Horečka dengue

Horečka dengue
13. 07. 2017

Horečka dengue (čti denge či dengi) je virové onemocnění rozšířené v exotických krajích. Zaslouží si pozornost českých cestovatelů, protože v roce 2016 mezi nimi prudce stoupl počet nemocných. Virus je přenášen komáry rodu Aedes. Vyznačuje se vysokou horečkou, celkovou schváceností s bolestmi svalů a kloubů. Plně propuká také u dětí i zdravých dospělých. Riziko nákazy je v možných komplikacích – u nemocného může propuknout například zánět srdečního svalu či mozku. Nákaza je vzácnější, krvácivá forma této nemoci vede k nekontrolovatelnému zaplavení těla částicemi viru a ohrožení nakaženého na životě.

Horečka dengue je často srovnávána s medializovanou horečkou viru Zika. Oba viry mají jako svého hlavního přenašeče komára. Horečka dengue je známá po staletí, dříve se však vyskytovala pouze v několika tropických a subtropických zemích, dnes je tam široce rozšířená a počty nakažených meziročně stoupají. Ročně je hlášeno celosvětově přes 100 miliónů případů, avšak odhaduje se i několikanásobně vyšší výskyt. Do České republiky si tento virus přivezlo v roce 2015 kolem stovky cestovatelů. Oproti předchozím rokům se jedná o výrazný nárůst případů. Protože se jeden z přenašečů, komár tygrovaný (Aedes albopticus), vyskytuje i v jižní Evropě, je riziko nákazy vysoké i mimo tropické lokality. Horečce dengue tak patří místo celosvětově nejvýznamnější virové infekce přenášené komáry.  

Čtěte také:

Horečka a febrilní křeče u dětí

Přenos

Virus horečky dengue patří do skupiny Flavivirů (Flaviviridae), podobně jako celá řada dalších známých i méně známých infekčních nemocí (například virus žluté zimnice, virus západonilské horečky, virus Zika a další). Horečku Dengue známe ve čtyřech různých formách (DEN I, DEN II, DEN III a DEN IV). Nákaza jedním z typů obvykle vede k tvorbě protilátek a doživotní imunitě proti konkrétnímu typu. Díky podobnosti DEN I-IV však nákaza jiným typem může mít mnohem závažnější průběh, než pokud by se jednalo o prvotní setkání imunitního systému s virem horečky dengue.

Nemoc je přenášena štípnutím komáry rodu Aedes a ve většině případů není přenosná z člověka na člověka. Riziko však hrozí v těhotenství, kdy je přenos možný z matky na plod. Komáři jsou nejaktivnější zhruba dvě hodiny po východu slunce a před jeho západem, ale ojediněle vás mohou štípnout i v odpoledních hodinách. Komáři se nejvíce množí v období dešťů. K udržování nákazy v tropických a subtropických oblastech také pomáhají hostitelé – v případě horečky dengue opice.

Inkubační doba (doba od nákazy po projevy nemoci) je 3-7 dní. Nemoc tedy můžeme očekávat u cestovatelů nejvýše do 2 týdnů po návratu z endemické oblasti.

Endemický výskyt je charakteristický udržováním nemoci i bez zásahu zvenčí. Oblast má přirozeného přenašeče, případně hostitele, u kterého je virus přítomen dlouhodobě.

Horečka dengue: Jaký má průběh a projevy?

Horečka dengue se projeví náhlou teplotou, provázenou bolestmi hlavy (za očima), svalů a kloubů, schváceností. Bolest může být velice prudká a ochromující. Nemocným je nevolno a mohou zvracet. Postupně se objevuje vyrážka – nejprve jako zarudnutí, poté drobné skvrnky podobné spalničkám. Ta bývá nejvýraznější na hrudníku, neprojevuje se na ploskách rukou a nohou. Současně s vyrážkou lze vypozorovat zvětšení krčních uzlin. Horečka trvá několik dní až týden, může ustupovat a vracet se. Obvykle probíhá horečka dengue jako lehké horečnaté onemocnění s vyrážkou na kůži a do týdne se zlepší.

U některých nakažených se v době, kdy mají pocit zlepšení, náhle objeví závažné příznaky. Mezi ty patří opakované zvracení, bolest žaludku, krev ve zvratkách či stolici, krvácení z nosu a dásní, podrážděnost či nadměrná únavnost, opocení a dechové potíže. Tento vážný až šokový stav je označován jako krvácivá horečka (těžká hemorhagická horečka). Je způsobený unikáním krve z malých cév do mimocévního prostoru, včetně trávicího traktu, a vyžaduje bezodkladnou hospitalizaci. Krvácivá horečka může nastat již při první nákaze, častěji se však vyskytuje při opakované nákaze virem horečky dengue. Pokud onemocnění dospěje do této formy, zasahuje životně důležité orgány a člověka přímo ohrožuje na životě.

Někdy bývá horečka dengue komplikována poškozením nervové soustavy, zraku, zánětem srdečního svalu (myokarditida) či selháním jater, které jsou provázeny poruchami vědomí, záchvaty, srdeční arytmií či dalšími příznaky z poškození plynoucími.

Horečka dengue a diagnostika

Pro diagnostiku je důležitý údaj o pobytu v zemi s výskytem horečky dengue v uplynulých méně než dvou týdnech. Diagnostika se poté opírá o příznaky nemoci a údaj o pobytu v endemické oblasti.

Laboratorní testy se zaměřují na průkaz viru nebo jeho částí v krvi. Přesná diagnóza je nutná, bez ní by příznaky mohly být zaměněny za jinou chorobu (například malárii, spalničky, chřipku a další). Sérologické vyšetření spočívá v testování přítomnosti protilátek proti viru horečky dengue, které si tělo vytváří při infekci a přetrvávají i dále po překonané infekci. Také lze využít imunologická metoda zvaná ELISA (z anglického enzyme-linked immunosorbend assay), která využívá specifickou vazbu antigen – protilátka. Odhaluje přítomnost antigenů (cizorodých částic typických pro tento virus) již od prvného dne příznaků. Pomocí polymerázové řetězové reakce (PCR) můžeme vyhledávat části genetického materiálu viru.

Nemoc podléhá hlášení a jsou o ní vedeny celosvětové statistiky.

Léčba

Horečka dengue je virové onemocnění, na které stejně jako řadu dalších viróz, nemáme specifickou léčbu. Léčbu tedy cílíme pouze na potlačení příznaků nemoci. Nemocní tlumí bolest léky proti bolesti, nevhodný je však acylpyrin, který působí mimo jiné i na krevní srážlivost. Také by měli hodně odpočívat, pít dostatek tekutin. Pokud se stav zhorší – rozvine se zvracení, bolesti břicha či další příznaky po přechodném zlepšení, je nutno neprodleně zamířit do nemocnice. Z lehkého průběhu horečky dengue může být rázem život ohrožující onemocnění, které vyžaduje monitorované lůžko s bedlivým sledováním životních funkcí.

V endemických oblastech se s horečkou dengue můžeme setkat poměrně často. U nemocných může probíhat bezpříznakově i jako horečnaté onemocnění. Nejméně lidí onemocní krvácivou formou horečky a hrozí jim závažné komplikace a smrt. Obecně horší průběh je u malých dětí a lidí nakažených opakovaně některým z podobných podtypů horečky dengue (DEN I-IV).

Prevence horečky dengue

Nejlépe je nemoci předcházet dobrou ochranou proti komářím štípnutím. Vhodné je oblečení s dlouhým rukávem, používání moskytiér a spánek v dobře utěsněné místnosti. Důležité je myslet na repelenty a důsledně je používat. Po návratu z exotických zemí je dobré vyklepnout celé zavazadlo například do vany v uzavřené koupelně a vše co nejdříve přebrat a vyprat.

Postupně se v některých endemických zemích stává dostupným očkování. Zatím se jedná o novinku, která stále skrývá řadu nejasností a nežádoucích účinků. Principem očkování proti horečce dengue je postupná opakovaná imunizace člověka živou, oslabenou vakcínou v průběhu šesti měsíců. Člověk si tak vytvoří protilátky a lépe se nemoci ubrání. Největší nevýhodou je zatím vysoké riziko vzniku vážných komplikací u nemocných dříve nakažených některým podtypem viru Dengue.

V České republice toto očkování není dostupné.



Diskuse k článku

Diskuse neobsahuje zatím žádný komentář. Buďte první!
Odesláním souhlasíte s pravidly diskuze.
Další články z rubriky

Neplodnost u žen

Příčiny vzniku neplodnosti u žen nejsou vždy jednoznačné a není vždy lehké je diagnostikovat. V mnoha případech je neplodnost neobjasněna. K…

Koňská encefalomyelitida východního typu – EEE

Jak již bylo naznačeno, koňska encefalomyelitida východního typu je virové onemocnění přenášené komáry. Jedním druhem komára, který typicky přenáší…

Spála

Nemoc je vysoce infekční a dětský kolektiv vybízí k epidemiím a rychlému přenosu mezi dětmi. Spála se může ale vyskytnut také u dospělých osob, jen…

Zlomeniny kostí dolní končetiny

Zlomenina, odborně fraktura, je porucha kontinuity kosti. Ke zlomení dochází v případě, kdy je elasticita a celková pevnost kosti překonána vnější…

Botulismus

Původcem infekce je bakterie Clostridium botulinum, která se dokáže množit i bez přístupu vzduchu a tvoří spory (klidová forma bakterií umožňující…

Cholera

Jak již bylo řečeno, onemocnění cholery vzniká napadením lidského organismu bakterií Vibrio Cholerae. Onemocnění se šíří fekálně-orální cestou …

Ehrlichióza

Jak již bylo naznačeno, příčinou vzniku ehrlichiózy je přenos bakterií krví z přisátého klíštěte. Tzv. rezervoárem bakterií jsou nejen klíšťata, ale…

Tularémie – zaječí nemoc

Tularémie byla poprvé popsána před první světovou válkou v oblasti Tulare v USA. Ve dvacátých letech minulého století Edward Francis izoloval tuto…

Brániční kýla

Bránice se latinsky označuje jako diaphragma a řecky jako pren. Jde o blánu tvořenou svalovými vlákny a šlachami. Najdeme ji u téměř všech savců…

Ascites

Podstatou vzniku břišního výpotku neboli ascitu je určitá nerovnováha při tvorbě tekutiny a při jejím vstřebávání. Velkou roli při vstřebávání hrají…

Zhoubný nádor slinivky břišní

Slinivka břišní, odborně pankreas, je laločnatá žláza umístěná před zadní stěnou břišní za žaludkem. Připomíná velkou slinnou žlázu. Její pravá část…

Zánět slinivky břišní

Slinivka břišní (odborně pankreas) je žláza uložená před zadní stěnou břišní za žaludkem. Jedná se o žlázu s dvojí sekrecí – exokrinní a endokrinní.…

Embolie obecně

Podle typu embolu (vmetku) existuje několik druhů embolie. Tím pak získáme také mnoho příčin vzniku embolie. Je známo mnoho stavů, které zvyšují…

Kašel – akutní a subakutní

Sliznice dýchacích cest je opatřena důmyslným „kartáčem“ (řasinkový epitel, epitel – vrchní vrstva sliznice) jehož funkcí je trvalé odstraňování…

Alergická rýma

Klíčovým orgánem je nosní sliznice, ale velmi často se současně vyskytují alergické projevy i na jiných orgánech, zejména oční spojivce, kůži a…

Azbestóza

Nebezpečnost azbestu vychází z několika jeho vlastností. Jednou z nich je malý rozměr jeho vláknité struktury. Částice se dostávají do prachu a jsou…

Achondroplazie

Onemocněním trpí muži i ženy přibližně stejně často (muži mírně častěji), protože achondroplazie patří k autozomálně dominantním dědičným poruchám.…

Downův syndrom

S Downovým syndromem se lékaři setkávali již v dávné minulosti (je dochována lebka nemocného ze 7. století), ale první popis poruchy se přisuzuje…

Pompeho choroba

Pompeho choroba se řadí mezi velmi vzácná onemocnění. Rozlišují se tři formy onemocnění a to infantilní, která postihuje novorozence, a pak juvenilní…

Turnerův syndrom

Genetická informace stojí za člověkem jako takovým, v genech jsou uloženy veškeré informace o těle člověka od složení buněk a jejich produktů po…

Kraniosynostóza

Hlava novorozence je složená z několika plochých lebečních kostí, které jsou spojeny volnými fibrózními švy (frontální, sagitální, okcipitální,…

Demence

Jelikož ve většině případů demence postihuje osoby starší 60 let, označuje se demence jako senilní demence neboli stařecká demence. Pojem je ale…

Úrazy hlavy

Příčin vzniku úrazů hlavy existuje obrovské množství. K častým příčinám patří běžné nehody v domácím prostředí (klasické pády z žebříku, ze židle,…

Synkopa

Měli bychom se seznámit také s podobnými stavy, neboť každá krátkodobá porucha vědomí není synkopou. Pojem synkopa je vymezen pouze pro příčinu v…

Gynekomastie

Běžně se gynekomastie v mužské populaci objevuje jako přirozená hormonální nerovnováha. Může to být již u novorozenců díky přechodu ženských…

Connův syndrom

Aldosteron je steroidní hormon a hlavní mineralokortikoid, který je produkovaný vnější zónou (zona glomerulosa) kůry nadledvin. Aldosteron hraje…

Addisonova choroba

Addisonova choroba je nepříliš časté onemocnění, bez správné diagnostiky a léčby může ale být až smrtelné. Nemoc je spojena s poruchou tvorby hormonů…

Poruchy štítné žlázy

Hlavní funkce štítné žlázy spočívá v tvorbě a vylučování hormonů. Štítná žláza produkuje tyroxin, trijodtyronin a kalcitonin. Tyroxin a trijodtyronin…

Uštknutí hadem

Celosvětově existuje asi 3000 druhů hadů, ale pouze 15 % z nich je člověku nebezpečných. Hadi se vyskytují krom Antarktidy na všech kontinentech.…

Portální hypertenze

Příčin vzniku portální hypertenze existuje hned několik typů. Můžeme je rozdělit na prehepatální příčiny (příčiny v oblasti před játry), hepatální …

Krvácení z nosu neboli epistaxe

Nos je nedílnou součástí obličeje. Zevní nos je tvořen drobnými nosními kůstkami a navazující chrupavkou. Nosními dírkami proudí vzduch do horních…

Hemolytická nemoc novorozenců

Příčinou hemolytické nemoci novorozenců je přenos mateřských protilátek přes placentu. Protilátky se pak navážou na červené krvinky plodu. K této…

Spála

Nemoc je vysoce infekční a dětský kolektiv vybízí k epidemiím a rychlému přenosu mezi dětmi. Spála se může ale vyskytnut také u dospělých osob, jen…

Popáleniny

Teplo, které může způsobit popáleniny, může mít mnoho forem. Popáleniny mohou zapříčinit následující rizikové činnosti: Může jít o horkou tekutinu…

Dehydratace

Voda je nedílnou součástí lidského těla. Vyskytuje se uvnitř buněk jako součást intracelulární tekutiny (asi 60 %), i extracelulárně v mezibuněčném…

Kuří oko

Kuří oko vzniká v místě chronického tlaku na kůži. Tlak je bodový a plocha tlaku je většinou okrouhlá nebo oválná. Tlak na kůži vzniká nejčastěji…

Nádor jazyka

Podle statistik v roce 1990 podlehlo nádorům ústní dutiny asi o třetinu méně nemocných nežli v roce 2013. Celosvětově se jedná o závažný problém,…

Thymom

Brzlík je uložen hned za hrudní kostí v oblasti přechodu krku na hrudník. U dětí je veliký, v pubertě se začíná zmenšovat a je nahrazován tukem. Po…

Nádory varlat

Jednoznačná příčina vedoucí k nádoru varlat není známá. Jsou však prokázány rizikové faktory, které se mohou podílet na vzniku nemoci u konkrétního…

Spinocelulární karcinom

Hlavní příčinou vzniku spinocelulárního karcinomu je vystavení kůže UV záření. Nemusí se jednat pouze o sluneční záření, jednoznačně byl také…

Retinitis pigmentosa

Onemocnění postihuje obě pohlaví. Dnes je již známo víc jak 50 různých genetických defektů. Patří mezi ně X vázaná dědičnost (5-15 %), autozomálně…

Odchlípení sítnice (Amoce)

Jedním z nich je slepá skvrna neboli optický disk, kudy vystupuje zrakový nerv a vstupuje tepna arteria centralis retinae. Druhou strukturou je…

Keratokonus

Příčina degenerativní změny rohovky vedoucí ke keratokonu jsou dosud neznámé. Odborníci se domnívají, že za změnami stojí kombinace genetických vlivů…

Neprůchodnost slzných cest

Slzy mají za úkol zvlhčovat oko, odplavovat nečistoty a chránit ho před infekcí. Zjednodušeně jsou slzy jen slaná voda s příměsí bílkovin. Jsou…

Malárie

Římský Columella pak asocioval horečky s kousnutím komára a to především v bažinatých oblastech. Historicky se uvádí, že malárie mohla stát za pádem…

Filarióza

Nákaza se velmi hojně vyskytuje v tropických a subtropických oblastech Asie, Afriky, střední a jižní Ameriky a Tichomoří. Filarióza je parazitární…

Parazitární infekce

Jelikož existuje mnoho druhů parazitů, k nákaze parazitem může dojít mnoha způsoby. Jednou z nejčastějších příčin nákazy je požití potravy či nápoje,…

Toxoplasmóza

Původcem onemocnění je Toxoplasma gondii (toxoplasma obecná), nitrobuněčný prvok řadící se mezi kokcidie. Jedná se o invazivního prvoka, který v…

Neplodnost u žen

Příčiny vzniku neplodnosti u žen nejsou vždy jednoznačné a není vždy lehké je diagnostikovat. V mnoha případech je neplodnost neobjasněna. K…

Ženské pohlavní nemoci

Nakazit se tzv. lidským papilomavirem HPV je velmi snadné. HPV virů jsou bohužel stovky, a i když je možné se proti některým z nich očkovat, očkování…

Nemoci předkožky – fimóza, parafimóza

Zevní chlapecký genitál je tvořen penisem a varlaty uloženými v šourku (scrotum). Penis se skládá z těla a žaludu (lat. glans penis), na kterém ústí…

Abrupce placenty

Příčina vzniku abrupce placenty je stále poměrně nejasná. Existují ale určitá zvýšená rizika pro vznik abrupce. Tato rizika se označují jako rizikové…

Zlomeniny kostí dolní končetiny

Zlomenina, odborně fraktura, je porucha kontinuity kosti. Ke zlomení dochází v případě, kdy je elasticita a celková pevnost kosti překonána vnější…

Otoky dolních končetin

Obecně se otok označuje jako edém. Slovo vychází z latinského oedeme. Edém neboli otok je stav, kdy se ve tkáních (nebo orgánu) objevuje nadbytečná…

Výhřez meziobratlové ploténky

K výhřezu meziobratlové ploténky může teoreticky dojít kdekoliv v celé délce páteře. Nejčastěji se ale s herniací disku setkáváme v nejvíce…

Ostruha patní kosti

Patní kost (latinsky calcaneus) je předozadně protáhlá zánártní kost, která spojuje lýtkové kosti s kostmi plosky nohy. V zadní části paty se nachází…

Lamblióza neboli giardióza

Giardia intestinalis (jinak také zvaná Giardia lamblia, G. duodenalis, Lamblie střevní) je jednobuněčný organismus, který patří mezi prvoky. Tento…

Dráždivý tračník

Funkční poruchy trávení jsou dlouhodobé obtíže trvalého nebo návratného charakteru, u kterých nebyla objevena organická příčina choroby. Tyto potíže…

Avitaminóza

Vitamín obecně je organická látka, která je nezbytná pro normální růst a výživu lidského organismu. Vitamín nemůže být syntetizován v lidském těle,…

Kojenecká kolika

Do trávicího ústrojí se vzduch dostává polykáním se stravou a při trávení potravy působením střevních bakterií. Spolykaný vzduch částečně odchází při…

Tinnitus

Ucho mladého zdravého člověka je schopno vnímat zvuky v rozsahu frekvencí 20-20000 Hz (Hertzů), starší osoba s nedoslýchavostí pak vímá frekvence 50…

Percepční sluchové vady

Percepce je výraz, který označuje vnímání, to znamená, že percepční vady se týkají poruch vnímání zvuku. Zvuk je tedy vpořádku veden vnějším uchem do…

Menierova nemoc

Pro pochopení vzniku této nemoci je důležité zmínit stavbu vnitřního ucha. Vnitřní ucho je velmi složitý párový orgán. Zajišťuje převod zvuků z…

Převodní sluchové vady

Ucho mladého zdravého člověka je schopno vnímat zvuky v rozsahu frekvencí 20 - 20000 Hz (Hertzů), starší osoba s nedoslýchavostí pak vnímá frekvence…

Epiglotitida

Před rokem 1980 (rok objevu vakcíny proti Haemophilu influenzae) toto onemocnění postihovalo převážně malé děti ve věku 2 až 4 let a v mnoha…

Nemoci slinných žláz

Velké slinné žlázy jsou párové orgány uložené v blízkosti dutiny ústní. Protože mají vývod, který dopravuje vytvořené sliny na místo určení, říká se…

Zubní kaz

Zubní kaz, latinsky caries, je infekční onemocnění zubu, při kterém dochází k narušení části skloviny dříve zdravého zubu. Zubní kaz je celosvětově…

Příušnice

U spousty lidí (zhruba u poloviny), probíhají příušnice skrytě, to znamená, že dotyčný ani neví, že je nakažený, takže nemá žádné příznaky. U…

Koňská encefalomyelitida východního typu – EEE

Jak již bylo naznačeno, koňska encefalomyelitida východního typu je virové onemocnění přenášené komáry. Jedním druhem komára, který typicky přenáší…

Nachlazení

Statisticky trpí dospělý člověk nachlazením 2-3x ročně, děti dokonce 6-8x do roka. Nachlazení se objevuje nejčastěji během zimních měsíců ale…

Kaposiho sarkom

Kaposiho sarkom nemusí zůstat pouze u kůže, ale může napadat také končetiny, plíce, játra či zažívací trakt. Sarkom obecně označuje typ nádoru, který…

Horečka a febrilní křeče u dětí

Klasickým příkladem vzniku horečky je nákaza viry či bakteriemi. Děti nemají ještě dostatečně vyvinutý imunitní systém a termoregulaci, proto i na…

Prolaps rekta neboli výhřez konečníku

Konečník je poslední část tlustého střeva. Slouží k hromadění stolice a podílí se na jejím vyprazdňování. Díky důmyslnému systému vnitřního a…

Průjem

Světová zdravotnická organizace WHO definuje průjem přesněji jako tři a více vodnatých stolic za den nebo častější stolice než je běžné po zdravou…

Alportův syndrom

Alportův syndrom je vrozená neboli dědičně podmíněná skupina projevů. Konkrétně se jedná o vrozenou poruchu kolagenu typu 4. Kolagen je stavební…

Inkontinence stolice

Pro pochopení funkce konečníku je dobré představit si tuto oblast trávicího traktu. Konečník neboli rektum je koncová část tlustého střeva, na které…