Filarióza

Filarióza
17. 08. 2017

Filarióza je skupina tropických onemocnění vyvolaných parazity - vlasovci. Pro onemocnění existuje poměrně rozsáhlé množství označení. Nemoc je tak známá jako elefantiáza, lymfatická filarióza, sloní noha, barbadoská noha nebo syndrom sloních nohou. Odborně můžeme filariózu najít pod názvy jako je morbus herculeus, mal de Cayenne, myelolymphangioma nebo filariosis. Filarióza není v našich klimatických podmínkách rozšířená a patří do skupiny onemocnění z cestování - zabývá se jimi tedy cestovní medicína.

Výskyt filariózy

Nákaza se velmi hojně vyskytuje v tropických a subtropických oblastech Asie, Afriky, střední a jižní Ameriky a Tichomoří. Filarióza je parazitární infekční onemocnění (dalším parazitárním infekcím jsme se věnovali v samostatném článku) a jeho původcem jsou larvy červů (mikrofilárie) z rodu Filaria Bancrofti, Brugia Timori nebo Brugia Malayi (obecně vlasovci). Přenašečem onemocnění jsou především komáři. Postihuje obě pohlaví jakéhokoliv věku.

Čtěte také:

Neplodnost u mužů

Onemocnění se označuje jako elefantiáza neboli sloní choroba proto, že larvy dozrávají v mízních cévách, které tak ucpávají. Mízní cévy nejsou schopné odvádět lymfu z postižené oblasti a dolní končetiny otékají a dosahují často obrovských sloních rozměrů. Parazit vlasovec patří do skupiny hlístů a může dorůst délky až 10 cm. Vlasovec přežívá jak v končetinách, tak oblasti prsou nebo genitálií. Statistiky uvádějí, že celosvětově může být vlasovci infikováno minimálně 120 milionů osob v rizikových oblastech. Filarióza je primárně onemocnění savců.

Příčiny vzniku filariózy

Za filariózou stojí parazité spadající do skupiny vlasovců. Původcem jsou nejčastěji larvy červů z rodu Filaria Bancrofti, Brugia Timori, Loa Loa, Mansonella Ozzardi nebo Brugia Malayi. Infekční larvy filárií jsou přenášeny krví sajícím hmyzem v průběhu sání. Larvy migrují do určité části hostitelova těla, kde se vyvíjejí v dospělce, kteří mohou žít až několik let.

Zástupci lymfatických filárií osídlují lymfatické cévy a lymfatické uzliny. Samičky filárií po oplození rodí živé larvy - mikrofilárie, které cirkulují v krvi. Mikrofilárie jsou nasáty  v krvi sajícím hmyzem v průběhu sání. Vektorem (přenašečem) jsou nejčastěji komáři, ale mohou to být také muchničky, tiplíci nebo ovádi. V hmyzím těle se pak mikrofilárie během asi 1-2 týdnů vyvíjí. Během následujícího sání krve vektor infikuje larvami hostitele.

Příznaky a průběh filariózy

K nejčastějším příznakům filariózy patří horečka, exantém (vyrážka), podkožní otoky (boule) a zduření končetin, genitálií či krku. V mnoha případech ale onemocnění může být zcela bezpříznakové. Filarióza může mít obecně několik podob. Lymfatická filarióza postihuje lymfatický systém. Larvy ucpávají lymfatické cévy a dochází k otokům. Mohou být masivní, proto se také onemocnění nazývá elefantiáza. Dochází ke zvětšení objemu postižené tkáně a to často až do bizarních podob. Dolní končetina může připomínat nohu slona, kůže je tlustá a deformovaná. Elefantiáza má pro nemocného obrovský kosmetický i funkční dopad. Končetina vypadá nevábně, tkáň je navíc poškozená a jedinec má velké problémy s pohybem a chůzí jako takovou.

Podkožní filarióza postihuje pouze podkožní tkáň (nejčastěji jde o vlasovce Loa Loa nebo Onchocerca Volvulus). Oblast je opět oteklá, ale nedochází k elefantiáze.

Třetí formou filariózy je serózní filarióza, kdy se infekce vyskytuje v dutině břišní (Mansonella Ozzardi). K dalším častým příznakům filariózy patří anémie, bolesti břicha, zvracení, zánět očních spojivek, horečka, chřipkovité příznaky, jako je bolest kloubů a svalů nebo třesavka. Tyto příznaky jsou většinou typické pro akutní onemocnění. Otoky spadají do chronických projevů.

Zvláštním typem je tzv. onchocerkóza, kdy k typickým projevům patří vznik svědivých podkožních pupenů a uzlů. V některých případech může parazit proniknout do oční koule, což může vést až k tzv. říční slepotě. Označení říční slepota vychází z faktu, že muchničky, které onemocnění přenášejí, se v tropických oblastech vyskytují převážně podél řek.

Vznik otoků lze rozdělit do několika stádií. V latentní fázi se vyskytují příznaky jako je horečka. Imunitní systém reaguje na parazita v těle a snaží se rychle tvořit protilátky k jeho likvidaci.

V první fázi se objevuje otok, do kterého lze vytlačit důlek. Kůže a podkoží ale postupně tuhnou a důlek v druhé fázi již vytlačit nelze.

V konečné fázi nabývá otok obrovských rozměrů, je asymetrický, způsobuje záhyby a převis kůže. Končetina se stává nepohyblivou. U mnoha mužů vlasovec napadá lymfatické cévy v oblasti šourku a penisu - posléze dochází k otokům gigantických rozměrů. Nemocný jedinec může s otoky nebo bez nich žít mnoho let.

K úmrtí jedince většinou dochází až při sekundární infekci kůže a tkáně nebo při napadení některých vnitřních orgánů, jako jsou játra nebo ledviny. Extrémně oteklá tkáň je velmi náchylná k infekci. Dochází ke snížené cirkulaci a pohyblivosti končetiny a kůži proto hrozí infekce s případnou nekrózou a rozšíření infekce po těle v podobě sepse a následného septického šoku. Vlasovci také velmi rádi napadají vnitřní orgány, jako jsou ledviny (hrozí jejich selhání). K dalším komplikacím patří již zmíněná slepota a také omezení v oblasti sexuálního života a až neplodnost u mužů.

Diagnostika filariózy

Diagnostikovat filariózu nebývá zrovna jednoduché. Prakticky jedinou možností je odhalit parazita samotného (dospělého červa nebo mikrofilárii). Nejjednodušší bývá odběr vzorku krve a pátrání po mikrofiláriích v krvi. K tomu se používá tzv. Giemsovo barvení, kdy se obarví tenká nebo tlustší vrstva krve na malém sklíčku. Většinou se malým vpichem odebere krev z prstu ruky, kapka krve se rozmázne na sklíčku, vzorek se obarví a hned sleduje pod mikroskopem.

Dalšími možnostmi jsou odběr vzorku moči nebo přímo pátrání po dospělých červech. Problémem je, že dospělý červ většinou blokuje lymfatické cévy uložené velmi hluboko v tkáni a jejich dostupnost je velmi nesnadná.

Důležité je si uvědomit, že výše zmínění parazité prodělávají velmi složitý životní cyklus a proto je nutné odběr krve správně načasovat. U některých vlasovců je vhodné krev odebírat v nočních hodinách, u jiných pak ve dne. Někteří vlasovci neokupují krev a žijí pouze v kůži a podkoží. V takovém případě je pak možná pouze biopsie dané oblasti a hledání parazita vyšetřením daného vzorku.

K dalším specializovaným metodám diagnostiky patří PCR (polymerázová řetězová reakce), kdy se ze vzorku krve pátrá po protilátkách proti filarióze. Další možnosti je biopsie lymfatických uzlin nebo nasátí lymfy z lymfatického systému. Některé zobrazovací metody pak mohou ukázat na některý z typických znaků pro filariózu. Rentgenový snímek může například odhalit kalcifikované dospělé parazity v lymfatických cévách nebo CT či MRI mohou odhalit filárie v mízní tekutině v lymfatických cévách.

Filarióza a léčba

Nejkomplikovanější je jednoznačně diagnostika onemocnění. Pokud si už je lékař jistý, že skutečně jde o filariózu, existuje několik možností léčby. Nejčastěji se k léčbě používá albendazol a ivermektin. Jde o látky, které poměrně agresivně usmrtí parazita v těle nemocného. Délka léčby se pohybuje okolo 8 týdnů. Oba léky mohou mít řadu nežádoucích účinků a oba se užívají v podobě tablety perorálně. Ivermektin i albendazol jsou širokospektré léky a účinkují proti mnoha dalším parazitárním onemocněním.

Jakmile dojde k masivním otokům v průběhu elefantiázy, velikost končetiny se již nikdy nevrátí do původní velikosti, ani pokud dojde k úspěšnému vyhubení parazita z těla. V takových případech se pak zvažují metody plastické chirurgie. Chirurg je schopen oteklou tkáň většinou po malých částech odstranit. Důležité je zprůchodnit lymfatické cesty a obnovit drenáž tak, aby k otoku opět nedošlo. K úplnému odstranění tkáně může být zapotřebí mnoha zákroků.

Výhodou je, že nemocný má obrovský nadbytek kůže. Plastický chirurg pak může kůže využít a poměrně efektně pak upravit tvar končetiny k požadovanému výsledku. V případě říční slepoty většinou k obnově zraku nedochází. Zrak bývá poškozen permanentně. Při poškození vnitřních orgánů záleží na míře poškození. Pokud parazit napadne například pouze jednu ledvinu, druhá ledvina je většinou schopna nahradit dostatečně funkci ledviny poškozené. U napadení jater pak záleží na rozsahu a místě poškození. U kožních forem většinou dojde ke splasknutí místního otoku a oblast se vyhojí bez komplikací.

Prevence filariózy

Přenašečem onemocnění je hmyz - komáři, muchničky nebo ovádi. Proto k hlavním metodám prevence patří ochrana proti štípnutí hmyzem. Poměrně účinné je používání vhodných repelentů a moskytiér a nošení vhodného oblečení a obuvi. Očkování proti filarióze bohužel dosud nebylo vynalezeno.

Pokud se chystáte do tropických a subtropických oblastí, je vhodné se vždy poradit nejlépe na klinice cestovních onemocnění či infekčním oddělení a na cestu se dobře připravit. Některé typy repelentů jsou určeny pouze pro určité oblasti a jejich účinnost nemusí být vždy zaručena. Dobré je se také při jakýchkoliv příznacích vždy zmínit lékaři, že jste nedávné době navštívili rizikové oblasti.



Diskuse k článku

Diskuse neobsahuje zatím žádný komentář. Buďte první!
Odesláním souhlasíte s pravidly diskuze.
Další články z rubriky

Neplodnost u žen

Příčiny vzniku neplodnosti u žen nejsou vždy jednoznačné a není vždy lehké je diagnostikovat. V mnoha případech je neplodnost neobjasněna. K…

Koňská encefalomyelitida východního typu – EEE

Jak již bylo naznačeno, koňska encefalomyelitida východního typu je virové onemocnění přenášené komáry. Jedním druhem komára, který typicky přenáší…

Spála

Nemoc je vysoce infekční a dětský kolektiv vybízí k epidemiím a rychlému přenosu mezi dětmi. Spála se může ale vyskytnut také u dospělých osob, jen…

Zlomeniny kostí dolní končetiny

Zlomenina, odborně fraktura, je porucha kontinuity kosti. Ke zlomení dochází v případě, kdy je elasticita a celková pevnost kosti překonána vnější…

Botulismus

Původcem infekce je bakterie Clostridium botulinum, která se dokáže množit i bez přístupu vzduchu a tvoří spory (klidová forma bakterií umožňující…

Cholera

Jak již bylo řečeno, onemocnění cholery vzniká napadením lidského organismu bakterií Vibrio Cholerae. Onemocnění se šíří fekálně-orální cestou …

Ehrlichióza

Jak již bylo naznačeno, příčinou vzniku ehrlichiózy je přenos bakterií krví z přisátého klíštěte. Tzv. rezervoárem bakterií jsou nejen klíšťata, ale…

Tularémie – zaječí nemoc

Tularémie byla poprvé popsána před první světovou válkou v oblasti Tulare v USA. Ve dvacátých letech minulého století Edward Francis izoloval tuto…

Brániční kýla

Bránice se latinsky označuje jako diaphragma a řecky jako pren. Jde o blánu tvořenou svalovými vlákny a šlachami. Najdeme ji u téměř všech savců…

Ascites

Podstatou vzniku břišního výpotku neboli ascitu je určitá nerovnováha při tvorbě tekutiny a při jejím vstřebávání. Velkou roli při vstřebávání hrají…

Zhoubný nádor slinivky břišní

Slinivka břišní, odborně pankreas, je laločnatá žláza umístěná před zadní stěnou břišní za žaludkem. Připomíná velkou slinnou žlázu. Její pravá část…

Zánět slinivky břišní

Slinivka břišní (odborně pankreas) je žláza uložená před zadní stěnou břišní za žaludkem. Jedná se o žlázu s dvojí sekrecí – exokrinní a endokrinní.…

Embolie obecně

Podle typu embolu (vmetku) existuje několik druhů embolie. Tím pak získáme také mnoho příčin vzniku embolie. Je známo mnoho stavů, které zvyšují…

Kašel – akutní a subakutní

Sliznice dýchacích cest je opatřena důmyslným „kartáčem“ (řasinkový epitel, epitel – vrchní vrstva sliznice) jehož funkcí je trvalé odstraňování…

Alergická rýma

Klíčovým orgánem je nosní sliznice, ale velmi často se současně vyskytují alergické projevy i na jiných orgánech, zejména oční spojivce, kůži a…

Azbestóza

Nebezpečnost azbestu vychází z několika jeho vlastností. Jednou z nich je malý rozměr jeho vláknité struktury. Částice se dostávají do prachu a jsou…

Achondroplazie

Onemocněním trpí muži i ženy přibližně stejně často (muži mírně častěji), protože achondroplazie patří k autozomálně dominantním dědičným poruchám.…

Downův syndrom

S Downovým syndromem se lékaři setkávali již v dávné minulosti (je dochována lebka nemocného ze 7. století), ale první popis poruchy se přisuzuje…

Pompeho choroba

Pompeho choroba se řadí mezi velmi vzácná onemocnění. Rozlišují se tři formy onemocnění a to infantilní, která postihuje novorozence, a pak juvenilní…

Turnerův syndrom

Genetická informace stojí za člověkem jako takovým, v genech jsou uloženy veškeré informace o těle člověka od složení buněk a jejich produktů po…

Kraniosynostóza

Hlava novorozence je složená z několika plochých lebečních kostí, které jsou spojeny volnými fibrózními švy (frontální, sagitální, okcipitální,…

Demence

Jelikož ve většině případů demence postihuje osoby starší 60 let, označuje se demence jako senilní demence neboli stařecká demence. Pojem je ale…

Úrazy hlavy

Příčin vzniku úrazů hlavy existuje obrovské množství. K častým příčinám patří běžné nehody v domácím prostředí (klasické pády z žebříku, ze židle,…

Synkopa

Měli bychom se seznámit také s podobnými stavy, neboť každá krátkodobá porucha vědomí není synkopou. Pojem synkopa je vymezen pouze pro příčinu v…

Gynekomastie

Běžně se gynekomastie v mužské populaci objevuje jako přirozená hormonální nerovnováha. Může to být již u novorozenců díky přechodu ženských…

Connův syndrom

Aldosteron je steroidní hormon a hlavní mineralokortikoid, který je produkovaný vnější zónou (zona glomerulosa) kůry nadledvin. Aldosteron hraje…

Addisonova choroba

Addisonova choroba je nepříliš časté onemocnění, bez správné diagnostiky a léčby může ale být až smrtelné. Nemoc je spojena s poruchou tvorby hormonů…

Poruchy štítné žlázy

Hlavní funkce štítné žlázy spočívá v tvorbě a vylučování hormonů. Štítná žláza produkuje tyroxin, trijodtyronin a kalcitonin. Tyroxin a trijodtyronin…

Uštknutí hadem

Celosvětově existuje asi 3000 druhů hadů, ale pouze 15 % z nich je člověku nebezpečných. Hadi se vyskytují krom Antarktidy na všech kontinentech.…

Portální hypertenze

Příčin vzniku portální hypertenze existuje hned několik typů. Můžeme je rozdělit na prehepatální příčiny (příčiny v oblasti před játry), hepatální …

Krvácení z nosu neboli epistaxe

Nos je nedílnou součástí obličeje. Zevní nos je tvořen drobnými nosními kůstkami a navazující chrupavkou. Nosními dírkami proudí vzduch do horních…

Hemolytická nemoc novorozenců

Příčinou hemolytické nemoci novorozenců je přenos mateřských protilátek přes placentu. Protilátky se pak navážou na červené krvinky plodu. K této…

Spála

Nemoc je vysoce infekční a dětský kolektiv vybízí k epidemiím a rychlému přenosu mezi dětmi. Spála se může ale vyskytnut také u dospělých osob, jen…

Popáleniny

Teplo, které může způsobit popáleniny, může mít mnoho forem. Popáleniny mohou zapříčinit následující rizikové činnosti: Může jít o horkou tekutinu…

Dehydratace

Voda je nedílnou součástí lidského těla. Vyskytuje se uvnitř buněk jako součást intracelulární tekutiny (asi 60 %), i extracelulárně v mezibuněčném…

Kuří oko

Kuří oko vzniká v místě chronického tlaku na kůži. Tlak je bodový a plocha tlaku je většinou okrouhlá nebo oválná. Tlak na kůži vzniká nejčastěji…

Nádor jazyka

Podle statistik v roce 1990 podlehlo nádorům ústní dutiny asi o třetinu méně nemocných nežli v roce 2013. Celosvětově se jedná o závažný problém,…

Thymom

Brzlík je uložen hned za hrudní kostí v oblasti přechodu krku na hrudník. U dětí je veliký, v pubertě se začíná zmenšovat a je nahrazován tukem. Po…

Nádory varlat

Jednoznačná příčina vedoucí k nádoru varlat není známá. Jsou však prokázány rizikové faktory, které se mohou podílet na vzniku nemoci u konkrétního…

Spinocelulární karcinom

Hlavní příčinou vzniku spinocelulárního karcinomu je vystavení kůže UV záření. Nemusí se jednat pouze o sluneční záření, jednoznačně byl také…

Retinitis pigmentosa

Onemocnění postihuje obě pohlaví. Dnes je již známo víc jak 50 různých genetických defektů. Patří mezi ně X vázaná dědičnost (5-15 %), autozomálně…

Odchlípení sítnice (Amoce)

Jedním z nich je slepá skvrna neboli optický disk, kudy vystupuje zrakový nerv a vstupuje tepna arteria centralis retinae. Druhou strukturou je…

Keratokonus

Příčina degenerativní změny rohovky vedoucí ke keratokonu jsou dosud neznámé. Odborníci se domnívají, že za změnami stojí kombinace genetických vlivů…

Neprůchodnost slzných cest

Slzy mají za úkol zvlhčovat oko, odplavovat nečistoty a chránit ho před infekcí. Zjednodušeně jsou slzy jen slaná voda s příměsí bílkovin. Jsou…

Malárie

Římský Columella pak asocioval horečky s kousnutím komára a to především v bažinatých oblastech. Historicky se uvádí, že malárie mohla stát za pádem…

Parazitární infekce

Jelikož existuje mnoho druhů parazitů, k nákaze parazitem může dojít mnoha způsoby. Jednou z nejčastějších příčin nákazy je požití potravy či nápoje,…

Toxoplasmóza

Původcem onemocnění je Toxoplasma gondii (toxoplasma obecná), nitrobuněčný prvok řadící se mezi kokcidie. Jedná se o invazivního prvoka, který v…

Borelióza

Klíště (latinsky Ixodesricinus) bylo objeveno v roce 1758, jde o roztoče z čeledi klíšťatovití. Tento roztoč se živí sáním krve savců, ptáků nebo…

Neplodnost u žen

Příčiny vzniku neplodnosti u žen nejsou vždy jednoznačné a není vždy lehké je diagnostikovat. V mnoha případech je neplodnost neobjasněna. K…

Ženské pohlavní nemoci

Nakazit se tzv. lidským papilomavirem HPV je velmi snadné. HPV virů jsou bohužel stovky, a i když je možné se proti některým z nich očkovat, očkování…

Nemoci předkožky – fimóza, parafimóza

Zevní chlapecký genitál je tvořen penisem a varlaty uloženými v šourku (scrotum). Penis se skládá z těla a žaludu (lat. glans penis), na kterém ústí…

Abrupce placenty

Příčina vzniku abrupce placenty je stále poměrně nejasná. Existují ale určitá zvýšená rizika pro vznik abrupce. Tato rizika se označují jako rizikové…

Zlomeniny kostí dolní končetiny

Zlomenina, odborně fraktura, je porucha kontinuity kosti. Ke zlomení dochází v případě, kdy je elasticita a celková pevnost kosti překonána vnější…

Otoky dolních končetin

Obecně se otok označuje jako edém. Slovo vychází z latinského oedeme. Edém neboli otok je stav, kdy se ve tkáních (nebo orgánu) objevuje nadbytečná…

Výhřez meziobratlové ploténky

K výhřezu meziobratlové ploténky může teoreticky dojít kdekoliv v celé délce páteře. Nejčastěji se ale s herniací disku setkáváme v nejvíce…

Ostruha patní kosti

Patní kost (latinsky calcaneus) je předozadně protáhlá zánártní kost, která spojuje lýtkové kosti s kostmi plosky nohy. V zadní části paty se nachází…

Lamblióza neboli giardióza

Giardia intestinalis (jinak také zvaná Giardia lamblia, G. duodenalis, Lamblie střevní) je jednobuněčný organismus, který patří mezi prvoky. Tento…

Dráždivý tračník

Funkční poruchy trávení jsou dlouhodobé obtíže trvalého nebo návratného charakteru, u kterých nebyla objevena organická příčina choroby. Tyto potíže…

Avitaminóza

Vitamín obecně je organická látka, která je nezbytná pro normální růst a výživu lidského organismu. Vitamín nemůže být syntetizován v lidském těle,…

Kojenecká kolika

Do trávicího ústrojí se vzduch dostává polykáním se stravou a při trávení potravy působením střevních bakterií. Spolykaný vzduch částečně odchází při…

Tinnitus

Ucho mladého zdravého člověka je schopno vnímat zvuky v rozsahu frekvencí 20-20000 Hz (Hertzů), starší osoba s nedoslýchavostí pak vímá frekvence 50…

Percepční sluchové vady

Percepce je výraz, který označuje vnímání, to znamená, že percepční vady se týkají poruch vnímání zvuku. Zvuk je tedy vpořádku veden vnějším uchem do…

Menierova nemoc

Pro pochopení vzniku této nemoci je důležité zmínit stavbu vnitřního ucha. Vnitřní ucho je velmi složitý párový orgán. Zajišťuje převod zvuků z…

Převodní sluchové vady

Ucho mladého zdravého člověka je schopno vnímat zvuky v rozsahu frekvencí 20 - 20000 Hz (Hertzů), starší osoba s nedoslýchavostí pak vnímá frekvence…

Epiglotitida

Před rokem 1980 (rok objevu vakcíny proti Haemophilu influenzae) toto onemocnění postihovalo převážně malé děti ve věku 2 až 4 let a v mnoha…

Nemoci slinných žláz

Velké slinné žlázy jsou párové orgány uložené v blízkosti dutiny ústní. Protože mají vývod, který dopravuje vytvořené sliny na místo určení, říká se…

Zubní kaz

Zubní kaz, latinsky caries, je infekční onemocnění zubu, při kterém dochází k narušení části skloviny dříve zdravého zubu. Zubní kaz je celosvětově…

Příušnice

U spousty lidí (zhruba u poloviny), probíhají příušnice skrytě, to znamená, že dotyčný ani neví, že je nakažený, takže nemá žádné příznaky. U…

Koňská encefalomyelitida východního typu – EEE

Jak již bylo naznačeno, koňska encefalomyelitida východního typu je virové onemocnění přenášené komáry. Jedním druhem komára, který typicky přenáší…

Nachlazení

Statisticky trpí dospělý člověk nachlazením 2-3x ročně, děti dokonce 6-8x do roka. Nachlazení se objevuje nejčastěji během zimních měsíců ale…

Kaposiho sarkom

Kaposiho sarkom nemusí zůstat pouze u kůže, ale může napadat také končetiny, plíce, játra či zažívací trakt. Sarkom obecně označuje typ nádoru, který…

Horečka dengue

Horečka dengue (čti denge či dengi) je virové onemocnění rozšířené v exotických krajích. Zaslouží si pozornost českých cestovatelů, protože v roce…

Prolaps rekta neboli výhřez konečníku

Konečník je poslední část tlustého střeva. Slouží k hromadění stolice a podílí se na jejím vyprazdňování. Díky důmyslnému systému vnitřního a…

Průjem

Světová zdravotnická organizace WHO definuje průjem přesněji jako tři a více vodnatých stolic za den nebo častější stolice než je běžné po zdravou…

Alportův syndrom

Alportův syndrom je vrozená neboli dědičně podmíněná skupina projevů. Konkrétně se jedná o vrozenou poruchu kolagenu typu 4. Kolagen je stavební…

Inkontinence stolice

Pro pochopení funkce konečníku je dobré představit si tuto oblast trávicího traktu. Konečník neboli rektum je koncová část tlustého střeva, na které…