Slovníček keramických pojmů

Začínáte s keramikou? Pokud ano, možná vás zaskočí poměrně značné množství neznámých pojmů, které je potřeba znát. Jinak si s těmi, kdo keramiku tvoří, zkrátka neporozumíte. Zde přinášíme slovník keramických pojmů, jejichž znalost se vám při výrobě keramiky jistě bude hodit. 

Slovníček keramických pojmů

Barvítka

Barvítka jsou určena hlavně pro tónování základních keramických surovin. Jejich přidáním do hlín glazur, engob, hmot se dociluje různě intenzivních barevných odstínů. Sytost výsledného materiálu je dána nejen podílem pigmentu, ale také teplotou výpalu a dalšími vlivy. 

Dekorační barvy

Dekorační barvy jsou tužky a voskovky a další druhy barev vhodných pro vypalování, které při správném nanesení zůstanou zatavené i v kameninové glazuře. Při vysokých teplotách výpalu dochází k blednutí. 

Engoba

Engoba je bílá nebo barevná hlinitá poleva (z přírodních nebo uměle zbarvených zemin) aplikovaná na neglazovaný střep. Engoba je zušlechťující matná vrstva na keramických výrobcích. Engoby slouží k zakrytí nečistého základního střepu, tak  ke zdobení. Keramické výrobky se do nich mohou i namáčet, mohou se jimi polévat, anebo se nanášejí štětcem nebo různými nástroji.

Glazura 

Glazura je sklovitá poleva keramického střepu. Glazury jsou podle složení bezbarvé nebo barevné, transparentní nebo krycí, lesklé nebo matné. Polévaná keramika je dokonale nepropustná, lépe se umývá a déle vydrží. Glazury jsou buď práškové nebo tekuté.

Hnětení

Válení je způsob přípravy hliněné hroudy před vlastní tvorbou. Cílem je zbavit hlínu vzduchových bublin a rovnoměrně v ní rozptýlit vlhkost.

Hrnčířský kruh

Hrnčířský kruh je stroj, který slouží k tvarování keramického předmětu (váz, mís, hrnců, džbánů atd.). Pomocí různé rychlosti otáčení dochází k vytvarování předmětu. Hrnčířské kruhy mohou být tzv. kopací kruh, který je poháněn tak, že se nohama roztočí spodní talíř. Při tvarování dochází ke zpomalování rychlosti. Elektrické hrnčířské kruhy jsou ovládány pomocí páky nebo pedálu, kterými se regulují otáčky, resp. rychlost spodního kruhu.

Inkrustace

Inkrustace je technika zpracování, při níž se části výrobku vyplňují jinak barevnou hlínou.

Kamenina

Kamenina je keramika pálená při teplotách okolo 1200 °C. Glazura se při této teplotě sline ve stejné době jako střep. Vytvoří tak neoddělitelnou vrstvu.

Kaolín

Kaolín je zvětralá živcová hornina obsahující směs jílových nerostů s vysokým obsahem kaolinitu. Název je podle čínského naleziště Kao-ling, kde těžili porcelánovou hlínu. Kaolin je čistá a kvalitní surovina, která se vyznačuje pevností a bělostí. Je surovinou pro výrobu kameniny a porcelánu.

Kožený stav 

Kožený stav je částečně vysušená hlína, která se již nedeformuje, ale je ještě možné k ní přidat další kousky hlíny. Například vytočený hrnek v koženém stavu je připraven na připevnění ucha. 

Licí hmota

Licí hmota je hlína v tekutém stavu k odlévání z forem.

Nástřepí

viz. engoba 

Obtáčení

Ořezávání, tzn. předměty vytočené na hrnčířském kruhu se v kožovitém stavu obtáčejí, aby s upravil jejich tvar a vytvořila se nožka, na které nádoba stojí. 

Odlévání

Odlévání je tvorba keramiky odléváním do sádrových forem. 

Ostrý výpal

Po přežahu se keramika obyčejně glazuje a znovu se vrací do pece, aby se vypálila glazura. Teplota v peci je vyšší, než při přežahu. Glazura se spojí se střepem a vytváří dokonalou mechanickou i chemickou ochranu výrobku. Některé druhy keramiky se pálí jen jednou, ale většina výrobků je glazovaných a pálí se dvakrát.

Pigment

Pigment je surovina, která v příměsi s dalšími substancemi vytvoří barvu (oxidy, barvítka).

Poleva

viz. glazura

Přežah

Přežah je první pálení neglazovaného střepu. Jde o první vysoušecí výpal za nižších teplot. Pálením se hlína zpevňuje a odpařuje se z ní voda. Během výpalu na teplotu přežahu dojde v původně pouze vysušeném výrobku z keramické hmoty k chemickým a fyzikálním změnám, které způsobí pevnost, tvrdost, nerozpustnost. Výrobek se už nedá rozmočit ve vodě a střep začíná tzv. slinovat, stává se méně porézní. Hlína se mění v keramiku. Přežahem se označují také výrobky, které tímto výpalem prošly.

Raku

Raku je technika vypalování, při které se z rozpálené pece vyjmou hotové výrobky a rychle se ochladí. Používá se zvláštních porézních hlín s velkým množstvím jemného ostřiva. Osobitost každému výrobku vtiskne výpal a následný proces redukce, tj. zchlazení v redukčním prostředí z organického materiálu (piliny, obilí, listí aj.) Po ukončení redukce se předmět polévá vodou. Vznikají tak nedokonalé, asymetrické a originální předměty tmavších barev.

Rytí

Rytí je způsob tvoření dekoru do hloubky střepu.

Skleněná drť

Skleněná drť jsou skleněné střípky, které slouží k posypání střepu. Vznikne tak celistvá a lesklá glazura. Lze ji kombinovat s keramickou hmotou, barvítky či glazurami.

Střep

Střep je vlastní hliněné tělo keramického předmětu.

Šajba

Šajba je větší spodní disk, který je určen k pohánění hrnčířského kruhu. 

Šamot

Šamot je přežahnutá a rozdrcená hlína. Přidává se ke keramické hmotě. Usnadňuje sušení a zvyšuje odolnost výrobku při vypalování.

Válcování

Válcování keramické hlíny válečkem patří mezi základní potřeby pro keramiky při výrobě plátů.

Vypalovací pec 

Keramická, neboli vypalovací pec je zásadním a nejnákladnějším technologickým zařízením keramické dílny. Pece se liší velikostí, způsobem vytápění, maximální dosaženou teplotou a dalšími parametry. 

Vypalování

Vypalování je proces zahřívání keramiky v keramických pecích na potřebnou teplotu. 

Začišťování

Začišťování je ohlazování keramiky nožem nebo houbou.

Zdobení povrchu

 Zdobením povrchu se myslí malování, plastické techniky (vtlačování, vyrývání, přilepování), glazování a další práce. Zdobení se může dělat na kruhu a vznikají tak pravidelné kruhy a vlnovky na povrchu hrnců, džbánů, misek a talířů. Povrchová výzdoba se může vytvářet před vypálením, obvykle se však na vypálený střep nanášejí různé glazury a vypalují se podruhé.