Karlovarský porcelán – jak se vyrábí proslulé české výrobky?

Počátky výroby porcelánu sahají až do 7. století před naším letopočtem, a to do starověké Číny. Klasický porcelán, tak jak ho známe dnes, se pak začal vyrábět v průběhu 7. století našeho letopočtu. Do Evropy pak porcelán dorazil s Marcem Polem, který ho přivezl ze svých cest. Víte ale, jak vznikl tradiční český - karlovarský porcelán?

Kvalitní kaolín na Karlovarsku

V 18. století se podařilo objevit správné složení a postup výroby porcelánu, nicméně porcelán měl pořád hnědočervenou barvu. Od roku 1719 je ale díky objevení kaolínu porcelán zbarven do bíla.

Protože se v severozápadních Čechách nacházelo několik ložisek kvalitních kaolínu, začaly zde pokusy s výrobou porcelánu. Podnikatelé chtěli tyto surovinové zdroje na Karlovarsku využít, a inspirováni sousedním Durynskem, kde vznikly malé výrobny porcelánu, začali zakládat porcelárny i u nás.

První výrobna porcelánu vznikla na Karlovarsku

První česká porcelánka byla založena roku 1792 v Horním Slavkově na Karlovarsku, o 2 roky později byla následována další porcelánkou v Klášterci nad Ohří a v roce 1803 byly založeny porcelánky také v Březově a Kysiblu. Další porcelánky můžeme nalézt v Lokti, Chodově, Praze, Dalovicích, Žacléř, později také na Moravě, například ve Znojmě.

Karlovarský porcelán a jeho historie

Slavkovská porcelánka v roce 1812 získala výsadu k výrobě porcelánu a dále se rozvíjela. Karlovarský porcelán všichni oceňovali pro jeho kvalitu a také pro bohatost tvarů porcelánových výrobků. Po celé Evropě tato porcelánka slavila mnohé úspěchy a své výrobky vystavovala na pražských i vídeňských výstavách.

Proslavila se hlavně díky svým jídelním, kávovým a čajovým soupravám, porcelánku pochválil i sám císař Ferdinand. V polovině 19. století už čítala asi 200 pracovníků. V roce 1945 byla ale znárodněna a stala se součástí státního podniku Karlovarský porcelán.

Výroba porcelánu

Kaolin je základní surovina pro výrobu porcelánu. Největší ložiska kaolínu se nacházejí právě v okolí Karlových Varů a považují se za nejkvalitnější v Evropě pro karlovarský porcelán. Kaolín je bílá hmota, která vzniká zvětráním minerálu živce. Kaolín má tu výhodu, že obsahuje látky, které způsobují jeho skvělou tvárnost.

Kromě kaolínu obsahuje hmota pro výrobu porcelánu také mletý nezvětraný živec a oxid křemičitý. Také se často přidávají rozdrcené střepy z brakových výrobků. To vše se pak mele v kulových mlýnech, přidává se voda a vše se mísí až do stejnorodé kaše. Vzniklá hmota se nechává na delší dobu odležet, poté se z ní dostává přebytečná voda a vzduchové bublinky.

1) Tvarování a vypalování

• Jak se vyrábí karlovarský porcelán?
• K tvarování slouží modelářský kruh, předměty se tvarují buď lisováním, nebo litím hmoty do sádrových forem.
• Vytvořený karlovarský porcelán se dále nechává vysušit na vzduchu.
• Po retuši se vypálí v peci při teplotě 900 °C.
• Tak vznikne tvrdá látka, která je ale křehká a málo odolná vůči nárazu.
• Hmota se při pálení zpevňuje a bývá tvrdší a vzniká takzvaný biskvit, který se pak používá k technickým účelům.

2) Glazování

• Karlovarský porcelán se většinou glazuje, tedy namáčejí do glazurovaného mléka, který má stejné složení jako porcelánová hmota.
• Glazované výrobky se ještě vysušují a vypalují při teplotě 1400 °C.
• Výrobek se po vypálení zmenší asi o 14 %.
• Některé výrobky se mohou i zkřivit, hlavně široké a otevřené tvary jsou k tomu náchylné (třeba čajové šálky).
• Glazura se za vysoké teploty roztaví a vyplní póry v surovém materiálu.
• Aby nepopraskala glazura, výrobek se nechává vychladnout.
• Karlovarský porcelán se ještě zdobí nanášením suspenzí oxidů kovů, které po dalším vypálení dají požadovaný barevný odstín.