Průjem

Průjem je pojem, který označuje poruchu zažívání. Slova diarea, diarrhea nebo diarhoea jsou odborné výrazy vycházející z řečtiny. Část slova “dia” znamená naskrz a “rheo” označuje proud. Průjem je nejčastěji definován jako neformovaná řídká vodnatá stolice, která se objeví alespoň 3x denně.

Definice průjmu podle WHO

Světová zdravotnická organizace WHO definuje průjem přesněji jako tři a více vodnatých stolic za den nebo častější stolice než je běžné po zdravou osobu. Průjem z jakékoliv příčiny celosvětově ročně postihne 100 milionů osob (odhady z roku 2015 mluví o 2.4 miliardy osob) a celosvětově ročně na následky průjmu zemře až milion osob.

Světový výskyt průjmových onemocnění

S průjmem se častěji setkáváme v rozvojových zemích v místech s nedostatečnými hygienickými návyky a nedostatkem čisté pitné vody (africké země a země Jižní Asie).

• Průjem během života alespoň 1x potká prakticky každého a to od novorozeneckého věku po věk stařecký.
• Příčin existují desítky a průběh můžeme sledovat velmi mírný až extrémně závažný, život ohrožující.
• Průjmová onemocnění trápí nejčastěji děti do věku 5 let.
• Tvrdí se, že je průjmové onemocnění druhou nejčastější příčinou úmrtí dětí do 5 let věku.
• V rozvojových zemích trpí děti průjmem průměrně 3x za rok.

Průjem a dehydratace

Dehydratace pak ohrožuje nemocné na životě. Střevem zdravého člověka denně proteče až 9 litrů tekutiny. Dva litry tekutin připadají na běžné nápoje, které přijímáme v podobě vody, džusů apod. Zbylých sedm litrů pak vzniká sekrecí žláz slinných, žaludečních, jater a slinivky břišní.

Většina tekutiny, kterou střeva obsahují, je znovu vstřebána v tenkém střevě a jen malé množství nakonec v tlustém střevě. Konečný denní obsah vody ve stolici je pak pouhých 100 až 200 ml.

Příčiny vzniku průjmu

Příčin vzniku průjmu existuje obrovské množství.

• Průjem může být přirozenou reakcí na stresovou situaci, může jít o bakteriální, virovou nebo parazitární infekci.
• Průjem může být zánětlivou reakcí na některé složky potravy, objevuje se při neadekvátní výživě, při otravách, nádorových nebo systémových onemocnění, při užívání některých léků nebo jako chtěná reakce při úmyslném užívání laxativ.
• Statisticky se s průjmem můžeme nejčastěji setkat v chudých rozvojových zemích (Afrika, Asie) a to jako následek nehygienických životních podmínek a rozšíření infekčních nemocí.
• V těchto zemích bohužel průjem velmi často vede ke smrti nemocného. Hlavním indikátorem pro vznik infekce a s ní spojeného průjmu je chudoba.

Nedostatek čisté pitné vody vede ke konzumaci infikované vody a infekce se rozšiřuje velmi rychle.

Patogeny, které stojí za průjmem

Patogeny nemusí být pouze lidské, ale může jít také o zvířecí patogeny či patogeny z půdy. Příkladem patogenů, kteří často stojí za vznikem průjmu jsou:

• rotaviry
• noroviry
• Escherichia Coli
• Clostridium Difficile
• Salmonella
• Campylobacter
• Yersinia
• Vibrio Cholerae
• Shigella

Příkladem parazitů vyvolávajících průjem jsou protozoa.

• cryptosporidium
• giardia
• etamoeba histolytica
• blastocystis
• cyclospora

Konkrétní příčiny vzniku průjmu

1. Nekvalitní a nedostatečná výživa osob se může podílet na vzniku průjmu. Nedostatek zinku vede k oslabení imunitního systému, který se patogenům neumí bránit.
2. Nedostatek vitamínu A může také vést ke vzniku průjmu.
3. Další velmi důležitou příčinou vzniku průjmu je užívání léků. Penicil je antibiotikum, které velmi často vede k tomuto nepříjemnému problému.
4. Existuje více jak 700 dalších léků, které mohou vést ke vzniku průjmu. Každý příbalový leták by měl o této skutečnosti dostatečně informovat. Příkladem velmi známých léků jsou laxativa, antacida, antibiotika, chemoterapeutika, protizánětlivé léky a mnoho dalších skupin.
5. Doplňky stravy mohou také vyvolat průjem.
6. Další významnou skupinou faktorů, které vedou ke vzniku řídké stolice jsou autoimunitní onemocnění. Příkladem je Crohnova choroba, ulcerativní kolitida nebo celiakie.
7. Laktózová intolerance, dráždivý tračník, fruktózová malabsorbce a hyperthyroidismus jsou příkladem neinfekčních příčin vzniku průjmu.
8. Klasickým onemocněním, které vede ke vzniku průjmu je perniciózní anemie. Jde o stav, kdy střevo není schopno absorbovat vitamín B12.
9. Dalším příkladem onemocnění vedoucích k průjmu je cystická fibróza, pankreatitida (zánět slinivky břišní) nebo syndrom krátkého střeva.
10. Důležitou skupinou příčin vzniku průjmu jsou chemoterapie nebo radioterapie jako léčba nádorových onemocnění (rakovina). Radioterapie zničí rychle obnovující se buňky střevní výstelky. Ty ztratí funkci rychle absorbovat tekutinu ze střeva a dochází k často významným a dlouhodobým průjmům.
11. Existuje mnoho dalších příčin vzniku průjmu, už jen výčtem můžeme zmínit alkoholismus, ischemickou poruchu střeva, malabsorbci žlučových solí, nádory produkující serotonin nebo užívání umělých sladidel.

Projevy průjmu

= Jak již bylo zmíněno, průjem je definován jako tři a více vodnatých stolic za den nebo častější stolice než je běžné pro zdravou osobu.

• Klasickým projevem je řídká častá stolice a časté nutkání na stolici. Pokud není průjem léčen, vede k dehydrataci, metabolické acidóze, destabilizaci organismu a smrti.
• Společně s nestrávenými zbytky potravy stolicí při průjmu odchází z těla obrovské množství tekutin.
• Dehydratace může nastat během několika hodin (záleží na závažnosti průjmu). Typicky dehydrataci můžeme sledovat jako snížení elasticity kůže a podrážděné chování nemocného.
• Objevuje se únava, nízký systémový krevní tlak, snížené vylučování moči, změna barvy kůže (bledost), zvyšuje se srdeční tepová frekvence a při zhoršování stavu se snižují reakce nemocného.
• Konečný denní obsah vody ve stolici je pak pouhých 100 - 200 ml za normálních okolností.
• Při průjmu dochází k abnormálním stavům, kdy je tato absorpce vody narušena.

Akutní průjem

Průjem může být akutní poruchou, kdy začne náhle a většinou během několika dní poleví.

Chronický průjem

Chronický průjem je situace, kdy potíže nastupují postupně, ale průjem trápí jedince týdny až měsíce.

Sekreční průjem

Tak zvaný sekreční průjem znamená, že dochází k aktivní produkci tekutiny nebo může dojít k narušení vstřebávání tekutiny. Většinou není přítomná strukturální porucha střeva, příkladem je cholera toxin, který stimuluje sekreci tekutiny.

Osmotický průjem

Osmotický průjem je stav, kdy je nadměrné množství vody stahováno dovnitř střeva přes střevní stěnu. Příkladem je, když člověk konzumuje obrovské množství cukru nebo soli. Obsah střeva si pak stahuje ještě další vodu přímo z těla. Další příkladem vzniku tohoto typu je užívání osmotických laxativ, celiakie, onemocnění slinivky břišní, laktózová intolerance nebo předávkování vitaminem C či hořčíkem (vzácné).

Exudativní průjem

Exudativní průjem je průjem s příměsí krve a hnisu ve stolici. Tento typ průjmu vzniká na základě zánětlivé reakce ve střevě. Příkladem je ulcerativní kolitida, Crohnova choroba, nebo infekce při otravě potravinami.

Zánětlivý průjem

Zánětlivý průjem se označuje takový, kdy dochází k poškození střevní výstelky bakteriemi nebo viry. Dysenterie označuje průjem s příměsí krve. Krev je vlastně část střevní tkáně při agresivních infekcích jako napadení shigellou nebo entamoebou.

Následky průjmu pro děti i dospělé 

• Průjmová onemocnění mohou být pouze akutní, krátkodobá onemocnění nebo naopak chronická, trvající týdny i měsíce.
• Dlouhodobé průjmy mohou mít závažný vliv na fyzické ale také psychické schopnosti člověka a na jeho vývoj. Bylo prokázáno, že děti trpící častými průjmy mají v dospělosti sníženou produktivitu práce.
• Průjmy mají vliv na mentální vývoj a prokazatelně snížené inteligenční schopnosti.
• Průjem vede k disbalanci elektrolytů, snížené funkci ledvin, dehydrataci a snížení funkce imunitního systému.
• Dehydratace je nebezpečný stav u jakékoliv osoby, ale mnohem významnější bývá pro děti a seniory.
• Příznakem dehydratace je žízeň, sucho v ústech a suché rty, snížené močení, slabost, motání hlavy, únava, tmavá koncentrovaná moč.
• U dětí je pak typický příznak dehydratace propadnutá fontanela, pláč bez slz (u dětí starších 6 týdnů), suchá plínka (norma je alespoň 6 mokrých plen denně).
• Průjmová onemocnění lze většinou poměrně rychle řešit a většina vyžaduje hydrataci, dietu a případně medikamentózní léčbu. Vždy ale záleží na příčině vzniku.
• Průjem je závažná porucha, která může vždy ohrozit na životě a je potřeba ji brát vážně.

Kdy vyhledat při průjmu lékaře?

Prakticky každý člověk se v průběhu života setká s průjmem. I když v mnoha případech není potřeba žádná složitější léčba, existují stavy a situace, kdy je důležité vyhledat pomoc a situaci rychle řešit.

Průjem u dětí a seniorů

K takovým závažným situacím patří středně těžký až vážný průjem u dětí a seniorů, průjem s příměsí krve a hlenu, průjem trvající déle než 2 dny, průjem s nesnesitelnými křečemi, horečkou a úbytkem hmotnosti nebo průjem u cestovatelů či po návratu z exotických destinací.

Práce v potravinářském průmysu a zdravotnických zařízeních

Další důležitou skupinou jsou osoby, které pracují v potravinářském průmyslu (hrozí hromadná nákaza), průjmy ve zdravotnických zařízeních, školkách, domovech pro seniory nebo rehabilitačních zařízeních potřebují vždy speciální pozornost.

K samotné diagnostice, velmi často postačí pouhá informace pacienta s detalnějším popisem (délka trvání,  příměs, horečka, cestování, použité potraviny či voda apod). Lékař velmi často prohmatá břicho a může vyšetřit konečník. V mnoha případech si vyžádá vzorek stolice nebo může on či sestra odebrat vzorek stěrem z konečníku. Ze vzorku je možné zjistit původce (bakterie, parazit).

Dlouhodobě trvající průjmy

K dalšímu vyšetření patří vyšetření krevního vzorku (odhalí dehydrataci, anemii, nedostatek vitamínů apod). Při déle trvajících průjmech nebo podezření na strukturální poruchu je možné provést flexibilní sigmoidoskopii či kolonoskopii. Jde o vyšetření, kdy se do konečníku zavede flexibilní kamera (podobá se hadici či flexibilní tyči). Přístroj má lumen, kterým se mohou zavést nástroje. Je tak možné odebrat malými nůžkami vzorek tkáně.

Léčba průjmu

Základem léčby průjmu je dodat ztracené tekutiny a soli. Většinou je možné dodávat tekutiny přímo ústy, při zvracení nebo jiné kontraindikaci se pak aktivně dodávají přimo do žíly. V minulosti se doporučovaly různé typy diet (u dětí bezmléčná), dnes se postupuje velmi individuálně.

Především u dětí je velmi důležité dodávat dostatek živin, aby se dítě vyvíjelo tak, jak má.

• Stále se doporučuje podávat živočišné uhlí či imodium, ale léčba vždy zálezí na samotné příčině průjmu.
• V některých případech je léčba antibiotiky stěžejní, v jiných naopak antibiotika mohou situaci zhoršit. Diety závisí na toleranci člověka, pokud je průjem vyvolán intolerancí mléka, samozřejmě vyjmutí mléka z jídelníčku bude mít terapeutický efekt.
• Probiotika často snižují délku trvání průjmu a mohou mít velmi dobrý efekt. Akutní průjem většinou vyžaduje léčbu pouze u dětí a seniorů. Chronický průjem pak naopak potřebuje podporu odborníka vždy.
• Antiseptika jsou léky, které řeší infekční průjem.
• Adsorbencia jsou určená k léčbě průjmů způsobených otravou.
• Antimotilika jsou pak léky, které neřeší příčinu průjmu, ale zpomalí pohyby svaloviny střeva a tím zamezí rychlému posunu střevního obsahu. Utlumí se peristaltika a tím nutkání k vyprázdnění střeva.

Prevence průjmu

Prevence průjmu vždy záleží na původci poruchy. Jelikož je celosvětově většina průjmových onemocnění způsobená infekcí patogenem (bakterie, viry, parazité), základní prevencí jsou hygienické návyky. Nejdůležitější a stěžejní je umývání rukou teplou vodou a mýdlem.

Dostatek čisté pitné vody v rozvojových zemích by také řešilo většinu průjmových onemocnění. Statisticky bylo zjištěno, že kojení alespoň 6 měsíců má blahodárný účinek a funguje jako prevence průjmů u dětí.

Dnes existuje již očkovací látka proti rotavirům, která úspěšně zamezila vzniku průjmu u tisíců malých dětí. Vyrovnaná výživa a kvalitní čerstvé potraviny mají také preventivní význam. Osobám, které jsou nuceny užívat antibiotika se často doporučuje k prevenci průjmu užívat probiotika (v tabletách nebo jako nápoje či jogurty).

Pro cestovatele existuje mnoho doporučení, jak zamezit infekčním průjmům - pití pouze balené vody, sledovat čerstvost potravin, vše důkladně tepelně upravit, hygiena rukou a sledovat vládní varování a doporučení.