např. artroskopická stabilizace ramene, je nutné vyloučit pohyb do zevní rotace po dobu 3 měsíců, aby nedošlo k opětovnému poškození či dokonce luxaci kloubu. Po dobu několika měsíců pacienti nesmí provozovat sporty, při kterých se hází švihem, nebo které představují jinak extrémní zátěž pro ramenní kloub. Aby byla léčba úspěšná, je potřeba pacientova trpělivost a hlavně zodpovědnost. Jakékoli nedodržení rekonvalescenčního plánu může mít neblahé důsledky pro další hybnost ruky.
Výsledek artroskopie
Výsledek, tedy diagnóza, případně rozsah poškození či poranění kloubu, je při artroskopii ihned viditelný díky optickému přístroji. Lékař při diagnostice rozhoduje o vhodném řešení (léčbě), které ihned provádí. To vše během jednoho výkonu.
Alternativy artroskopie
Určitou alternativou vyšetření kloubu je magnetická rezonance, která ale neumožňuje léčebný zásah. Nelze jí tedy artroskopii plně nahradit.
Diskuse k článku
Zdenka Koppová