Alopecie

Alopecie
20. 08. 2014

Alopecii lze vysvětlit jako ztrátu vlasů nebo ochlupení na místech, kde se za normálních okolností vyskytují. V dnešní době, kdy vzhled je ve společnosti považován za důležitý, je problém s vypadáváním vlasů čím dál více aktuálnější. Samotný proces vypadávání vlasů je odborně označován jako effluvium. Nejde však jen o vadu na kráse. Často se za tímto problémem skrývá závažné onemocnění, které je třeba léčit. Plešatost je častěji spojována s muži, ale postupně se stává stále častějším problémem také u žen. Uvádí se, že ve věku 40 až 60 let se vyskytuje až u 30% žen. 

Struktura a růst vlasu

Vlasy jsou složeny z volné části, která se nachází nad pokožkou a kořínku, který je skrytý v hloubce kůže. Kořínek je zakončený rozšířenou cibulkou. Celý kořen je obalený pochvou. Obal spolu s kořínkem tvoří vlasový váček neboli folikul. Hlavní složkou vlasu je bílkovina zvaná keratin. Barvu vlasů určují pigmentové buňky, melanocyty, které obsahují barvivo a tím udávají výsledný tón vlasu. Každý vlas prodělává určitý růstový cyklus. První fáze se nazývá anagenní a je to období, kdy vlas roste. Většinou to bývá průměrně jeden až dva centimetry za měsíc. Tato fáze je dlouhá, trvá i několik let. Následuje etapa klidová, která trvá zhruba tři týdny a odborně se nazývá katagenní. Konečná telogenní fáze je obdobím odumření a uvolnění vlasu.

Za normálních okolností by mělo být více vlasů v růstové fázi než v konečném období. Uvádí se, že až 85% vlasů by mělo být v první fázi vývoje. U dospělého člověka se počet vlasů pohybuje zhruba okolo 100000. Normální je, pokud denně vypadne osmdesát až sto vlasů. Toto je běžné množství, kterého si mnohdy ani nevšimneme. Na stejném místě pak po několika měsících může vyrůst nový vlas, pokud dotyčný netrpí alopecií.

Příčiny vypadávání vlasů a vzniku alopecie

Za vypadáváním vlasů se skrývá spousta příčin, od banálních až po závažné, kterým je třeba věnovat zvýšenou pozornost. Nejčastější příčinou vypadávání vlasů je zvyšující se věk a dědičná výbava, kterou nám předali rodiče. Nejprve je tedy nutné zapátrat v rodině, často se s podobným problémem potýkají také rodiče nebo sourozenci. Současně s predispozicí k vypadávání vlasů dědíme také určitou kvalitu vlasů. Velmi důležitou příčinou zvýšené ztráty ochlupení je hormonální nerovnováha. Nezřídka se tak přijde na onemocnění orgánů, které se na vytváření a kontrolování rovnováhy hormonů v těle podílejí.

Jednou z nejběžnějších příčin je onemocnění štítné žlázy, ať už jde o její zvýšenou nebo sníženou funkci. Tato porucha může souviset jen se zánětem žlázy, v horším případě s nádorovým onemocněním. U žen je třeba pátrat po gynekologických příčinách. Nadměrné vypadávání vlasů bývá totiž spojeno také s pohlavními hormony. Jde hlavně o zvýšení hladin mužských pohlavních hormonů. Ty se běžně vyskytují i u žen, ovšem jen v malém množství a hlavně musí být zachována jejich rovnováha s ženskými pohlavními hormony. Proto se problémy mohou objevit v souvislosti s onemocněním vaječníků, ale také v přirozených stavech jako je například přechod do menopauzy nebo obezita ženy. Všechny hormonální změny jsou řízeny centry v mozku, proto i postižení v této oblasti se může rovněž projevit zvýšeným vypadáváním vlasů. Dalším relativně častým problémem jsou autoimunitní onemocnění. Dalo by se říct, že jde o onemocnění, kdy v těle vznikne vnitřní zánět, bez jakékoliv vnější příčiny. Mezi tyto nemoci patří například systémový lupus erytematodes. Také některá nádorová onemocnění bývají spojená se zvýšenou ztrátou ochlupení. Známou je také spojitost plešatění s léčbou některých nádorových onemocnění, kdy chemoterapie působí toxicky nejen na nádorové buňky, ale také na vlasové folikuly.

Ve větší míře můžeme o vlasy přicházet také při nízké hladině železa a chudokrevnosti. Důležité je také zmínit, že i jídelníček ovlivňuje kvalitu a růst vlasů. Hlavně u striktních diet, kdy tělo trpí nedostatkem bílkovin a tuků se může tento problém projevit. Samozřejmě také dlouhodobý stres a únava působí negativně a mohou vést k alopecii. Další příčinou ztráty vlasů může být nešetrné barvení vlasů, kdy může aplikací některých agresivních prostředků být vlas zcela zničen.

Typy alopecie

Hlavní rozdělení alopecií spočívá v rozsahu postižení. Pokud je rovnoměrně zasažena celá pokožka hlavy nazýváme tento typ plešatění difuzní. Naopak mapovité vypadávání vlasů se nazývá alopecia areata. Dále je důležité rozdělení na alopecie akutně vzniklé a ty trvající delší dobu - chronické. Další členění je pak dle příčin zmíněných výše.

Diagnostika vypadávání vlasů

Vypadáváním a onemocněním vlasů se zabývají kožní lékaři. Z velké části si onemocnění pacienti mohou stanovit sami. Sám dotyčný si hlídá, kolik vlasů mu za den vypadne. Ovšem není to tak jednoduché, je třeba spočítat veškeré vlasy, i ty uvízlé v hřebenu a na polštáři po ránu. Normální počet vypadnutých vlasů je osmdesát až sto za den. Lékař pak hodnotí celkový stav pacienta. Ptá se na všechna známá onemocnění, užívané léky a rodinnou anamnézu. Vyšetření je většinou doplněno odběry krve, kde lze mimo jiné stanovit hladiny hormonů, železa a chudokrevnost. Dále pak kožní lékař provádí samotné vyšetření vlasů. Sleduje kvalitu a také výskyt prořídnutí, zda je difuzní nebo spíše ložiskové. Všímá si také jakýchkoliv změn na kůži a nehtech. Orientačně lze provést takzvaný trakční test, kdy lékař sleduje, kolik vlasů se uvolní při tahu. Složitější vyšetření představuje takzvaný trichogram. Jde o mikroskopické vyšetření vlasových kořínků a stanovení, v jaké fázi vývoje se vlas nachází. Dále se v procentech určuje zastoupení v jednotlivých obdobích. Problémem je většinou zvýšený počet vlasů v telogenní fázi.

Vyšetření však není pro pacienty zrovna nejpříjemnější, protože vlasy určené k vyšetření se musí vytrhnout. Méně bolestivý je fototrichogram, kdy se sleduje růst a vývoj vlasů na zvoleném oholeném místě. Mikroskopicky lze vyšetřovat také samotné kořínky a vlas, kdy se hodnotí celkový vzhled, příčný průměr a podobně. Lékaři si také všímají celkově kvality kštice, hustoty, zbarvení a míry promaštění.

fotolia_57333739_xs_1600x900ms

Léčba alopecie

K tomu, aby léčba mohla být úspěšná, je samozřejmě základem určení příčiny vypadávání vlasů. Vůbec nejčastějším typem je takzvaná androgenní alopecie. U bělochů je tento typ alopecie nejčastější. Uplatňuje se u ní určitá dědičná zátěž, věk a nadbytek mužských pohlavních hormonů. Při androgenní alopecii dochází k rychlejšímu přechodu vlasu do telogenní fáze, narušuje se tak poměr vlasů v určitých vývojových obdobích. U mužů probíhá většinou pozvolna. Začíná nad čelem, dochází k tvorbě koutů a vlasy postupně směrem k temeni hlavy ubývají. U ženského typu androgenní alopecie zůstává zachována vlasová linie nad čelem a spíše dochází k difuznímu prořídnutí, hlavně v oblasti pěšinky. Ženy tento problém častokrát popisují jako nezačesatelnou pěšinku.

K léčbě je využíván minoxidil, který se začal používat hlavně k snížení krevního tlaku. Jako vedlejší účinek byl zjištěný zvýšený růst vlasů a ochlupení. Proto se začal využívat v léčbě alopecie. Aplikuje se ve formě 2% nebo 5% roztoku přímo na postižené místo. Roztok lze sehnat pod názvem Regain nebo Neocapil. Je třeba, aby aplikace byla pravidelná, nejlépe dvakrát denně, minimálně po dobu čtyř měsíců. Lze vyzkoušet také v kombinaci s roztokem retinoinu, což je forma vitaminu A. Podobných látek je na trhu spousta. Podobný minoxilidu je aminexil, který je obsažen například v přípravcích Decros od Vichy. Dále bývá využíván pod názvem Alpicort roztok prednisolonu s kyselinou salicylovou. Možné je také zakoupit spoustu přípravků, které zvyšují prokrvení pokožky, například s obsahem kofeinu. U žen se mimo zmíněné přípravky využívá také celková antiandrogenní léčba. Aplikují se ženské pohlavní hormony, které potlačují účinek mužských pohlavních hormonů. Je však třeba se obrnit trpělivostí, mnohdy je nutná delší doba, než se účinky dostaví.

Pokud jsou příčinou alopecie závažná celková onemocnění, nádory nebo nemoci kůže, je samozřejmě třeba se zaměřit na základní chorobu. To samé platí v případech, kdy jsou příčinou léky či chemoterapie. Jako doplňkovou léčbu lze vyzkoušet roztok minoxidilu a vitaminy podporující růst vlasů. Mnohdy jsou příčinou dlouhodobé stresy nebo razantní diety a nedostatek tuků a bílkovin. V těchto případech je opět třeba vyřešit prvotní příčinu a případně doplnit výše zmíněnými přípravky a vitaminy.

Důležitá je se tedy vyhýbat stresu, dopřát si relaxaci a jíst vyváženou a pestrou stravu. Hlavně škodí rychlé změny váhy a drastické diety, při kterých je určitý druh potravin zcela vynechávaný. U ložiskové alopecie je příčinou pravděpodobně zánět v postiženém místě. Typicky vznikají v kštici ohraničená kolečka bez vlasů. Postiženy mohou být i jiná místa, někdy například dochází k vypadání obočí. Po ústupu zánětu pak tyto místa zarůstají světlými tenkými vlásky. Důležité je, že tento typ alopecie se může sdružovat s jinými nemocemi, například s postižením štítné žlázy nebo alergiemi. Nejčastěji se v terapii používají kortikoidy. Jde o protizánětlivé léky, které se opět podávají formou roztoku na postižená místa. U mírnějších forem lze vyzkoušet látky zvyšující prokrvení pokožky. Účinná bývá u tohoto typu alopecie také fototerapie, která využívá pozitivních účinků záření. Pokud onemocnění postupuje rychle, je nutné přistoupit k celkové léčbě kortikoidy. Jako podpůrnou léčbu je opět možné kombinovat s minoxidilem a vitaminy. Možností je i léčba chirurgická. Na klinikách plastické chirurgie je prováděna transplantace vlasů, kdy jsou přenášeny vlastní štěpy vlasů. Výkon se provádí jen v místním umrtvení a trvá zhruba 2 - 4 hodiny.

Alternativní léčba alopecie

Obecně je pro zdravé vlasy nutná vyvážená strava. Samozřejmě je do jídelníčku třeba zařadit dostatek zeleniny, ale také zdravé tuky ve formě olivového či kokosového oleje nebo ořechů. Důležitý je také vitamin B, zinek a železo. Pro zdravé vlasy je nezbytný také vitamín A, který je obsažený v mrkvi a listové zelenině. Vlasům nesvědčí tepelná úprava, barvení a trvalé. Nutné je také pečlivě vybírat vlasové přípravky, které často obsahují agresivní čistící prostředky. Vhodnější je vybírat z přírodnějších značek popřípadě profesionálních přípravků. V lékárnách je dostupná celá řada vitaminů, které obsahují různé kombinace látek, které působí příznivě na pleť, nehty a vlasy. Na pokožku hlavy a na vlasy působí pozitivně levandule, rozmarýn a tymián. Je možné je používat ve formě esenciálních olejů nebo z nich vytvořit přeliv. Obecně jsou známy také výborné účinky odvaru z kopřivových listů. Vlasy posilují také žloutky, pro lesklé vlasy se doporučuje přeliv z jablečného octa.

Prevence vzniku alopecie

Pokud projdeme výše zmíněné příčiny vzniku alopecie, některým typům lze účinně předcházet, jiným méně. Základem je ale vyvážená strava plná vitamínů a minerálů a omezení stresu. Pro podporu funkce štítné žlázy je pak vhodné konzumovat mořské ryby a potraviny bohaté na jód. Především ženy by měly pravidelně cvičit a udržovat si hmotnost v mezích normy tak, aby nedocházelo k obezitě. Díky nadbytku tukové tkáně se u žen tvoří nadbytek mužských hormonů a může tak docházet k alopecii. Také by neměly zapomínat na pravidelné návštěvy gynekologa, který by zavčas mohl odhalit onemocnění vaječníků. Pro obě pohlaví je vhodné zakoupit kvalitní prostředky na ošetření vlasů a při jejich mytí jemně kůži masírovat, aby došlo k prokrvení. 



Diskuse k článku

Diskuse neobsahuje zatím žádný komentář. Buďte první!
Odesláním souhlasíte s pravidly diskuze.
Další články z rubriky

Neplodnost u žen

Příčiny vzniku neplodnosti u žen nejsou vždy jednoznačné a není vždy lehké je diagnostikovat. V mnoha případech je neplodnost neobjasněna. K…

Koňská encefalomyelitida východního typu – EEE

Jak již bylo naznačeno, koňska encefalomyelitida východního typu je virové onemocnění přenášené komáry. Jedním druhem komára, který typicky přenáší…

Spála

Nemoc je vysoce infekční a dětský kolektiv vybízí k epidemiím a rychlému přenosu mezi dětmi. Spála se může ale vyskytnut také u dospělých osob, jen…

Zlomeniny kostí dolní končetiny

Zlomenina, odborně fraktura, je porucha kontinuity kosti. Ke zlomení dochází v případě, kdy je elasticita a celková pevnost kosti překonána vnější…

Botulismus

Původcem infekce je bakterie Clostridium botulinum, která se dokáže množit i bez přístupu vzduchu a tvoří spory (klidová forma bakterií umožňující…

Cholera

Jak již bylo řečeno, onemocnění cholery vzniká napadením lidského organismu bakterií Vibrio Cholerae. Onemocnění se šíří fekálně-orální cestou …

Ehrlichióza

Jak již bylo naznačeno, příčinou vzniku ehrlichiózy je přenos bakterií krví z přisátého klíštěte. Tzv. rezervoárem bakterií jsou nejen klíšťata, ale…

Tularémie – zaječí nemoc

Tularémie byla poprvé popsána před první světovou válkou v oblasti Tulare v USA. Ve dvacátých letech minulého století Edward Francis izoloval tuto…

Brániční kýla

Bránice se latinsky označuje jako diaphragma a řecky jako pren. Jde o blánu tvořenou svalovými vlákny a šlachami. Najdeme ji u téměř všech savců…

Ascites

Podstatou vzniku břišního výpotku neboli ascitu je určitá nerovnováha při tvorbě tekutiny a při jejím vstřebávání. Velkou roli při vstřebávání hrají…

Zhoubný nádor slinivky břišní

Slinivka břišní, odborně pankreas, je laločnatá žláza umístěná před zadní stěnou břišní za žaludkem. Připomíná velkou slinnou žlázu. Její pravá část…

Zánět slinivky břišní

Slinivka břišní (odborně pankreas) je žláza uložená před zadní stěnou břišní za žaludkem. Jedná se o žlázu s dvojí sekrecí – exokrinní a endokrinní.…

Embolie obecně

Podle typu embolu (vmetku) existuje několik druhů embolie. Tím pak získáme také mnoho příčin vzniku embolie. Je známo mnoho stavů, které zvyšují…

Kašel – akutní a subakutní

Sliznice dýchacích cest je opatřena důmyslným „kartáčem“ (řasinkový epitel, epitel – vrchní vrstva sliznice) jehož funkcí je trvalé odstraňování…

Alergická rýma

Klíčovým orgánem je nosní sliznice, ale velmi často se současně vyskytují alergické projevy i na jiných orgánech, zejména oční spojivce, kůži a…

Azbestóza

Nebezpečnost azbestu vychází z několika jeho vlastností. Jednou z nich je malý rozměr jeho vláknité struktury. Částice se dostávají do prachu a jsou…

Achondroplazie

Onemocněním trpí muži i ženy přibližně stejně často (muži mírně častěji), protože achondroplazie patří k autozomálně dominantním dědičným poruchám.…

Downův syndrom

S Downovým syndromem se lékaři setkávali již v dávné minulosti (je dochována lebka nemocného ze 7. století), ale první popis poruchy se přisuzuje…

Pompeho choroba

Pompeho choroba se řadí mezi velmi vzácná onemocnění. Rozlišují se tři formy onemocnění a to infantilní, která postihuje novorozence, a pak juvenilní…

Turnerův syndrom

Genetická informace stojí za člověkem jako takovým, v genech jsou uloženy veškeré informace o těle člověka od složení buněk a jejich produktů po…

Kraniosynostóza

Hlava novorozence je složená z několika plochých lebečních kostí, které jsou spojeny volnými fibrózními švy (frontální, sagitální, okcipitální,…

Demence

Jelikož ve většině případů demence postihuje osoby starší 60 let, označuje se demence jako senilní demence neboli stařecká demence. Pojem je ale…

Úrazy hlavy

Příčin vzniku úrazů hlavy existuje obrovské množství. K častým příčinám patří běžné nehody v domácím prostředí (klasické pády z žebříku, ze židle,…

Synkopa

Měli bychom se seznámit také s podobnými stavy, neboť každá krátkodobá porucha vědomí není synkopou. Pojem synkopa je vymezen pouze pro příčinu v…

Gynekomastie

Běžně se gynekomastie v mužské populaci objevuje jako přirozená hormonální nerovnováha. Může to být již u novorozenců díky přechodu ženských…

Connův syndrom

Aldosteron je steroidní hormon a hlavní mineralokortikoid, který je produkovaný vnější zónou (zona glomerulosa) kůry nadledvin. Aldosteron hraje…

Addisonova choroba

Addisonova choroba je nepříliš časté onemocnění, bez správné diagnostiky a léčby může ale být až smrtelné. Nemoc je spojena s poruchou tvorby hormonů…

Poruchy štítné žlázy

Hlavní funkce štítné žlázy spočívá v tvorbě a vylučování hormonů. Štítná žláza produkuje tyroxin, trijodtyronin a kalcitonin. Tyroxin a trijodtyronin…

Uštknutí hadem

Celosvětově existuje asi 3000 druhů hadů, ale pouze 15 % z nich je člověku nebezpečných. Hadi se vyskytují krom Antarktidy na všech kontinentech.…

Portální hypertenze

Příčin vzniku portální hypertenze existuje hned několik typů. Můžeme je rozdělit na prehepatální příčiny (příčiny v oblasti před játry), hepatální …

Krvácení z nosu neboli epistaxe

Nos je nedílnou součástí obličeje. Zevní nos je tvořen drobnými nosními kůstkami a navazující chrupavkou. Nosními dírkami proudí vzduch do horních…

Hemolytická nemoc novorozenců

Příčinou hemolytické nemoci novorozenců je přenos mateřských protilátek přes placentu. Protilátky se pak navážou na červené krvinky plodu. K této…

Spála

Nemoc je vysoce infekční a dětský kolektiv vybízí k epidemiím a rychlému přenosu mezi dětmi. Spála se může ale vyskytnut také u dospělých osob, jen…

Popáleniny

Teplo, které může způsobit popáleniny, může mít mnoho forem. Popáleniny mohou zapříčinit následující rizikové činnosti: Může jít o horkou tekutinu…

Dehydratace

Voda je nedílnou součástí lidského těla. Vyskytuje se uvnitř buněk jako součást intracelulární tekutiny (asi 60 %), i extracelulárně v mezibuněčném…

Kuří oko

Kuří oko vzniká v místě chronického tlaku na kůži. Tlak je bodový a plocha tlaku je většinou okrouhlá nebo oválná. Tlak na kůži vzniká nejčastěji…

Nádor jazyka

Podle statistik v roce 1990 podlehlo nádorům ústní dutiny asi o třetinu méně nemocných nežli v roce 2013. Celosvětově se jedná o závažný problém,…

Thymom

Brzlík je uložen hned za hrudní kostí v oblasti přechodu krku na hrudník. U dětí je veliký, v pubertě se začíná zmenšovat a je nahrazován tukem. Po…

Nádory varlat

Jednoznačná příčina vedoucí k nádoru varlat není známá. Jsou však prokázány rizikové faktory, které se mohou podílet na vzniku nemoci u konkrétního…

Spinocelulární karcinom

Hlavní příčinou vzniku spinocelulárního karcinomu je vystavení kůže UV záření. Nemusí se jednat pouze o sluneční záření, jednoznačně byl také…

Retinitis pigmentosa

Onemocnění postihuje obě pohlaví. Dnes je již známo víc jak 50 různých genetických defektů. Patří mezi ně X vázaná dědičnost (5-15 %), autozomálně…

Odchlípení sítnice (Amoce)

Jedním z nich je slepá skvrna neboli optický disk, kudy vystupuje zrakový nerv a vstupuje tepna arteria centralis retinae. Druhou strukturou je…

Keratokonus

Příčina degenerativní změny rohovky vedoucí ke keratokonu jsou dosud neznámé. Odborníci se domnívají, že za změnami stojí kombinace genetických vlivů…

Neprůchodnost slzných cest

Slzy mají za úkol zvlhčovat oko, odplavovat nečistoty a chránit ho před infekcí. Zjednodušeně jsou slzy jen slaná voda s příměsí bílkovin. Jsou…

Malárie

Římský Columella pak asocioval horečky s kousnutím komára a to především v bažinatých oblastech. Historicky se uvádí, že malárie mohla stát za pádem…

Filarióza

Nákaza se velmi hojně vyskytuje v tropických a subtropických oblastech Asie, Afriky, střední a jižní Ameriky a Tichomoří. Filarióza je parazitární…

Parazitární infekce

Jelikož existuje mnoho druhů parazitů, k nákaze parazitem může dojít mnoha způsoby. Jednou z nejčastějších příčin nákazy je požití potravy či nápoje,…

Toxoplasmóza

Původcem onemocnění je Toxoplasma gondii (toxoplasma obecná), nitrobuněčný prvok řadící se mezi kokcidie. Jedná se o invazivního prvoka, který v…

Neplodnost u žen

Příčiny vzniku neplodnosti u žen nejsou vždy jednoznačné a není vždy lehké je diagnostikovat. V mnoha případech je neplodnost neobjasněna. K…

Ženské pohlavní nemoci

Nakazit se tzv. lidským papilomavirem HPV je velmi snadné. HPV virů jsou bohužel stovky, a i když je možné se proti některým z nich očkovat, očkování…

Nemoci předkožky – fimóza, parafimóza

Zevní chlapecký genitál je tvořen penisem a varlaty uloženými v šourku (scrotum). Penis se skládá z těla a žaludu (lat. glans penis), na kterém ústí…

Abrupce placenty

Příčina vzniku abrupce placenty je stále poměrně nejasná. Existují ale určitá zvýšená rizika pro vznik abrupce. Tato rizika se označují jako rizikové…

Zlomeniny kostí dolní končetiny

Zlomenina, odborně fraktura, je porucha kontinuity kosti. Ke zlomení dochází v případě, kdy je elasticita a celková pevnost kosti překonána vnější…

Otoky dolních končetin

Obecně se otok označuje jako edém. Slovo vychází z latinského oedeme. Edém neboli otok je stav, kdy se ve tkáních (nebo orgánu) objevuje nadbytečná…

Výhřez meziobratlové ploténky

K výhřezu meziobratlové ploténky může teoreticky dojít kdekoliv v celé délce páteře. Nejčastěji se ale s herniací disku setkáváme v nejvíce…

Ostruha patní kosti

Patní kost (latinsky calcaneus) je předozadně protáhlá zánártní kost, která spojuje lýtkové kosti s kostmi plosky nohy. V zadní části paty se nachází…

Lamblióza neboli giardióza

Giardia intestinalis (jinak také zvaná Giardia lamblia, G. duodenalis, Lamblie střevní) je jednobuněčný organismus, který patří mezi prvoky. Tento…

Dráždivý tračník

Funkční poruchy trávení jsou dlouhodobé obtíže trvalého nebo návratného charakteru, u kterých nebyla objevena organická příčina choroby. Tyto potíže…

Avitaminóza

Vitamín obecně je organická látka, která je nezbytná pro normální růst a výživu lidského organismu. Vitamín nemůže být syntetizován v lidském těle,…

Kojenecká kolika

Do trávicího ústrojí se vzduch dostává polykáním se stravou a při trávení potravy působením střevních bakterií. Spolykaný vzduch částečně odchází při…

Tinnitus

Ucho mladého zdravého člověka je schopno vnímat zvuky v rozsahu frekvencí 20-20000 Hz (Hertzů), starší osoba s nedoslýchavostí pak vímá frekvence 50…

Percepční sluchové vady

Percepce je výraz, který označuje vnímání, to znamená, že percepční vady se týkají poruch vnímání zvuku. Zvuk je tedy vpořádku veden vnějším uchem do…

Menierova nemoc

Pro pochopení vzniku této nemoci je důležité zmínit stavbu vnitřního ucha. Vnitřní ucho je velmi složitý párový orgán. Zajišťuje převod zvuků z…

Převodní sluchové vady

Ucho mladého zdravého člověka je schopno vnímat zvuky v rozsahu frekvencí 20 - 20000 Hz (Hertzů), starší osoba s nedoslýchavostí pak vnímá frekvence…

Epiglotitida

Před rokem 1980 (rok objevu vakcíny proti Haemophilu influenzae) toto onemocnění postihovalo převážně malé děti ve věku 2 až 4 let a v mnoha…

Nemoci slinných žláz

Velké slinné žlázy jsou párové orgány uložené v blízkosti dutiny ústní. Protože mají vývod, který dopravuje vytvořené sliny na místo určení, říká se…

Zubní kaz

Zubní kaz, latinsky caries, je infekční onemocnění zubu, při kterém dochází k narušení části skloviny dříve zdravého zubu. Zubní kaz je celosvětově…

Příušnice

U spousty lidí (zhruba u poloviny), probíhají příušnice skrytě, to znamená, že dotyčný ani neví, že je nakažený, takže nemá žádné příznaky. U…

Koňská encefalomyelitida východního typu – EEE

Jak již bylo naznačeno, koňska encefalomyelitida východního typu je virové onemocnění přenášené komáry. Jedním druhem komára, který typicky přenáší…

Nachlazení

Statisticky trpí dospělý člověk nachlazením 2-3x ročně, děti dokonce 6-8x do roka. Nachlazení se objevuje nejčastěji během zimních měsíců ale…

Kaposiho sarkom

Kaposiho sarkom nemusí zůstat pouze u kůže, ale může napadat také končetiny, plíce, játra či zažívací trakt. Sarkom obecně označuje typ nádoru, který…

Horečka dengue

Horečka dengue (čti denge či dengi) je virové onemocnění rozšířené v exotických krajích. Zaslouží si pozornost českých cestovatelů, protože v roce…

Prolaps rekta neboli výhřez konečníku

Konečník je poslední část tlustého střeva. Slouží k hromadění stolice a podílí se na jejím vyprazdňování. Díky důmyslnému systému vnitřního a…

Průjem

Světová zdravotnická organizace WHO definuje průjem přesněji jako tři a více vodnatých stolic za den nebo častější stolice než je běžné po zdravou…

Alportův syndrom

Alportův syndrom je vrozená neboli dědičně podmíněná skupina projevů. Konkrétně se jedná o vrozenou poruchu kolagenu typu 4. Kolagen je stavební…

Inkontinence stolice

Pro pochopení funkce konečníku je dobré představit si tuto oblast trávicího traktu. Konečník neboli rektum je koncová část tlustého střeva, na které…