Mařížská keramika

Mařížská keramika je keramika s historií a příběhem. Je originální a jedinečná. Každý kus je neopakovatelný. Kdo keramiku z Maříže zná, ten ví, jak dokáže potěšit oko i duši. Je barevná, veselá a přináší radost. Mařížská keramika je zdobena celou řadou výtvarníků, z nichž každý na této keramice zanechává svou osobitou stopu. Přesto je mařížská keramika nezaměnitelná. Čím je tak zvláštní, jak vůbec vznikla a jak se vyrábí? 

Historie mařížské keramiky

Mařížská keramika získala svůj název podle malé vesničky, která se nachází u Slavonic. Zpustlou a zapadlou vesničku Maříž objevil akademický malíř a sklář Kryštof Trubáček, který do té doby žil v Praze. Už v 70. letech vyráběl keramiku pro sebe a své známé. Keramika byla pestrá a veselá, tolik kontrastující s uniformní a šedou atmosférou totality. Krátce po revoluci, na jaře roku 1990 našel Kryštof Trubáček objekt bývalé kovárny, která se nacházela v Maříži. Rozhodl se, že to je to pravé místo pro jeho další výtvarné působení.

Maříž byla vesnicí, do které byl po dobu 30 let zakázán vstup, byla obehnána ostnatými dráty. Vesnice se nacházela v ostře střeženém pásmu podél rakouských hranic. Na Kryštofa Trubáčka dýchla Maříž svojí romantickou atmosférou, a proto se podílel na odstranění drátů. Tak začal opět do Maříže pomalu proudit život a Kryštof Trubáček zde založil svoji keramickou dílnu a začal velmi úspěšně tvořit. Do Maříže zval své přátele z umělecké scény a výtvarníky. Spoluzakladatelem dílny byl architekt David Vávra. Jeho dílnu navštívil i Václav Havel. Kryštof Trubáček bohužel v roce 2000 zemřel, ale mařížská keramika žije dál.

Čím je mařížská keramika jedinečná?

Originalita mařížské keramiky je kombinací více faktorů. Vždy byla dělána s láskou a odrážel se v ní vysoký tvůrčí potenciál všech výtvarníků, kteří se na ní podíleli a podílí. Sám zakladatel řekl v rozhovoru pro noviny v roce 2000 krásné poselství, které zní: „„Co neuděláš srdcem, ani nedělej, to nestojí za to.“ Keramická dílna stále funguje a kdo by chtěl místní atmosféru zažít na vlastní oči, může do Maříže přijet a namalovat si vlastní hrneček přímo tam.

Jak se mařížská keramika vyrábí?

Mařížská keramika se vyrábí samozřejmě ručně na hrnčířských kruzích. K výrobě se používá hlína z jižní Moravy. Poté, co je keramika vytvarována, dva týdny se suší. Poté je vypálena v peci při teplotě cca 900 °C, namočena celá do bílé glazury a pak je malíři malována. Zvláštností je, že mařížská keramika je zdobena přímo glazovacími barvami. Ty velmi rychle zasychají, takže se musí malovat opravdu rychle. Glazovací barvy jsou zářivé a mírně plastické. Zajímavé je také to, že při druhém vypálení (tentokrát při teplotě cca 1200 °C), se barvy v peci mění. Jelikož se barvy při nanášení i překrývají, je finální podoba výrobku překvapením i pro samotného výtvarníka. Hotový výrobek je nepropustný a lze jej mýt i v myčce nádobí.

V Maříži se vyrábí celá škála keramických výrobků. Od tradičních hrnečků, konviček a džbánů, až po keramické kachle, listely, hodiny a další veselé doplňky do bytu či kuchyně. Mařížská keramika používá často motivy zvířat, ale i různých geometrických reliéfů.