Epiglotitida

Epiglotitida
03. 11. 2019

Epiglotitida je pojem označující potencionálně život ohrožující zánět hrtanové příklopky. Tato struktura se odborně nazývá epiglotis. Hrtanová příklopka je ohebná chrupavka na horním konci hrtanu (její volný konec lze zahlédnou při široce otevřených ústech za kořenem jazyka).

Při polykání příklopka překrývá otvor hrtanu, aby nedošlo ke vdechnutí potravy nebo tekutin. Při dýchání nebo mluvení se naopak napřímí a umožní tím proudění vzduchu hrtanem. Slovo epiglotitida lze přeložit jako zánět hrtanové příklopky. Anglicky se stav označuje jako epiglottitis.

Čtěte také:

Zánět hrtanové příklopky

Historie epiglotitidy

Před rokem 1980 (rok objevu vakcíny proti Haemophilu influenzae) toto onemocnění postihovalo převážně malé děti ve věku 2 až 4 let a v mnoha případech končilo tragicky. S objevem účinné očkovací látky proti nejčastějšímu původci onemocnění tragických případů významně ubylo a dnes se s onemocněním můžeme paradoxně setkat častěji u starších dětí nebo u dospělých osob.

Onemocnění může postihnout osobu v jakémkoliv věku a jakéhokoliv pohlaví. Bakterie Hemophilus influenzae je považována za hlavního viníka vzniku epiglotitidy, ale obecně příčin existuje několik. S epiglotitidou se můžeme setkat mnohem častěji v rozvojových zemích, kde je prevence vzniku podceňována a případná diagnostika onemocnění je pomalejší.

Příčiny vzniku epiglotitidy

Epiglotitida je zánětlivý proces v oblasti hrtanu. Zánět hrtanové příklopky, který může vést k život ohrožujícímu otoku, vzniká na základě několika faktorů. Hlavní příčinou je bakteriální zánět. K dalším příčinám patří poškození na základě popálení horkou tekutinou či párou, přímým či nepřímým úrazem v oblasti krku nebo jiné zánětlivé procesy (virové infekce apod.).

Do roku 1980 byla hlavním viníkem bakterie Haemophilus influenzae typu B, známá pod označením Hib. Tato bakterie také běžně způsobuje zápaly plic, záněty mozkových blan nebo sepse. Heamophilus se šíří jako kapénková infekce kašlem či kýchnutím. Díky vakcinaci dětí proti Haemofilu je epiglotitida ve vyspělých zemích mnohem méně častým onemocněním.

Onemocnění ale může způsobit i řada jiných bakterií jako je streptokokus (Streptococcus pneumoniae neboli pneumokok nebo typy A, B a C) nebo zlatý stafylokokus (Staphylococcus aureus) a další bakterie.

Streptokokové a stafylokokové infekce jsou v dnešní vyspělé době hlavními příčinami vzniku epiglotitidy. Příznaky typické pro epiglotitidu mohou vzniknout také po pozření chemických látek, polknutí cizího tělesa nebo při užívání zakázaných látek (kokain). K rizikovým faktorům (stavy zvyšující riziko vzniku zánětu) řadíme mužské pohlaví, oslabení imunitního systému nebo odmítnutí doporučeného očkování.

Projevy a průběh epiglotitidy

Pokud budeme mluvit o epiglotitidě způsobené Haemophilovou nebo jinou bakteriální infekcí, průběh nemoci bývá dramatický a stav především malého dítěte se může zhoršit během několika málo hodin. Celé onemocnění může začít bolestí v krku, zvýšenou teplotou a nechutenstvím. Stav se může velmi rychle zhoršit a následovat může horečka, změna hlasu, pískoty při dýchání, bolestivé polykání, slinění a extrémní bolest krku. Změna chování dítěte je typická, převládá neklid, strach, pláč nebo apatie. Dýchání bývá zrychlené a vysoký sed s mírným předklonem je klasickou úlevovou polohou.

První pomoc při epiglotitidě

Pokud nemocný není schopen příjímat dostatek kyslíku z okolního vzduchu, jako pozdní projev se může objevit cyanóza neboli namodralé zbarvení kůže a sliznic (rty a okolí úst a postupně další části těla). U dospělých většinou pozorujeme příznaky a průběh mnohem méně dramaticky a stav se zhoršuje ne během hodin, ale spíše během několika dní. K projevům patří bolest v krku, bolest při polykán, změna hlasu, stridor (pískot při nádechu nebo výdechu), zhoršení dýchání a slinění.

Epiglotitida je velmi závažný život ohrožující stav, proto je dobré vyhledat profesionální pomoc při náhlé změně dýchání a polykání. Především u malých dětí je nutné reagovat velmi rychle. Epiglotitida je vždy závažný stav, ale pokud pomoc přijde včas, stav nemocného se může během několika málo dní zlepšit a zánět odezní bez komplikací.

V nejhorším případě může epiglotitida vést k dechovému selhání (doslova dochází k udušení při masivním otoku a uzávěru dýchacích cest). K dalším komplikacím patří rozšíření infekce po těle (zánět plic-pneumonie, lymfadenopatie, artritida, meningitida nebo sepse) nebo zjizvení dýchacích cest při požití chemikálií nebo při popálení. V případě zjizvení a zúžení dýchacích cest může stav vést až k trvalé tracheostomii (trubička zavedená přes krk do dýchacích cest).

epiglotitida1

Diagnostika epiglotitidy

Přesné prokázání epiglotitidy vyžaduje takzvanou inspekci neboli vyšetření pohledem. Zkušený lékař zavede do úst laryngoskop (lžíce se světlem na konci, modernější přístroje mají na konci kameru a zobrazují pohled na monitor nebo display) a přímým pohledem zjistí zánětlivý otok hrtanové příklopky a okolních struktur. Nutné je zmínit, že ačkoliv toto vyšetření zní velmi jednoduše, v případě podezření na epiglotitidu patří do rukou velmi zkušené osoby. Vyšetření totiž může podráždit dýchací cesty a jako reakci vyvolat bronchospasmus, což je reaktivní uzavření dýchacích cest a vede k rychlému poklesu kyslíku v těle a bez rychlé pomoci vede k udušení.

Proto je vhodné larygoskopii provádět na operačním sále nebo na oddělení JIP (jednotka intenzivní péče), která jsou vybavena potřebnými pomůckami a léky pro řešení těchto situací. Další méně užívanou diagnostickou metodou je rentgenový snímek. Rentgenový obrázek krku může v případě epiglotitidy zobrazit typický obraz. Bohužel ale při nezobrazení to neznamená, že nemocný epiglotitidu nemá, proto se tato málo spolehlivá metoda používá výjimečně.

Vyšetření epiglotitidy

Mnohem přesnější je pak CT vyšetření (počítačová tomografie). CT metoda je schopna zobrazit poměrně detailně strukturu měkkých tkání a ozřejmit, zda jde o epiglotitidu nebo jiné zánětlivé procesy, které se klinicky epiglotitidě podobají (peritonsilární absces nebo retrofaringeální absces). Ultrazvuk se k této diagnostice začal používat teprve nedávno a nesetkáme se s ním až tak často.

Obecně je ale nutné si uvědomit, že epiglotitida je velmi závažný stav, proto je důležité vybrat rychlou, co možná nejspolehlivější diagnostickou metodu a začít s léčbou. Pokud je potřeba zjistit původce epiglotitidy, absolutní kontraindiací je provádět stěr z krku a to pro stejné riziko bronchospazmu (podráždění štětičkou, která se běžně používá při angíně, by opět mohla vyvolat život ohrožující bronchospasmus). Nejlepší je provést kultivaci vzorku krve nebo nasadit léčbu empiricky.

Léčba epiglotitidy

OPERACE

Aby nedošlo ke zbytečným komplikacím, které mohou u epiglotitidy rychle nastat, je důležité začít s léčbou co možná nejrychleji. Nejdůležitější ze všeho je zajistit dýchací cesty. Oblast hrtanu je oteklá a kompletní uzávěr může nastat velmi rychle. Prioritou je nechat nemocného dýchat volně, pokud možno v klidu, ale být připraven na možné komplikace.

V případě přílišného zúžení dýchacích cest se zajištění dýchacích cest provádí endotracheální intubací, což v praxi znamená zavedení tenké trubičky do trachey. Trubička tak zajistí stálé otevření dýchacích cest a zůstane v trachee dokud otok nesplaskne a zánět se nezklidní. V některých případech je otok tak rozsáhlý, že intubace není možná a je nutné přiklonit se k chirurgickému otevření dýchacích cest. To se provádí naříznutím otvoru na krku a zavedení trubičky přes krk do dýchacích cest v oblasti pod otokem.

LÉČBA ANTIBIOTIKY

Jelikož je ve většině případů epiglotitida způsobená bakteriální infekcí, nasadí se antibiotika. V dnešní době se většinou lékaři přiklání ke skupině nazvané cefalosporiny 3. generace. Jelikož nemocná osoba není schopna polykat, antibiotika se aplikují přímo do žíly. Tím se také dostanou rychle do místa infekce. Příkladem konkrétních antibiotik, která mohou být použita, jsou ceftriaxon, vankoycin nebo klindamycin. V případě alergie na penicilin se podává trimetoprim sulfometoxazol nebo klindamycin.

K antibiotické léčbě se také typicky přidávají kortikosteroidy. Jde o protizánětlivé léky, které klidní otok dýchacích cest. Možné je také inhalovat adrenalin, ten ale situaci řeší jen dočasně. Při včasném zavedení léčby je prognóza velmi dobrá a vážné komplikace hrozí pouze jednomu procentu dětí a sedmi procentům dospělých s epiglotitidou.

Prevence epiglotitidy

Epiglotitida je velmi závažné, život ohrožující onemocnění. Ačkoliv tato informace zní výhružně, výskyt epiglotitidy se významně snížil od roku 1980, kdy byla objevena očkovací látka proti Hib (bakterie Haemophilus influenzae). Vakcína se aplikuje již velmi malým dětem v několika dávkách a její spolehlivost je vysoká.

V případě imunokomprimovaných osob (srpkovitá anémie HIV, chemoterapeutická léčba nebo imunosupresivní léčba) je možné očkovat také starší děti nebo dospělé osoby. I když je očkování poměrně spolehlivé, samozřejmě nemůže zabránit vzniku epiglotitidy stoprocentně. Epiglotitidu mohou způsobit i jiné typy bakterií. Jako prevence vzniku se doporučuje nesdílet osobní hygienické pomůcky jako je kartáček na zuby, mýt si často ruce a používat desinfekční přípravky na ruce v případě potřeby.

Epiglotitidě vzniklé na základě poleptání chemikáliemi je možné předejít důsledným označením nádob s chemikáliemi, aby nedošlo k nechtěnému pozření a umístění chemikálii na bezpečné místo z dosahu dětí. Prevence inhalace kouře nebo horkých par pak souvisí s bezpečnostními pravidly pro práci s ohněm, výbušninami apod.



Diskuse k článku

Diskuse neobsahuje zatím žádný komentář. Buďte první!
Odesláním souhlasíte s pravidly diskuze.
Další články z rubriky

Neplodnost u žen

Příčiny vzniku neplodnosti u žen nejsou vždy jednoznačné a není vždy lehké je diagnostikovat. V mnoha případech je neplodnost neobjasněna. K…

Koňská encefalomyelitida východního typu – EEE

Jak již bylo naznačeno, koňska encefalomyelitida východního typu je virové onemocnění přenášené komáry. Jedním druhem komára, který typicky přenáší…

Spála

Nemoc je vysoce infekční a dětský kolektiv vybízí k epidemiím a rychlému přenosu mezi dětmi. Spála se může ale vyskytnut také u dospělých osob, jen…

Zlomeniny kostí dolní končetiny

Zlomenina, odborně fraktura, je porucha kontinuity kosti. Ke zlomení dochází v případě, kdy je elasticita a celková pevnost kosti překonána vnější…

Botulismus

Původcem infekce je bakterie Clostridium botulinum, která se dokáže množit i bez přístupu vzduchu a tvoří spory (klidová forma bakterií umožňující…

Cholera

Jak již bylo řečeno, onemocnění cholery vzniká napadením lidského organismu bakterií Vibrio Cholerae. Onemocnění se šíří fekálně-orální cestou …

Ehrlichióza

Jak již bylo naznačeno, příčinou vzniku ehrlichiózy je přenos bakterií krví z přisátého klíštěte. Tzv. rezervoárem bakterií jsou nejen klíšťata, ale…

Tularémie – zaječí nemoc

Tularémie byla poprvé popsána před první světovou válkou v oblasti Tulare v USA. Ve dvacátých letech minulého století Edward Francis izoloval tuto…

Brániční kýla

Bránice se latinsky označuje jako diaphragma a řecky jako pren. Jde o blánu tvořenou svalovými vlákny a šlachami. Najdeme ji u téměř všech savců…

Ascites

Podstatou vzniku břišního výpotku neboli ascitu je určitá nerovnováha při tvorbě tekutiny a při jejím vstřebávání. Velkou roli při vstřebávání hrají…

Zhoubný nádor slinivky břišní

Slinivka břišní, odborně pankreas, je laločnatá žláza umístěná před zadní stěnou břišní za žaludkem. Připomíná velkou slinnou žlázu. Její pravá část…

Zánět slinivky břišní

Slinivka břišní (odborně pankreas) je žláza uložená před zadní stěnou břišní za žaludkem. Jedná se o žlázu s dvojí sekrecí – exokrinní a endokrinní.…

Embolie obecně

Podle typu embolu (vmetku) existuje několik druhů embolie. Tím pak získáme také mnoho příčin vzniku embolie. Je známo mnoho stavů, které zvyšují…

Kašel – akutní a subakutní

Sliznice dýchacích cest je opatřena důmyslným „kartáčem“ (řasinkový epitel, epitel – vrchní vrstva sliznice) jehož funkcí je trvalé odstraňování…

Alergická rýma

Klíčovým orgánem je nosní sliznice, ale velmi často se současně vyskytují alergické projevy i na jiných orgánech, zejména oční spojivce, kůži a…

Azbestóza

Nebezpečnost azbestu vychází z několika jeho vlastností. Jednou z nich je malý rozměr jeho vláknité struktury. Částice se dostávají do prachu a jsou…

Achondroplazie

Onemocněním trpí muži i ženy přibližně stejně často (muži mírně častěji), protože achondroplazie patří k autozomálně dominantním dědičným poruchám.…

Downův syndrom

S Downovým syndromem se lékaři setkávali již v dávné minulosti (je dochována lebka nemocného ze 7. století), ale první popis poruchy se přisuzuje…

Pompeho choroba

Pompeho choroba se řadí mezi velmi vzácná onemocnění. Rozlišují se tři formy onemocnění a to infantilní, která postihuje novorozence, a pak juvenilní…

Turnerův syndrom

Genetická informace stojí za člověkem jako takovým, v genech jsou uloženy veškeré informace o těle člověka od složení buněk a jejich produktů po…

Kraniosynostóza

Hlava novorozence je složená z několika plochých lebečních kostí, které jsou spojeny volnými fibrózními švy (frontální, sagitální, okcipitální,…

Demence

Jelikož ve většině případů demence postihuje osoby starší 60 let, označuje se demence jako senilní demence neboli stařecká demence. Pojem je ale…

Úrazy hlavy

Příčin vzniku úrazů hlavy existuje obrovské množství. K častým příčinám patří běžné nehody v domácím prostředí (klasické pády z žebříku, ze židle,…

Synkopa

Měli bychom se seznámit také s podobnými stavy, neboť každá krátkodobá porucha vědomí není synkopou. Pojem synkopa je vymezen pouze pro příčinu v…

Gynekomastie

Běžně se gynekomastie v mužské populaci objevuje jako přirozená hormonální nerovnováha. Může to být již u novorozenců díky přechodu ženských…

Connův syndrom

Aldosteron je steroidní hormon a hlavní mineralokortikoid, který je produkovaný vnější zónou (zona glomerulosa) kůry nadledvin. Aldosteron hraje…

Addisonova choroba

Addisonova choroba je nepříliš časté onemocnění, bez správné diagnostiky a léčby může ale být až smrtelné. Nemoc je spojena s poruchou tvorby hormonů…

Poruchy štítné žlázy

Hlavní funkce štítné žlázy spočívá v tvorbě a vylučování hormonů. Štítná žláza produkuje tyroxin, trijodtyronin a kalcitonin. Tyroxin a trijodtyronin…

Uštknutí hadem

Celosvětově existuje asi 3000 druhů hadů, ale pouze 15 % z nich je člověku nebezpečných. Hadi se vyskytují krom Antarktidy na všech kontinentech.…

Portální hypertenze

Příčin vzniku portální hypertenze existuje hned několik typů. Můžeme je rozdělit na prehepatální příčiny (příčiny v oblasti před játry), hepatální …

Krvácení z nosu neboli epistaxe

Nos je nedílnou součástí obličeje. Zevní nos je tvořen drobnými nosními kůstkami a navazující chrupavkou. Nosními dírkami proudí vzduch do horních…

Hemolytická nemoc novorozenců

Příčinou hemolytické nemoci novorozenců je přenos mateřských protilátek přes placentu. Protilátky se pak navážou na červené krvinky plodu. K této…

Spála

Nemoc je vysoce infekční a dětský kolektiv vybízí k epidemiím a rychlému přenosu mezi dětmi. Spála se může ale vyskytnut také u dospělých osob, jen…

Popáleniny

Teplo, které může způsobit popáleniny, může mít mnoho forem. Popáleniny mohou zapříčinit následující rizikové činnosti: Může jít o horkou tekutinu…

Dehydratace

Voda je nedílnou součástí lidského těla. Vyskytuje se uvnitř buněk jako součást intracelulární tekutiny (asi 60 %), i extracelulárně v mezibuněčném…

Kuří oko

Kuří oko vzniká v místě chronického tlaku na kůži. Tlak je bodový a plocha tlaku je většinou okrouhlá nebo oválná. Tlak na kůži vzniká nejčastěji…

Nádor jazyka

Podle statistik v roce 1990 podlehlo nádorům ústní dutiny asi o třetinu méně nemocných nežli v roce 2013. Celosvětově se jedná o závažný problém,…

Thymom

Brzlík je uložen hned za hrudní kostí v oblasti přechodu krku na hrudník. U dětí je veliký, v pubertě se začíná zmenšovat a je nahrazován tukem. Po…

Nádory varlat

Jednoznačná příčina vedoucí k nádoru varlat není známá. Jsou však prokázány rizikové faktory, které se mohou podílet na vzniku nemoci u konkrétního…

Spinocelulární karcinom

Hlavní příčinou vzniku spinocelulárního karcinomu je vystavení kůže UV záření. Nemusí se jednat pouze o sluneční záření, jednoznačně byl také…

Retinitis pigmentosa

Onemocnění postihuje obě pohlaví. Dnes je již známo víc jak 50 různých genetických defektů. Patří mezi ně X vázaná dědičnost (5-15 %), autozomálně…

Odchlípení sítnice (Amoce)

Jedním z nich je slepá skvrna neboli optický disk, kudy vystupuje zrakový nerv a vstupuje tepna arteria centralis retinae. Druhou strukturou je…

Keratokonus

Příčina degenerativní změny rohovky vedoucí ke keratokonu jsou dosud neznámé. Odborníci se domnívají, že za změnami stojí kombinace genetických vlivů…

Neprůchodnost slzných cest

Slzy mají za úkol zvlhčovat oko, odplavovat nečistoty a chránit ho před infekcí. Zjednodušeně jsou slzy jen slaná voda s příměsí bílkovin. Jsou…

Malárie

Římský Columella pak asocioval horečky s kousnutím komára a to především v bažinatých oblastech. Historicky se uvádí, že malárie mohla stát za pádem…

Filarióza

Nákaza se velmi hojně vyskytuje v tropických a subtropických oblastech Asie, Afriky, střední a jižní Ameriky a Tichomoří. Filarióza je parazitární…

Parazitární infekce

Jelikož existuje mnoho druhů parazitů, k nákaze parazitem může dojít mnoha způsoby. Jednou z nejčastějších příčin nákazy je požití potravy či nápoje,…

Toxoplasmóza

Původcem onemocnění je Toxoplasma gondii (toxoplasma obecná), nitrobuněčný prvok řadící se mezi kokcidie. Jedná se o invazivního prvoka, který v…

Neplodnost u žen

Příčiny vzniku neplodnosti u žen nejsou vždy jednoznačné a není vždy lehké je diagnostikovat. V mnoha případech je neplodnost neobjasněna. K…

Ženské pohlavní nemoci

Nakazit se tzv. lidským papilomavirem HPV je velmi snadné. HPV virů jsou bohužel stovky, a i když je možné se proti některým z nich očkovat, očkování…

Nemoci předkožky – fimóza, parafimóza

Zevní chlapecký genitál je tvořen penisem a varlaty uloženými v šourku (scrotum). Penis se skládá z těla a žaludu (lat. glans penis), na kterém ústí…

Abrupce placenty

Příčina vzniku abrupce placenty je stále poměrně nejasná. Existují ale určitá zvýšená rizika pro vznik abrupce. Tato rizika se označují jako rizikové…

Zlomeniny kostí dolní končetiny

Zlomenina, odborně fraktura, je porucha kontinuity kosti. Ke zlomení dochází v případě, kdy je elasticita a celková pevnost kosti překonána vnější…

Otoky dolních končetin

Obecně se otok označuje jako edém. Slovo vychází z latinského oedeme. Edém neboli otok je stav, kdy se ve tkáních (nebo orgánu) objevuje nadbytečná…

Výhřez meziobratlové ploténky

K výhřezu meziobratlové ploténky může teoreticky dojít kdekoliv v celé délce páteře. Nejčastěji se ale s herniací disku setkáváme v nejvíce…

Ostruha patní kosti

Patní kost (latinsky calcaneus) je předozadně protáhlá zánártní kost, která spojuje lýtkové kosti s kostmi plosky nohy. V zadní části paty se nachází…

Lamblióza neboli giardióza

Giardia intestinalis (jinak také zvaná Giardia lamblia, G. duodenalis, Lamblie střevní) je jednobuněčný organismus, který patří mezi prvoky. Tento…

Dráždivý tračník

Funkční poruchy trávení jsou dlouhodobé obtíže trvalého nebo návratného charakteru, u kterých nebyla objevena organická příčina choroby. Tyto potíže…

Avitaminóza

Vitamín obecně je organická látka, která je nezbytná pro normální růst a výživu lidského organismu. Vitamín nemůže být syntetizován v lidském těle,…

Kojenecká kolika

Do trávicího ústrojí se vzduch dostává polykáním se stravou a při trávení potravy působením střevních bakterií. Spolykaný vzduch částečně odchází při…

Tinnitus

Ucho mladého zdravého člověka je schopno vnímat zvuky v rozsahu frekvencí 20-20000 Hz (Hertzů), starší osoba s nedoslýchavostí pak vímá frekvence 50…

Percepční sluchové vady

Percepce je výraz, který označuje vnímání, to znamená, že percepční vady se týkají poruch vnímání zvuku. Zvuk je tedy vpořádku veden vnějším uchem do…

Menierova nemoc

Pro pochopení vzniku této nemoci je důležité zmínit stavbu vnitřního ucha. Vnitřní ucho je velmi složitý párový orgán. Zajišťuje převod zvuků z…

Převodní sluchové vady

Ucho mladého zdravého člověka je schopno vnímat zvuky v rozsahu frekvencí 20 - 20000 Hz (Hertzů), starší osoba s nedoslýchavostí pak vnímá frekvence…

Nemoci slinných žláz

Velké slinné žlázy jsou párové orgány uložené v blízkosti dutiny ústní. Protože mají vývod, který dopravuje vytvořené sliny na místo určení, říká se…

Zubní kaz

Zubní kaz, latinsky caries, je infekční onemocnění zubu, při kterém dochází k narušení části skloviny dříve zdravého zubu. Zubní kaz je celosvětově…

Příušnice

U spousty lidí (zhruba u poloviny), probíhají příušnice skrytě, to znamená, že dotyčný ani neví, že je nakažený, takže nemá žádné příznaky. U…

Zánět dásní - gingivitida

Zánět dásní je nejběžnější onemocnění dásní. Trpí jim až 90% dospělé populace. Můžeme ho dělit do několika skupin: zánět indukovaný plakem a zánět…

Koňská encefalomyelitida východního typu – EEE

Jak již bylo naznačeno, koňska encefalomyelitida východního typu je virové onemocnění přenášené komáry. Jedním druhem komára, který typicky přenáší…

Nachlazení

Statisticky trpí dospělý člověk nachlazením 2-3x ročně, děti dokonce 6-8x do roka. Nachlazení se objevuje nejčastěji během zimních měsíců ale…

Kaposiho sarkom

Kaposiho sarkom nemusí zůstat pouze u kůže, ale může napadat také končetiny, plíce, játra či zažívací trakt. Sarkom obecně označuje typ nádoru, který…

Horečka dengue

Horečka dengue (čti denge či dengi) je virové onemocnění rozšířené v exotických krajích. Zaslouží si pozornost českých cestovatelů, protože v roce…

Prolaps rekta neboli výhřez konečníku

Konečník je poslední část tlustého střeva. Slouží k hromadění stolice a podílí se na jejím vyprazdňování. Díky důmyslnému systému vnitřního a…

Průjem

Světová zdravotnická organizace WHO definuje průjem přesněji jako tři a více vodnatých stolic za den nebo častější stolice než je běžné po zdravou…

Alportův syndrom

Alportův syndrom je vrozená neboli dědičně podmíněná skupina projevů. Konkrétně se jedná o vrozenou poruchu kolagenu typu 4. Kolagen je stavební…

Inkontinence stolice

Pro pochopení funkce konečníku je dobré představit si tuto oblast trávicího traktu. Konečník neboli rektum je koncová část tlustého střeva, na které…