Historie českého porcelánu se začala psát v severozápadních Čechách

 Porcelánové hrnky, talíře, servírovací mísy a další vybavení patří k základům snad každé české kuchyně. Však také výroba porcelánu má u nás dlouhou tradici, která sahá až do konce 18. století. Jak vlastně vznikal dnes tak oblíbený český porcelán, který má dobrou pověst i v zahraničí, kam se hojně vyváží?

Nepříliš úspěšné počátky českého porcelánu

Porcelán byl v minulosti velmi ceněným zbožím. Do Evropy se začal dovážet v 15. století až z daleké Číny, největší popularity pak dosáhl v 17. století. Tajemství jeho výroby patřilo dlouho pouze Číňanům, avšak na počátku 18. století se jeho výroba začala dařit i Evropanům. Snahy o to probíhaly také na území dnešní České republiky, zejména v severozápadních Čechách, kde se nacházela ložiska kaolínu.

První historicky doložený úspěšný pokus o výrobu českého porcelánu proběhl roku 1789 ve vesnici Háje u Horního Slavkova na Karlovarsku. Vznikla zde malá manufaktura, ale z nedostatku finančních prostředků a kvůli malému počtu pracovníků brzy zanikla.

Český porcelán z Horního Slavkova

Za počátek českého porcelánu se považuje rok 1792, kdy vznikla první česká porcelánka. V Horním Slavkově ji založil Jan Jiří Paulus spolu s Janem Reumannem a Janem Pöschlem. Provoz výrobny porcelánu zpočátku nebyl příliš úspěšný. Poté se však do podniku dostal Jan Jiří Lippert, který spolu s Václavem Haasem dal vzniknout firmě Lippert a Haas.

I přes občasná složitější období výroba českého porcelánu v Horním Slavkově postupně vzkvétala. Velmi úspěšná byla zejména éra po roce 1819, kdy porcelánka zřídila sklad zboží ve Vídni. Slavkovský porcelán byl velmi ceněn jak pro svou vysokou kvalitu, tak i tvarovou bohatost a nádhernou malířskou výzdobu.

Krizi střídá období rozmachu

Ačkoliv se porcelánka, jejímž jediným majitelem se před koncem první poloviny 19. století stal August Haas, účastnila výstav v Berlíně a ve Vídni, postupně přicházela její krize. Vzhledem ke konkurenci, která se snažila o masovou výrobu, se ani továrna v Horním Slavkově neubránila poklesu kvality svých výrobků v zájmu neztratit svoji pozici a odbyt.

Roku 1867 se nástupcem Haase v čele slavkovské porcelánky stali společníci Georg Haas a Johann Čžjžek. Oba se snažili o modernizaci výroby, která poprvé probíhá pod značkou Haas & Czjzek, známou do dnešní doby. Opět tak nastává doba rozmachu slavkovského porcelánu.

Porcelánka Thun, Klášterec nad Ohří

Dalším významným podnikem, který stál na počátku historie českého porcelánu, byl závod v Klášterci nad Ohří. Roku 1794 jej založil hrabě František Josef Thun a J. N. Weber, který na kláštereckém panství objevil zeminu podobnou kaolínu. Přes počáteční neúspěchy se nakonec začal vyrábět kvalitní český porcelán i zde, a to pod odborným vedením Christiana Nonneho, který si porcelánku pronajal a přivedl sem své pracovníky.

Později převzal továrnu do svého vlastnictví hrabě Thun, který také získal privilegium k výrobě porcelánu. Přesto však postavení porcelánky nebylo lehké kvůli silné konkurenci v Horním Slavkově, ale také v Březové.

Postupný úpadek a začátek sériové výroby

Největšího rozkvětu se porcelánka Thun dočkala v polovině 19. století, zejména od roku 1848 pod vedením ředitele továrny Karla Veniera. Porcelánka se zúčastnila výstav v Paříží, Linci i Vídni. Po roce 1860 však přišlo období stagnace, podobně jako v jiných továrnách, kde se český porcelán vyráběl.

Sedmdesátá léta pak přinesla pro český porcelán značené změny. Rostla sice poptávka, avšak po běžném užitkovém porcelánu, u kterého se příliš nelpělo na estetickou stránku. Vzhledem k silné konkurenci musela porcelánka v Klášterci rychle přejít k sériové výrobě orientované zejména na stolní nádobí. Ruční dekorace byla rovněž nahrazena strojovou.

Podobný scénář i v porcelánce Pirkenhammer

Mezi první významné továrny, které začaly vyrábět český porcelán, nepochybně patří také porcelánka Březová, známá spíš pod názvem Pirkenhammer. Roku 1803 ji založil Friedrich Höcke, později byla prodána Johannu Martinu Fischerovi a Christianu Reichebachovi, kteří měli od roku 1822 zemské privilegium k výrobě porcelánu. O sedm let později získala porcelánka jako první v Čechách také povolení k dekoraci vlastním měditiskem.

První polovina 19. století tak byla obdobím velkého rozkvětu porcelánky v Březové. Postupně však i ona musela čelit úpadku. Kvůli zvyšující se konkurenci se stejně jako v jiných výrobnách začala vytrácet umělecká kvalita výrobků, přestože kvalita porcelánu byla nadále vynikající.

Český porcelán a jeho nedávná historie

České porcelánky procházely po dobu své existence podobným vývojem. Zejména tedy ve 20. století, kdy události jeho první poloviny přinesly úpadek české výroby porcelánu. Roku 1945 byly všechny výše uvedené české porcelánky znárodněny na základě Benešových dekretů. O třináct let později se pak staly součástí podniku Karlovarský porcelán, v rámci kterého byla například porcelánka Pirkenhammer závodem pro výrobu exkluzivního porcelánu zdobeného ruční malbou.

Český porcelán dnes

Porcelánka Haas & Czjzek byla roku 1992 privatizována a český porcelán se pod touto značkou v Horním Slavkově vyrábí do současnosti. V roce 2011 byla sice činnost porcelánky zastavena, avšak po třech letech se provoz opět obnovil. Závod v Klášterci nad Ohří byl roku 2009 koupen společností Thun 1794 a.s. a navazuje tak na svou více než dvousetletou tradici.

Spolu s třemi nejvýznamnějšími porcelánkami, které stály na počátku výroby českého porcelánu, na našem území postupně vznikaly a působily i další podniky. Mnohé z nich ve výrobě pokračují dodnes. I díky nim je český porcelán dnes součástí mnoha domácností nejen v České republice. Porcelánové nádobí i dekorační předměty se vyváží do celého světa, zároveň jsou oblíbenými českými suvenýry a dárkovými předměty.